Vyjádření MZV ČR k některým otázkám spojeným se současnými česko-rakouskými vztahy

PRAHA 12. dubna (PROTEXT) - V souvislosti s konferencí "Česká republika a Rakousko v sjednocující se Evropě", jež proběhla ve čtvrtek 29. března ve Vídni, se v ČTK a v deníku Mladá fronta Dnes objevily zprávy o údajné ochotě ministra Kavana "řešit spor o tzv. Benešovy dekrety formou smlouvy podobně, jako se to podařilo již v Německu". Mladá fronta Dnes ji dokonce označila za "zásadní změnu dosavadního postoje české diplomacie, která dosud prohlašovala, že tento problém uzavřela smlouva mezi Prahou a Vídní ze sedmdesátých let". Bude se prý jednat o "nové mezistátní smlouvě, která by s konečnou platností uzavřela otázku odsunu sudetských Němců". Kdyby se takový matoucí nesmysl objevil v rakouských novinách, byl by důvodem k rozčileným telefonátům mezi Prahou a Vídní. Rakouští novináři si na rozdíl od českých kolegů patrně lépe uvědomují, že prezidentské dekrety z roku 1945, upravující expatriaci sudetských Němců a konfiskaci jejich majetku, nemohou být řešeny bilaterální česko-rakouskou smlouvou, navíc takovou, jež by nahradila smlouvu z roku 1974 o vzájemném majetkovém vyrovnání. Ministr Kavan ani žádný jiný zástupce českého MZV na konferenci nemohl zmínit a nezmínil v daném kontextu, že by se snad o uzavření smluvně-právního dokumentu mezi ČR a Rakouskem uvažovalo. Bude-li se Česká republika prezidentskými dekrety dále zabývat a učiní-li nějaké rozhodnutí, bude to její nezadatelná záležitost. Rakouská vláda může samozřejmě žádat o vysvětlení, poukazovat na neslučitelnost dekretů s právním prostředím EU a naléhat na řešení, ale těžko si může něco na bilaterální úrovni vynucovat. Zbývá mezinárodní pole, nicméně rakouská ministryně Ferrero-Waldnerová dala i tentokrát zřetelně najevo, že Rakousko nehodlá podmiňovat vstup České republiky do EU zrušením dekretů prezidenta Beneše. Pokud by měl být vytvořen společný dokument v duchu česko- německé deklarace o smíření z ledna 1997, jistě by se našla přiměřená analogie, nicméně je třeba si uvědomit, že z mezinárodněprávního hlediska nebylo hitlerovskou říší anektované Rakousko naším nepřítelem. Ve srovnání s Německem je tento stát ve zcela odlišné situaci, pokud jde o případné zastupování nároků sudetských Němců. Česko-německá deklarace ostatně otázku poválečného odsunu německého obyvatelstva s konečnou platností neuzavřela. Tento dokument chápejme tak, že ČR a Německo se dohodly, že nebudou zatěžovat své vzájemné vztahy problémy z minulosti, na něž mají v některých aspektech odlišný pohled. Německá strana respektuje skutečnost, že jde o vnitřní problém ČR, a chápe deklaraci a zřízení Česko-německého fondu budoucnosti jako důležitý krok k vlastní i české sebereflexi. Nyní přišel i z rakouské strany podnět k dorozumění na podobném kroku. Rakouští vládní činitelé poukazují na to, že našli odvahu k morálně-politickému gestu vůči obětem nucených prací za války na svém nynějším území a že chystají odškodnění za někdejší "arizace" židovského majetku a předpokládají, že se analogicky zachováme vůči nejhůře postiženým z nevinných obětí odsunu. Pokud se česká vláda rozhodne v tomto směru něco iniciovat, bude to jednostranný krok, za který nebude nic požadovat. Bilateralita, kterou by měli naši novináři lépe pochopit, spočívá v dobré vůli obou stran učinit něco pro konkrétní lidi a zmírnit následky minulého bezpráví. Tak jako česká strana spolupracovala na morálně-politickém gestu rakouské vlády vůči nuceně nasazeným Čechům, může i rakouská strana spolupracovat na gestu některého z českých ústavních orgánů vůči dnešním Rakušanům, kteří jen kvůli svému německému původu trpěli v jáchymovských dolech nebo putovali v květnu 1945 z nacistických koncentráků přímo do sběrných táborů. Je však zřejmé, že o tomto morálním gestu lze uvažovat až poté, co budou odstraněny problémy související s vyplácením odškodnění nuceně nasazeným. Jen takto pochopíme s ministrem Kavanem "jeden z posledních stínů ve vztazích mezi Českou republikou a Rakouskem, který musíme dostat ze stolu". Očistné sebereflexe je zapotřebí na obou stranách. Smyslem započatého dialogu není revize minulosti a přehodnocování majetkoprávních vztahů, ale sblížení hledisek v principiálně etické záležitosti, jež se týká každého z nás. Aleš Pospíšil tiskový mluvčí MZV ČR tel. (02)24182052 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT