Škody anebo hra s čísly ?

PRAHA 19. dubna (PROTEXT) - V souvislosti s projednáváním zákona o myslivosti se vystupňovala aktivita managementu státního podniku Lesy ČR znemožnit případnou dohodu zainteresovaných stran nehoráznou argumentací kolem škod, způsobených na lesních porostech zvěří. Od již oblíbené ekvilibristiky, kolik Lesy ČR vynakládají na ochranu porostů proti škodám - např. v letech 1994 - 1996 to mělo být 415 - 435 miliónů, v letech l997 - 1999 však tato částka klesla až na 301 miliónů - a od výčtu škod způsobených zvěří - v roce l997 jich pracovníci Lesů ČR nasčítali za 2,894 miliónu korun, v roce 1998 za 2,908 miliónu, v roce 1999 však již za 20,456 miliónu (ne že by zvěř škodila více než v předchozích letech, jen se rychle změnila směrnice pro výpočet škod) - nebylo daleko ke kalkulacím, jak Lesy ČR přispívají myslivcům na jejich činnost. Jak ostatně řekl generální ředitel podniku ing. Oliva na semináři v Senátu Parlamentu ČR, "mohu s těmito čísly teď dělat mnoho věcí". Co se s nimi však stane, podívá-li se na ně nezaujatý pozorovatel? Tak například soudní znalci v letech 1998 a 1999 z pověření Mze - odboru státní správy lesů a myslivosti opakovaně prověřili vykazované škody v konkrétních porostech Lesů ČR. Zjistili přitom, že škody vykazované převyšují škody skutečné dvaceti-, třiceti-, ale i padesátinásobně. Výjimkou nebylo ani zjištění stonásobku. Abychom dobře rozuměli - tam, kde soudní znalec vyčíslil škodu způsobenou zvěří na 1000 korun, vykazovali pracovníci podniku škodu 100.000 korun. A to už se vůbec nezmiňujeme o tom, že náklady na ochranu lesů proti škodám zvěří i vykazované škody u podniku Lesy ČR mnohonásobně překračují náklady i škody v honitbách dalších právnických osob, které hospodaří s majetkem státu anebo majetek státu spravují. Jiný příklad: někteří představitelé Lesů ČR rádi opakují tvrzení o několikanásobně přezvěřených revírech, což shledávají důsledkem toho, že jarní kmenové stavy zvěře jsou myslivci úmyslně až trojnásobně podhodnoceny a plán lovu neodpovídá skutečným stavům. Lesy ČR pronajímají v současné době asi 90 procent honební výměry jiným uživatelům, pro myslivecké vyžití managementu podniku a jeho komerční zájmy slouží přes 100.000 hektarů režijních a vyhrazených honiteb. Jak věrohodné je dlouhodobé myslivecké hospodaření v těchto honitbách? Člověk by očekával, že právě v režijních honitbách budou při jarním sčítání vykázány minimálně dvakrát tak vysoké stavy zvěře oproti honitbám pronajatým uživateli a že také lov "škodících druhů spárkaté zvěře" zde bude podstatně vyšší. Bohužel, pravý opak je pravdou. Pokud by Lesy ČR skutečně chtěly docílit souladu mezi stavem porostů a počty zvěře, nedávaly by honitby v oblastech nejvíce ohrožených opakovanými škodami do nabídkového řízení na pronájem. Logické by bylo tyto nejatraktivnější honitby - stálá říjiště, stávaniště a další místa, kde se zvěř dlouhodobě zdržuje a shromažďuje - provozovat ve vlastní režii, nebo je alespoň před pronajmutím uvést do stavu, odpovídajícího zásadám mysliveckého i lesnického hospodaření. Už proto, aby dokázaly státní správě i mysliveckým sdružením, že lze skutečně dosáhnout tolik proklamovaných principů ekosystému. Bohužel, právě tyto honitby jsou pohříchu pronajímány ne mysliveckým sdružením znalým místních podmínek, ale naopak právnickým osobám, kterým ani tak nezáleží na paušální náhradě škod, neboť si je mohou odečíst z daní formou nákladů. Naskýtá se tedy otázka, zda přemnožená zvěř či management podniku, který dlouhodobě nedokázal najít řešení nepříznivé situace a který zřejmě ani není schopen pojmenovat příčiny současného stavu pravým jménem, je tím, co lesnímu hospodářství škodí nejvíce. Za ČMMJ připravil: M. Gruber E-mail: pulford@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT