Zákon o myslivosti: Čí zájmy dostanou přednost?

2.04.2001, 10:03

PRAHA 2. dubna (PROTEXT) - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR začne zítra projednávat návrh zákona o myslivosti. Otevírá se tak možnost k vytvoření zcela nové koncepce rozvoje myslivosti v České republice, která by - při respektování ojedinělých tradic české myslivosti - odpovídala požadavkům třetího tisíciletí. Že v této koncepci už nemůže být myslivost chápána jenom za jakousi "zájmovou činnost", přežívající bez pomoci a podpory státu pouze díky nadšené a obětavé práci desetitisíců českých myslivců, ale naopak musí být uznána za veřejný zájem, v němž všechny subjekty přijímají svůj díl odpovědnosti, je nasnadě. I v naší republice musí být ve shodě s legislativou zemí EU zvěř uznána za národní bohatství a z toho vyplývající povinnosti, především v zajištění chovu normovaných stavů zvěře v žádoucím druhovém složení při optimálních (tedy rozmnožování schopných) populačních hustotách a v zajištění podmínek pro nezhoršující se kvalitu chovů, uznány za veřejný zájem. Právě z této filozofie vychází i návrh nového zákona o myslivosti, který podporuje Českomoravská myslivecká jednota. Ta svá stanoviska formulovala - kromě jiných - i v tiskových zprávách, zveřejňovaných prostřednictvím ČTK. Zpráva "Zákon o myslivosti: Ano či ne ?" (zveřejněná 23. února) objasňovala názor, že zvěř je národním bohatstvím, z něhož musí mít užitek všichni občané. Toto pojetí plně zaručuje vlastnická práva vlastníků honebních pozemků a vytváří potřebný soulad jejich zájmů se zájmy a potřebami chovu zvěře. Jednu z hlavních zásad návrhu zákona, že každý vlastník honebního pozemku má právo zúčastnit se na tvorbě honitby a na jejím využití včetně práva na podíl ze zisku z mysliveckého hospodaření, potvrzovala i zpráva "Nejde nám o myslivecký stát" (zveřejněná 26. února). Zásadou nadřazení práv vlastníků honebních pozemků nad právy uživatelů se pak zabývaly zprávy "Zákon o myslivosti není zásahem do vlastnických práv" z 27. února a "Otazníky kolem honiteb" z 2. března. Na představy některých vlastníků, kteří nejprve své pozemky pronajmou k mysliveckému hospodaření uživateli a pak by chtěli jeho činnost ovlivňovat například tím, že by podmiňovali stavbu mysliveckých zařízení ale i každý vstup na pozemky svým předchozím souhlasem, reagovala 6. března zpráva "I uživatelé mají svá práva". Zpráva "Smyslem je chránit, ne střílet" (zveřejněná 8. března) byla reakcí na záměrné lži odpůrců zákona, kteří tvrdí, že zařazením některých chráněných živočichů do seznamu zvěře je návrh zákona o myslivosti v rozporu se Směrnicemi EU. Jak zpráva prokázala, je tomu přesně naopak: Výčet zvěře v zákoně přímo vychází z citovaných Směrnic a navíc prohloubí její ochranu. "Stanovisko ČMMJ k návrhu zákona o myslivosti (tisk 836)", publikované 14. března, pouze na několika nejkřiklavějších ustanoveních ukazuje, že přijetí tohoto návrhu by prakticky znamenalo konec myslivosti v Čechách a sto tisíc českých myslivců by - v tom nejlepším případě - odsoudilo do role jakýchsi "panských" pohůnků, jejichž práva by nevyplývala ze zákona, ale z milostivého povolení vlastníků pozemků. Odpovědí na lživá tvrzení v tisku, že myslivci podle návrhu zákona usilují o právo vstupu se zbraní v ruce na nehonební pozemky, je pak zpráva "Myslivec je váš dobrý soused" z 16. března, která přesně popisuje splnění čtyř postupných podmínek, vyžadovaných zákonem. Zpráva "Komu vadí normované stavy zvěře?" z 21. března vyjadřuje stanovisko ČMMJ, které normované stavy zvěře chápe jako "stav zvěře, který odpovídá kvalitě životního prostředí, úživnosti honitby a únosné výši škod na zemědělské a lesní výrobě". Porovnáním, kolik hodin dobrovolné práce, ale i vlastních finančních prostředků péči o zvěř věnují členové mysliveckého sdružení a jak naopak na rozvoj myslivosti přispívá stát dotacemi a příspěvky, se zabývají zprávy "Přispíváme myslivcům na jejich zábavu?" z 23. března a "Bez peněz nepřežijí", publikovaná 28. března. Všechny tyto zprávy, které najdete na webových stránkách ČTK a ČMMJ, jsou přesvědčivým důkazem toho, že návrh zákona o myslivosti, podporovaný ČMMJ, skutečně vytváří prostor pro zachování a další rozvoj myslivosti v České republice a že nachází i potřebný soulad mezi vlastnickými zájmy i mezi zájmy ochrany přírody, jejíž neodmyslitelnou součástí zvěř je. Za ČMMJ připravil: M. Gruber E-mail: milan.gruber@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Cyklus besed Studenti versus…, kterou společně pořádají Akademie ČTK a server MladýPodnikatel.cz, pokračuje i o prázdninách. Dalšího setkání studentů s novinářskými osobnostmi se v pondělí 22. července od 15:30 zúčastní bruselský zpravodaj ČTK Jakub Dospiva.

Jakub Dospiva je v Bruselu od září 2013, letos v létě svou misi v sídle evropské diplomacie a centrály NATO po šesti letech končí a předává žezlo dalšímu kolegovi.

Jakub patří k četkařským stálicím, v agentuře pracuje od roku 1997. Začínal v domácí redakci jako subeditor, poté měl na starosti armádu a vládní zpravodajství. Několik let strávil se svou ženu v Moskvě, kterou vystřídal na postu zahraničního zpravodaje.

Během šesti let poslal z Bruselu a dalších míst spojených s EU a NATO přes 5500 zpráv a bezmála 3500 fotografií. V bruselských institucích má skvělé zdroje i renomé, zpravodajský web Info.cz jej zařadil mezi padesátku nejvlivnějších Čechů v Bruselu. Má velký tematický záběr i schopnost osvětlovat mnohdy komplikované, až nesrozumitelné dění jasně a stručně, přitom se mu daří získávat mnohé interní dokumenty, což je velmi důležité zejména u kauz vztahujících se k Česku. Jakub je naprosto multimediální. Že píšící novináři cvakají fotky na mobil, je dnes běžné, avšak jeho fotoprodukce dosahuje skutečně profesionálních kvalit. Není výjimkou, že jsou jeho fotky na titulních stranách novin. Je to důležité proto, že zahraniční agentury tak detailně Čechy na summitech nefotí.

Na sociálních sítích je nejvýraznějším reprezentantem ČTK a ani po více než pěti letech ve specifickém prostředí unijních institucí neztratil nadhled a vtip.

Účastníky debaty rád seznámí i s běžným životem v Bruselu, popovídá i tom, jak si zvykla jeho manželka a děti a jaký pro něj bude návrat do české reality.

Debata Studenti versus Jakub Dospiva se koná tentokrát v budově ČTK v rámci Letní školy ČTK a moderovat ji bude loňská absolventka této stáže Klára Dedková. Vstup je zdarma, jen je nutné se předem registrovat na mailu rsvp@ctk.cz.

Studenti vyzpovídají bruselského zpravodaje ČTK Jakuba Dospivu

Protext služby