Omyly, polopravdy a lži Lidových novin

PRAHA 14. května (PROTEXT) - Lidové noviny otiskly včera články s bombastickými titulky: "Státní úředníci získali v KB zlaté padáky" a "KB maskovala zlaté padáky motivačním programem". Pan redaktor Hořejší se dopustil v článku více než třiceti věcných chyb. Svá chybná tvrzení povýšil na axiomy, soudě alespoň podle toho, že se nijak nepokoušel své výroky dokazovat nebo je podkládat konkrétními materiály. Nechci hodnotit profesionalitu takového přístupu, ale dovolte mi, abych se k jednotlivým chybným tvrzením vrátila a předložila věcné argumenty: Státní úředníci získali v Komerční bance zlaté padáky Akciový motivační program (dále jen AMP) nefunguje jako zlatý padák. Zlatý padák se vyplácí v momentě, kdy jeho "vlastník" z instituce odchází, jedná se o jakési odstupné nebo odškodné. Nárok na uplatnění AMP dnem opuštění funkce zaniká. Podstata AMP totiž spočívá v tom, že motivuje ty, kteří banku řídí a není tedy žádným odstupným. Až 10 miliónů korun ročně jako "přilepšení" ke svému platu mohou získat úředníci Fondu národního majetku, kteří zasedají v dozorčí radě Komerční banky. Maximum na jednoho člena dozorčí rady je 3420 akcií u předsedy a 2280 u člena Dozorčí rady (za rok 2000). Pokud bychom vzali kurs z 11. května, kdy se akcie KB prodávala za 1048 Kč, a odečetli od této částky 500 korun, za které členové statutárních orgánů akcie nabývají, pak bychom se dostali u člena DR na roční maximum 1,249.440 Kč. Zástupci státu v KB mají díky firemnímu motivačnímu programu možnost nakoupit až 20.000 akcií banky za velmi nízkou cenu. Zástupci státu mají možnost získat maximálně 2280 kusů akcií, stejně jako ostatní členové dozorčí rady. Konkrétně to vypadá tak, že si členové dozorčí rady i představenstva KB mohou koupit její akcie za pouhých 500 korun a do roka je prodat bance zpět za 1000 korun. Stejný model se pak opakuje každý rok. Princip AMP je akciový a motivační - myslím, že je zřejmé, co to znamená - účastníci AMP získají tím více peněz, čím vyšší bude cena akcie. Cena akcie roste, pokud banka dobře hospodaří. Jestliže banka dobře hospodaří, profitují z toho všichni akcionáři i stát. Proč by při dnešním aktuálním kursu měli chtít účastníci AMP odkup za 1000 korun od banky a nešli prodávat na trh, to je mi záhadou. Jediné, co je na AMP nestandardní - a také jsme se tím nikdy netajili, je tzv. put opce - co to znamená? Vzpomeňte si na KB před rokem, v hospodaření vykazovala miliardové ztráty, ve skříni jí strašili bůh ví jací kostlivci. Co v té době banka potřebovala a co bylo především úkolem dozorčí rady vyplývajícím ze stanov - najít takový management, který negativní trendy v hospodaření banky otočí. Banka potřebovala kvalitní manažery, kteří opustili, proč to nepřiznat, lukrativní místa, odešli řídit banku před privatizací a navíc s tím, že netušili, co vše se v ní skrývá. Put opce byla vložena do AMP proto, aby byla odstraněna i ta nejmenší pochybnost, že by nové vedení nechtělo zveřejňovat ony kostlivce. Každé otevření starých problémů, které vznikly ještě za starého vedení, samozřejmě mohlo stlačit cenu akcií. Sečteno podtrženo - starý hnis musel ven. Letos vykázala KB v prvním čtvrtletí zisk ve výši 1,312 mld.Kč. Původně se očekával zisk až v roce 2002. Našla tedy dozorčí rada pro KB špatné představenstvo? Státní úředníci, kteří působí v dozorčí radě banky, si tak nyní mohou díky motivačnímu programu každoročně přijít na 1,3 až 10 miliónů korun. Za celé čtyřleté období, kdy mohou práci ve statutárních orgánech banky vykonávat si tak teoreticky mohou přijít až na 40 miliónů korun. O 10 miliónech jsem už psala, ale zaujala mě úvaha - zveřejníme i nejnižší hranici, ale čtyřmi pro jistotu vynásobíme onu nepravdivou nejvyšší. Zajímavé. Tato jednoduchá matematika ovšem neplatí. AMP se vztahuje na rok 2000 a 2001. Aby "čtyřleté počty" fungovaly, musel by členy statutárních orgánů i dozorčí rady a také AMP potvrdit nový investor. Že by LN měly k dispozici informaci o tom, kdo KB koupí a jak se postaví k AMP, a takového sólokapra nám zatajily? Dovolím si o tom pochybovat. Spíše to zase vypadá na jedno nepodložené tvrzení. Podrobnosti AMP ale jak banka, tak i zmiňovaní zástupci FNM tají. V tom případě je tajné vydání Mladé fronty Dnes ze 17. ledna 2001, tam totiž o podmínkách AMP velmi otevřeně mluví předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra. Ekonomické podmínky AMP jsou schvalovány valnou hromadou. O konání VH musí být akcionáři veřejně informováni. Žádné tajné valné hromady si tady v Komerční bance neděláme. Banka o jednotlivých smlouvách neposkytuje informace. To opravdu ne. Banka nezveřejňuje smlouvy s klienty ani se zaměstnanci, protože by tím tyto smlouvy porušovala. Ctít právo je tedy zřejmě zločin. KB maskovala "zlaté padáky" motivačním programem Komerční banka neměla, co maskovat, protože žádné zlaté padáky neexistují. Nárok na AMP zaniká dnem opuštění funkce. KB navíc AMP nemaskovala, ale otevřeně zveřejnila v médiích. Komerční banka přitom tzv. zlaté padáky pro své odcházející manažery zrušila až vloni v květnu. Lidé, kteří v té době museli banku opustit kvůli vyšetřování více než osmimiliardové ztráty, však ještě mnohamiliardové odstupné dostali. Například bývalý generální ředitel banky Jan Kollert zinkasoval minimálně 15 miliónů. To je lež jako věž. Někteří z bývalých členů vedení banky opravdu ve smlouvách zlaté padáky měli, jenomže je nedostali. DR rozhodla, že je nevyplatí, protože se v současné době řeší trestně právní odpovědnost bývalých členů vedení banky a také jejich odpovědnost za škodu bance způsobenou. Takže např. Jan Kollert nedostal ani jednu korunu českou odstupného. Jestliže tisk vloni říkal, že by bývalí členové vedení zlaté padáky dostat měli, pak LN prostě jen udělaly z podmiňovacího způsobu minulý čas. Je to prosté. Ovšem není to pravda. Po vlně kritiky i z nejvyšších politických míst banka praxi "zlatých padáků" zavrhla. Nahradila jej ještě "výnosnějším" AMP... Skutečnost, že AMP nelze nárokovat po opuštění funkce, je jedním z velkých posunů. Není tedy výnosnější, protože, když člen statutárního orgánu z banky odejde, nedostane nic. Zřejmě by neměl dostat nic ani za to, že banka funguje... Na tom, že státní úředníci mohou získat za neuvěřitelně výhodných podmínek akcie polostátní banky, kterou mají kontrolovat, přitom nevidí místopředseda FNM Jan Juchelka nic nenormálního. Po bitvě každý generál, dalo by se říci. Ano, dnes - po roce práce nového představenstva - banka hospodaří se ziskem, ano, její privatizace, která byla ohrožena skandály, po roce pokročila až k výběru investora, ano, cena akcií této banky roste. Ještě vloni ta "neuvěřitelně výhodná podmínka" znamenala nákup o zhruba 150 Kč níže než byla cena na burze. Tedy opět - to, že členové dozorčí rady našli pro banku dobrý management, který je dobře motivován na růstu kvality banky, by mělo být po zásluze potrestáno. O výši "odměny" zástupcům státu od polostátní KB přitom rozhodují oni sami. V dozorčí radě, která okolnosti výplaty schvaluje, totiž mají tito úředníci rozhodující slovo, protože stát dosud v bance drží 60 procent. AMP schvaluje VH, to za prvé. Za druhé - dozorčí rada je kolektivní orgán složený z 12 členů a každý z nich má rovnoprávný jeden hlas. Osm členů DR volí valná hromada, čtyři jsou voleni zaměstnanci. Z těchto 12 členů jsou dva z FNM (tedy jedna šestina, která nemůže nikoho přehlasovat). Náklady na motivační program přitom paradoxně dotuje stát z peněz daňových poplatníků. Stát náklady na motivační program nedotuje. APM byl uplatněn za rok 2000 a 2001. V roce 2000 vykázala banka ztrátu ve výši 19 miliónů korun (oproti roku 1999, kdy skončila ve ztrátě více než 9 a půl miliardy), představenstvo banky navrhne akcionářům na červnové valné hromadě, aby tato ztráta byla uhrazena z vlastních fondů banky, nikoliv tedy z peněz daňových poplatníků. Pokud jde o rok 2001, banka v prvním čtvrtletí dosáhla zisku 1 miliarda 312 miliónů korun (přestože zisk představenstvo plánovalo až pro rok 2002), pozitivní trendy v hospodaření jsou, podle názoru vedení banky, minimálně udržitelné. Konstrukce programu vychází z toho, že stát uhradí jakoukoli ztrátu banky včetně akciového motivačního programu. Z žádné takové konstrukce se nevychází, a to jednoduše proto, že stát se nemůže zavázat k úhradě ztráty v podniku, ve kterém má podíl, to platí i pro Komerční banku. AMP navíc bance nezpůsobil žádnou ztrátu, toto tvrzení lze opřít o finanční výkazy banky. Ztráta banky nemusela být tak výrazná, nižší mohly být i státní dotace. Nevím, co myslí pan redaktor onou výraznou ztrátou. Rozhodně s ním mohu souhlasit v tom, že ztráta za rok 1999 (9 mld. 782 mil. Kč) byla opravdu výrazná. V té době ale členové orgánů banky (včetně DR) neuplatňovali AMP. Devatenáctimiliónová ztráta z roku 2000 byla výrazně nižší než očekávaná (ještě v polovině roku hovořili analytici až o mínus dvou miliardách). Navíc, při nahlédnutí do finančních výkazů banky je zřejmé, že tuto ztrátu v žádném případě nezpůsobil AMP. Stát samozřejmě banku v minulých letech očistil, i když si nejsem jistá, zda by profesionál neměl rozlišovat dotaci a vyvedení aktiv, ale budiž, šlo o státní pomoc. Ta, která se odehrála na konci roku 1999 a počátkem roku 2000, byla poskytnuta ještě v době fungování bývalého vedení a samozřejmě nelze než souhlasit s tím, že kdyby banka lépe hospodařila nebylo by státní pomoci potřeba. Ovšem kdyby banka byla lépe hospodařila nemusela by měnit management atd... Jestliže má autor na mysli státní záruku poskytnutou na konci loňského roku, pak zřejmě nepochopil její princip. Není to nic složitého - státní garance je poskytnutá na tři roky, to znamená, že banka zatím nevyvedla žádné špatné úvěry ani nedostala žádné peníze takříkajíc na dřevo. Stát pouze velmi transparentně vzkázal budoucímu majiteli většinového podílu v bance následující: chceme, aby byl proces privatizace průhledný a všichni zájemci měli rovné podmínky, chceme aby do banky vstoupila kvalitní komerční banka a víme, že se nemusí orientovat v českém prostředí, a že s některými špatnými aktivy z minulosti by se nový majitel nedokázal vypořádat. Dáváme tedy záruku na tři roky, a to maximálně do výše 20 mld. korun, stát tedy vezme za tři roky na svá bedra to, co se nepodaří vymoci, ale jen do výše 20 mld. korun. Banka je navíc ve smlouvě velmi tvrdě motivována k tomu, aby problematická aktiva vymáhala. Jak? Zjednodušeně řečeno - čím větší kus rizikových pohledávek banka vymůže, tím méně bude muset tvořit opravných položek, a tím bude samozřejmě větší její zisk. Že se do tohoto systému těžko může propracovat AMP, je myslím jasné i bankovnímu laikovi. Motivační program vzbudil vlnu kritiky i mezi drobnými akcionáři. Přesněji - na VH vystoupili s připomínkami dva akcionáři, kteří drží každý po třech akciích. Mezi české fyzické osoby je přitom rozděleno 66 tisíc kusů akcií. Nejde o motivaci, jde o bezplatné přidělení akcií. Toto tvrzení platí pouze tehdy je-li cena 500 korun za akcii, za kterou ji členové orgánů banky nakupují, bezplatným přidělením akcií. Další akcionáři se podle informace LN chystají závěry březnové valné hromady dokonce napadnout žalobou. Soudní projednávání celého případu by mohlo zabrzdit privatizaci banky, která by měla být ukončena už za několik málo týdnů. Banka je přesvědčena, že nedošlo k žádnému porušení právního řádu. Samozřejmě, že pokud má některý z akcionářů jiný názor, může valnou hromadu napadnout žalobou. Tyto informace LN ale nejsou žádnou novinkou, psalo se o nich poměrně široce a pokud je mi známo, proces privatizace se na těchto zvěstech nijak nezadrhnul. Kontakt: Marie Růžičková Tisková mluvčí Fax: 2422 9359 Telefon: 2243 2144 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT