Smyslem je chránit, ne střílet

PRAHA 8. března (PROTEXT) - Navrhovaný zákon o myslivosti vyjmenovává v § 2 volně žijící živočichy, kteří jsou ve smyslu zákona považováni za zvěř. Nic víc, nic méně. A hned je oheň na střeše a na myslivce se snáší kritika, že zákon odporuje směrnicím EU, mezinárodním úmluvám i domácím zákonům na ochranu přírody. Někdo z kritiků totiž dovodil, že tyto druhy zvěře jsou v zákoně uvedeny pouze proto, aby je mohli myslivci beztrestně lovit. Ale má opravdu takové tvrzení oporu v dikci zákona? Podle Českomoravské myslivecké jednoty ne. Stejný paragraf totiž jasně a srozumitelně říká, že "za zvěř hájenou se rozumí ty druhy zvěře, pro které není stanovena doba lovu, nebo kterou nelze lovit celoročně". Pro přehlednost uvádíme, že ze tří desítek druhů srstnaté zvěře, vyjmenovaných v návrhu zákona, je doba lovu stanovena u poloviny z nich, u sedmdesáti druhů ptáků pak pouze u devatenácti z nich. Proč tedy tolik zlé krve a dokonce strašení mezinárodní diskreditací ČR v případě přijetí zákona? Českomoravská myslivecká jednota zde hájí několik principů. Tím prvním je, že druhy uvedené v zákoně jsou již dlouhodobě a v duchu tradic české myslivosti za zvěř považovány. Z toho důvodu jsou také předmětem myslivecké péče, dokonce již uchazeči o první lovecký lístek se s nimi v rámci teoretické přípravy dopodrobna seznamují a také z činnosti mezinárodních mysliveckých organizací CIC a FACE není znám ani jediný stát, který by například medvěda, rysa, vlka či losa neřadil k zvěři. Druhým důvodem je, že nikoliv prosté vyjmenování v zákoně, ale až úprava dob lovu vyhláškou povoluje odstřel jednotlivých druhů. Máme tak za to, že uvedením zvěře v zákoně o myslivosti se jí naopak dostává zvýšené, zdvojené ochrany. Pokud by ji totiž někdo skutečně ulovil, provinil by se hned proti dvěma zákonům. Zatímco zákon na ochranu přírody ukládá především peněžité tresty - a paradoxně někdy nižší, než kolik by neukázněného lovce stál poplatkový odstřel stejného druhu v zahraničí - podle zákona o myslivosti by mohl být odsouzen za pytláctví i k trestu odnětí svobody. Zcela určitě by mu však byl odebrán lovecký lístek, zbrojní průkaz a byl by i vyloučen z řad členů ČMMJ, aby nemohl dále myslivost vykonávat. Třetím argumentem je už onen zmiňovaný právní soulad s EU. Je třeba zdůraznit, že i v této oblasti jednotné předpisy povětšinou neexistují a například ochrana srstnaté zvěře je záležitostí jednotlivých zemí. Co však v rámci EU platí, je Směrnice Rady číslo 79/409/EEC a číslo 92/43/EEC. Ty uvádějí seznam 181 chráněných druhů a poddruhů ptáků, které jsou považovány (těmito Směrnicemi) za zvěř. Z nich je do našeho návrhu zákona převzata zhruba třetina. S jediným rozdílem - je do něho zařazen i orel mořský, který ve výčtu EU skutečně chybí. Z tohoto 181 chráněného druhu povoluje mezinárodní legislativa za určitých podmínek odlov 77 druhů. Mezi 19 druhy, jejichž lov je za určitých podmínek povolen i v ČR, není ani jediný, který by ve Směrnici EU nebyl zařazen do té skupiny, která umožňuje jeho lov. Abychom byli zcela konkrétní, ilustrujme si důvody, které ČMMJ k jejím stanoviskům vedou, na příkladu veverky. Ani u ní není stanovena doba lovu, také z mysliveckého hlediska neexistuje jediný důvod, aby lovena byla. Protože však veverka působí na semenech jehličnatých stromů značné škody, lesní podniky žádají orgány ochrany přírody o povolení jejího odlovu. Aby však bylo možné přemnožené a škodící veverky odlovit, musí to zákon umožnit. A aby to mohl zákon umožnit, musí být veverka v zákoně vyjmenována ve výčtu zvěře. Žádný jiný živočišný druh není totiž možné myslivecky obhospodařovat, tedy ani lovit. Za ČMMJ připravil: M.Gruber E-mail:pulford@pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT