Přispíváme myslivcům na jejich zábavu?

23.03.2001, 08:07

PRAHA 23. března (PROTEXT) - Jedním z oblíbených argumentů odpůrců navrhovaného zákona o myslivosti je tvrzení, že myslivcům na jejich zájmovou činnost přispívají nejen vlastníci pozemků, ale vlastně každý. Podívejme se na příkladu jednoho mysliveckého sdružení berounského okresu, jak takové hospodaření vypadá a čím se jeho členové zabývají především. Sdružení má 27 členů, z nichž převážná část je vlastníky honebních pozemků. Hospodaří na 1260 hektarech především zemědělské půdy, na nichž jsou stanoveny tyto normované stavy zvěře: zajíc 117 kusů, bažant 64 kusy, srnčí zvěř 24 kusy, stavy černé a jelení zvěře nejsou stanoveny, neboť se tato zvěř v honitbě objevuje pouze jako přebíhající. Mezi základní členské povinnosti dané stanovami sdružení, jako je například povinnost obstarat a držet lovecky upotřebitelného psa, zajistit dostatek objemových krmiv a letniny pro zimní péči o zvěř či noční služby k zábraně škod černou zvěří na plochách, osetých kukuřicí, patří také úkol odpracovat ve prospěch sdružení určitý počet hodin. Již pravidelně je tak každému členu uložena povinnost třiceti hodin, do nichž patří společné práce na odchovně pro bažanty a koroptve, při vysazování remízků a porostů pro zvěř, sběr kamene na polích a další práce. Kromě těchto "povinných" hodin, jejichž odpracování je podmínkou k účasti na podzimních společných honech, je také v honitbě spousta další práce, kterou je třeba vykonat: Výstavba a údržba zásypů, koroptvích bud, krmelců a dalších zařízení, obhospodařování mysliveckých políček, zabezpečení krmiv pro zimní přikrmování zvěře, práce při odchovu bažantů apod. Tyto činnosti si v loňském roce vyžádaly 4852 dobrovolných hodin, tedy dalších téměř 180 hodin na každého člena. Již několik let se sdružení také aktivně účastní programu na záchranu koroptví, v němž jsou pomocí rodičovských párů odchovávány a do honitby vypouštěny mladé koroptve. Jen tento program, kdy v loňském roce bylo do honitby vysazeno 112 koroptví, představuje pro sdružení minimálně 1120 hodin práce, ale také přímé finanční náklady - nákup koroptvích kuřat, krmných směsí, veterinárních přípravků, spotřeba elektrická energie a vody na odchovně a další - ve výši přes 28.000 korun. Vedle pracovních povinností, spojených s péčí o zvěř, mají členové samozřejmě také práva. Tím nejatraktivnějším z pohledu veřejnosti je právo lovit zvěř. Jak je tomu v tomto konkrétním případě? Hony na drobnou zvěř s výjimkou bažanta patří dávno minulosti, koroptev či zajíc se přes intenzivní ochranu nestřílí již mnoho let, přestože členové sdružení ročně uloví přes 20 lišek a toulavých koček. Zájem střelců je proto soustředěn především na lov černé zvěře. Za loňský rok se tak slovilo 44 selat, která zůstávají členům, a osm lončáků, které jsou sdružením prodávány do výkupny. Plán lovu spárkaté zvěře počítal v loňském roce s odlovem šesti srnců a 14 kusů holé zvěře. Z důvodů nadměrných škod na lesních a polních kulturách povolil okresní úřad mysliveckému sdružení lov jelení zvěře a sice odstřel 22 kusů holé zvěře a odstřel j e d n o h o jelena špičáka, tedy nejmladšího jelena s prvním parožím. I takovouto podobu má ona "honba za trofejemi", která je myslivcům často podsouvána. Celkové finanční příjmy za prodej zvěřiny černé a spárkaté zvěře včetně dotace na chov koroptví činily 73.000 korun, přímé finanční náklady na chov zvěře a péči o ni - nákup krmiv a krmných směsí, veterinárních přípravků apod. - pak 77.000 korun. Výsledky tohoto sdružení, které v lovu spárkaté a černé zvěře několikanásobně převyšuje průměrné odlovy na berounském okrese, dávají jasnou představu o rentabilitě mysliveckého hospodaření a doufejme i přesvědčivou odpověď na tvrzení, že zájmovou činnost myslivců dotují vlastníci pozemků či další poplatníci. Za ČMMJ připravil: M. Gruber E-mail: milan.gruber@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme

Šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch vybojoval dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili na světovém setkání Mezinárodního ski-klubu novinářů (SCIJ), které se konalo ve francouzské lyžařské oblasti Espace Diamant. Po suverénním vítězství v obřím slalomu ve středisku Praz-sur-Arly vybojoval v kategorii juniorů (do 45 let) stříbrnou medaili v běhu na lyžích na olympijské trati v Les Saisies. To mu vyneslo zlatou medaili v kombinaci, kde se sčítá pořadí z obou závodů.

Ziskem dvou zlatých a jedné stříbrné medaile vylepšil své umístění z loňského světového setkání SCIJ v bulharském Pamporovu, kde vybojoval tři stříbrné medaile. Zároveň je letos jediným medailistou týmu Ski klubu novinářů ČR, jehož je předsedou.

„Závod na běžkách byl náročnější než na sjezdovkách. Jsem rád, že se mi podařilo vklínit mezi slovinské novináře, kteří jsou v posledních letech mými největšími soupeři,“ řekl Petr. Závod na členité a namrzlé trati byl pro mnohé novináře velmi náročný i s ohledem na vysokou nadmořskou výšku (1650 m.n.m.). Spousta z nich závod nedokončila.

Šéfredaktorka zpravodajství ČTK Radka Matesová Marková po osmém místě v obřím slalomu skončila na běžkách v kategorii seniorek čtvrtá. „Nebýt dvou pádů, které jsem si zavinila sama, mohlo to být lepší,“ poznamenala.

Letošní zimní setkání SCIJ uspořádal ve francouzských Alpách belgický novinářský ski-klub, šlo už o 66. ročník této akce. Zúčastnilo se jej 130 novinářů z 31 zemí. Během týdenní akce debatovali mimo jiné o budoucnosti žurnalistiky, seznámili se s lyžařskými technologickými novinkami i místní gastronomií. V Les Saisies je potěšilo neformální setkání s nejslavnějším místním rodákem Franckem Piccardem, který v roce 1988 v Calgary vyhrál první olympijský závod v superobřím slalomu.

Šéfredaktor Fotobanky ČTK Petr Mlch má tři medaile ze světového setkání SCIJ

Protext služby