Prohlášení Sdružení akcionářů IPB, přijaté na členské schůzi dne 7. března 2001

PRAHA 8. března (PROTEXT) - Sdružení akcionářů IPB bylo založeno u příležitosti konání Mimořádné valné hromady IPB, především za účelem uplatňování práv akcionářů IPB, vzniklo registrací Stanov Sdružení u MV ČR 6. října 2000. FAKTA - ČSOB (gen. ředitel Kavánek) navrhuje ( "Pařížský dokument" z 26. května 2000) schéma nucený správce - rychlý prodej podniku a předkládá návrh 30. května 2000 ministru Mertlíkovi a guvernéru ČNB Tošovskému na jednání v Paříži. (viz Předběžná zpráva vyšetřovací komise PS). Podle všech zkušeností nevzniká dokument takového významu ze dne na den - jeho zpracování do operativní podoby trvá měsíce nebo alespoň týdny. V případě ČSOB je nutno vzít v úvahu i okolnost, že ho bylo nutno projednat a odsouhlasit se zahraničním vlastníkem - nelze si představit, že bez této procedury by ho mohl p. Kavánek komukoli předložit. Z toho vyplývá, že strategický záměr na nepřátelské převzetí IPB Československou obchodní bankou, vznikl nejpozději v dubnu roku 2000, tedy ještě před tím, než se začaly intenzivně medializovat potíže IPB. - Dříve, než bylo přijato usnesení vlády č. 622 z 15. června 2000, publikuje KBC v tisku prohlášení, v němž vyjadřuje uspokojení, že vláda ČR jí odprodejem IPB umožnila přístup k rozsáhlé bankovní síti. - Vláda na mimořádném zasedání dne 15. června 2000 přijímá usnesení č. 622, kterým souhlasí se zavedením nucené správy v IPB, a. s. se záměrem následného prodeje této banky ČSOB a s poskytnutím záruk státu za aktiva IPB, a. s. ve prospěch ČSOB. - V dopoledních hodinách 16. června 2000 proběhlo jednání bankovní rady, která podle zprávy vyšetřovací komise PS "rozhodla jmenovat nuceným správcem Ing. Petra Staňka s úkolem učinit všechny nezbytné kroky k co nejrychlejšímu prodeji podniku ČSOB jako strategickému partnerovi". - Dne 16. června 2000 (pátek) v 11:58 je zavedena nucená správa. - V ranních hodinách 19. června 2000 (pondělí) (viz. Předběžná zpráva) se podepisují smlouvy o prodeji podniku mezi nuceným správcem a ČSOB, smlouva o státní záruce mezi MF ČR a ČSOB, kompenzace státní záruky mezi MF a ČSOB a smlouva a slib odškodnění mezi ČNB a ČSOB. - Paralelně s procesy, uvedenými v předchozích bodech, probíhala jednání s dalšími zahraničními investory (ještě údajně 15. června večer), jejichž vstup by byl konkurenčním, možná i optimálním řešením situace IPB. - V únoru 2001 se objevují v mediích zprávy o požadavku ČSOB na vyplacení garancí státem ve výši až 180 mld. Kč a žalobě Nomury na úhradu škody ve výši 30 mld. Kč. Celkem tedy jde o 210 mld. Kč, pro belgickou KBC (prostřednictvím ČSOB) a japonskou Nomuru (jako náhrada škody za postup státních úředníků). To představuje celkem jednu třetinu ročního rozpočtu českého státu a více než výdaje resortů školství, obrany, vnitra, zemědělství, spravedlnosti, životního prostředí a kultury za rok dohromady. ARGUMENTY - Šlo o přípravu a realizaci nepřátelského převzetí privátního subjektu (IPB) privátním subjektem-konkurentem se souhlasem, resp. s pomocí, státních orgánů (ministerstva financí, vlády, ČNB). Přitom byly, bez výběrového řízení, kupujícímu subjektu - ČSOB poskytnuty výhody, dalece přesahující zákonem stanovený rozsah. Stát tak svým rozhodnutím vstoupil do privátní sféry způsobem, který je v rozporu se stávajícím právním řádem i s principy tržní ekonomiky. Tím se vytváří i velmi problematický precedens do budoucna. Poskytnutím rozsáhlých garancí zvýhodnila vláda nabyvatele (ČSOB) na úkor akcionářů IPB a daňových poplatníků. - Stát, prostřednictvím státních úředníků a jimi oklamaná vláda, zabráním banky, které se dá označit bez nadsázky jako "znárodnění", a následným prodejem ČSOB, resp. KBC, podle předem připraveného scénáře, oloupil své občany a skoro nikoho z odpovědných představitelů státu, to vůbec nezajímá. - Je nutné, veřejnosti v České republice připomenout, že kromě Nomury, u které lze předpokládat, že se svých práv domůže s vehemencí odpovídající jejímu mezinárodnímu postavení a v IPB, a.s. vlastní "pouze" 47 procent akcií, je tu dalších 53 procent akcionářů, představujících především české fyzické a právnické osoby, které se staly obětí komplotu kolem Pařížského dokumentu zcela nevinně. Mají podstatně menší možnosti a prostředky se domáhat svých práv, je jich takto postižených přes 50.000. Mnozí z nich vložili do akcií IPB své celoživotní úspory, ne v očekávání spekulativních výnosů, jako v případě Kampeliček, ale ve víře v efektivní dlouhodobé uložení finančních prostředků do akcií banky, která patřila mezi největší v zemi a ze strany státu, zejména ČNB, k ní, až na posledních několik měsíců před uvalením nucené správy, nebyly veřejně vzneseny vážnější námitky. V jejím čele stál člověk doporučený ČNB. Poškozených je celkově mnohem více. Zprostředkovaně, skrze fondy RIF, České spořitelny, České pojišťovny, PIAS a jiné subjekty je postiženo dalších, více než 250 tisíc občanů. Celkem je tedy poškozeno více než 300 tisíc osob. ZÁVĚRY UVALENÍ NUCENÉ SPRÁVY A PRODEJ IPB DO RUKOU ČSOB, RESPEKTIVE KBC, VČETNĚ MEDIÁLNÍ KAMPANĚ NA VYVOLÁNÍ PANIKY KLIENTŮ IPB BYLY DLOUHODOBĚ A CÍLENĚ PŘIPRAVOVANOU AKCÍ SKUPINY OSOB Z ČSOB, KBC, ČNB, A MINISTERSTVA FINANCÍ SDRUŽENÍ DÁLE NA OCHRANU PRÁV AKCIONÁŘŮ IPB BUDE: - průběžně shromažďovat a vyhodnocovat fakta, názory, dokumenty a informace k případu IPB, při vhodných příležitostech vydávat prohlášení pro tisk a komunikovat se zástupci medií, - sledovat řešení podaného trestního oznámení, - usilovat o odvolání nucené správy a předání banky zpět rukou akcionářů, požadovat zastoupení Sdružení v nových orgánech banky, - usilovat o dosažení spravedlivého vypořádání s akcionáři IPB a vyšetření celého případu, při tom účelně spolupracovat také s ostatními akcionáři, nečleny Sdružení, - obrátí se na veřejného ochránce práv s žádostí o pomoc, - v případě potřeby podnikne příslušné právní kroky ve formě žalob, trestních oznámení, připojení se k již podaným žalobám a vč. kroků v zahraničí. Kontakt: Přípravný výbor sdružení akcionářů IPB Ing. Jaroslav Šafařík Nuselská 26 Praha 4-Nusle Tel. 0602/2138111 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT