PRAHA 20. června (PROTEXT) - Jedním ze sporných bodů, které v
diskusi během příprav nového zákona o myslivosti zaznívají, jsou
početní stavy zvěře. Zatímco stavy drobné zvěře jsou tak nízké,
že se její chov vlastníkům pozemků jeví jako finančně nezajímavý
(o problémech tetřevů, koroptví, sluk, králíků a dalších, kteří z
našich honiteb již téměř vymizeli, jsme v této diskusi neslyšeli
ani slovo), kolem spárkaté zvěře zejména v lesních revírech
rozehrávají některé zájmové skupiny pravé lobbistické hrátky.
Nechybí v nich ani kuriózní tvrzení, že za stavy spárkaté zvěře,
které "mnohonásobně překračují přirozenou ekologickou rovnováhu
lesa, jsou myslivci, jimž se daří stavy zkreslovat nebo dokonce
tajit je před státní správou".
Podívejme se proto na statistické údaje z našich honiteb a
porovnejme je s výsledky německých a rakouských myslivců, kteří
hospodaří v podmínkách v mnoha ohledech blízkých našim.
Čeští myslivci obhospodařují cca 7 mil. ha honební plochy,
výměra lesních pozemků tvoří více než 1/3 celkové plochy. V
porovnání let 1990/1999 byl odstřel spárkaté zvěře následující:
jelení zvěř 20 849 / 16 789, tj. - 19,5 %, černá zvěř 55 812 /
73 555, tj. + 31,8 %, dančí zvěř 5 044 / 8 272, tj. + 64 %, srnčí
zvěř 86 757 / 100 202, tj. + 15,5 %.
Němečtí myslivci hospodaří na cca 31,7 mil. ha ploch, výměra
lesních pozemků činí cca 29 % celkové plochy. Za sledované období
vykázali tento odstřel spárkaté zvěře: jelení
zvěř 63 550 / 53 116, tj. - 16,4 5 %, černá zvěř 229 864 / 418
667 , tj. + 82, 1 %, dančí zvěř 30 909 / 42 140, tj. + 36,3 %,
srnčí zvěř 921 442 / 1 044 469 tj. + 11,8 %. Podobnost výše
uvedených statistických údajů je nejen nápadná, ale může nás vést
k mnoha otázkám. Například: Je-li výměra honební plochy v Německu
přibližně 4,5 násobkem české a stav černé i dančí zvěře
představuje více než pětinásobek a stav srnčí zvěře dokonce 10,4
násobek českých stavů, jak to že v Německu nikdo nehovoří o
"astronomických škodách, působených zvěří na lesních porostech"
ani o potřebě snížit současné stavy zvěře ? Právě naopak: příjmy
z myslivosti - pronájmy, daně, pojištění a další poplatky,
odvislé od počtu chované zvěře - dosáhly v roce 2000 aktiv ve
výši 1,434 miliard marek.
Podmínky obdobné jako čeští myslivci mají i rakouští. Ne však
výsledky: V Rakousku se v současné době na cca 4,5 mil. ha
honební plochy střílí kolem 45 000 kusů jelení zvěře a ve
štýrských revírech o rozloze cca 1 mil ha žije přes 28 000 kusů,
v některých korutanských honitbách až 50 kusů na každých 1 000
hektarech. Tyto na naše poměry neslýchané stavy jsou především
výsledkem společného zájmu jak myslivců, tak i vlastníků
honebních ploch, pro něž je pronájem dobře zazvěřené honitby
nezanedbatelným ekonomickým faktorem. Praktické zkušenosti
rakouských myslivců potvrzují starou pravdu, že neexistuje žádná
přímá úměra mezi výší škod a početními stavy zvěře či dokonce
úrovní jejich odstřelu. Také podle výsledků modelové ekologické
studie, prováděném v minulých letech v Rakousku, není intenzita
škod závislá na stavech zvěře, ale na tom, do jaké míry jsou
uspokojovány její fyziologické potřeby. Proto je možné při
správně sladěných mysliveckých i lesnických opatřeních zabránit
škodám i při stavech, které několikanásobně překračují naše
současné, a dosáhnout úrovně Rakouska, kde 77 % lesních porostů
není poškozeno zvěří vůbec, v 17 % se projevuje ojedinělé
poškození a pouze u šesti % porostů lze mluvit o středním či
silném poškození. Jak tato čísla korespondují například s
výsledky hospodaření s.p. Lesy České republiky, jehož management
vykazuje střední a silné poškození až 31 % porostů.
Za ČMMJ připravil: M.Gruber
e-mail:pulford@pulford.cz
Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou
PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je
publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele,
který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost.
PROTEXT