Nehoráznost, anebo jen nezákonnost?

PRAHA 25. dubna (PROTEXT) - Pan Čech má auto, které nepoužívá. Požádal proto pana Chytráčka, aby se o auto staral a v rozumné míře ho také používal. Pan Chytráček však přemýšlel a přemýšlel, až ho napadlo auto pana Čecha půjčit panu Čestnému. Ten sám auto nemá a po podobném již dávno stonal, dohodl se proto s panem Chytráčkem na zapůjčení auta Čecha. Sepsali nájemní smlouvu, pan Čestný jezdil a hradil všechny náklady spojené s provozem auta, pan Chytráček vybíral nájemné. Po čase přišel za panem Čestným s dalším požadavkem: Provozem i stárnutím auto trpí a mohou se na něm projevit různé škody. Proto pan Chytráček žádá pana Čestného, aby po dobu užívání auta pana Čecha platil panu Chytráčkovi nejen nájemné, ale i 50 procent všech nákladů, které vzniknou jako škody na voze bez zavinění panem Čestným. Tyto náklady jedenkrát ročně, samozřejmě zpětně, pan Chytráček vyčíslí, aniž by pan Čestný měl jakoukoliv možnost ovlivnit jejich výši či dokázat, že takové škody na autě ani nevznikly. Zdá se vám, že je pan Chytráček taškář a lump? Ale vždyť přesně takovou smlouvu dávají Lesy ČR uživatelům honiteb podepsat již řadu let. S nehorázností hodnou svého monopolního postavení se při vymáhání podpisu nájemní smlouvy (či dodatku k ní) odvolávají na novelizaci zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, kdy v § 16 byl za odstavec 2 vložen nový odstavec 3, který zní "Ve smlouvě o nájmu honitby musí být stanovena přiměřená opatření k zabránění škodám zvěří a určeno, kdo je provede". Už se ale nezmiňují o novelizaci § 29 odst. 1 citovaného zákona, který byl doplněn větou "nelze-li škody způsobené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, může uložit okresní úřad na návrh vlastníka honitby nebo orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře, popřípadě zrušení chovu toho druhu zvěře, který škody způsobil". Jeho uplatnění by totiž mohlo ohrozit příjmy z pronájmu, honitbu bez zvěře by si asi nikdo nepronajal. Na základě § 16 odst. 3 zákona o lesích tak management s.p. Lesy ČR dovozuje, že je vlastníku dán prostor k zainteresování uživatele podílet se na eliminaci škod způsobených zvěří v honitbě a prakticky bez výjimky uplatňuje u všech nájemních smluv povinnost nájemce uhradit 50 procent vykazovaných nákladů na ochranu lesa. Tato částka se nezapočítává do nájemného a s její výší i strukturou vynaložených nákladů seznámí pronajímatel nájemce zpětně za předchozí rok. Samozřejmě, že nájemce nemá žádnou možnost přesvědčit se o účelnosti těchto nákladů ani zda vůbec byly vynaloženy, pronajímatelem je také odmítána veškerá iniciativa uživatele k zábraně škod, například že na své náklady oplotí zalesňované plochy. Otázkou také zůstává, zda jsou o příjmy z této "smluvní pokuty" také sníženy položky, vykazované Lesy ČR jako náklady na ochranu porostů. Z pohledu do výkazu hospodaření se zdá, že ne. Uplatňovaný nástroj na snížení škod se navíc jeví jako naprosto neúčinný (od roku l996 není znám jediný případ, kdy by pronajímatel navrhl uživateli honitby vypuštění tohoto požadavku z nájemní smlouvy z důvodů, že toto opatření již splnilo své poslání) a vede k vynucovanému snižování stavů spárkaté zvěře, které management Lesů ČR vidí jako nejúčinnější způsob. Ale jde v tomto případě skutečně o škody? Neotvírá se zde naopak plánovitě prostor k pronájmu honiteb ekonomicky silným nájemcům, pro které jsou prvořadé vysoké plány lovu spárkaté zvěře, navíc posvěcené požadavky ochrany lesa? ČMMJ má k dispozici právní rozklad této problematiky. Vyplývá z něho, že Lesy ČR předkládají návrhy nájemních smluv v podobě, která odporuje ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku o dobrých mravech. Je na zváženou, zda postup Lesů ČR není v rozporu také s článkem 7 Ústavy ČR a článkem 35 odst. 3 Listiny práv a svobod. Za ČMMJ připravil: M.Gruber, E-mail:pulford@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT