I uživatelé mají svá práva

PRAHA 6. března (PROTEXT) - V průběhu dosavadní diskuse o návrhu nového zákona o myslivosti zaznívají ze strany kritiků argumenty o nepřípustném zásahu myslivců do práv vlastníků. Někteří z nich se totiž cítí zkráceni ve svých právech například tím, že po uznání jejich pozemků za honební a po pronájmu uživateli nebudou mít právo rozhodovat o počtech zvěře na svém pozemku a budou vyloučeni z mysliveckého plánování, zejména z účasti na tvorbě plánu lovu. Ale i uživatelé mají přece svá nezadatelná práva. Jestliže se vlastník pozemku rozhodne pronajmout ho k výkonu myslivosti do dlouhodobého pronájmu, může se samozřejmě s nájemcem domlouvat, případně i soudit, o stavu honitby na začátku a na konci nájemní doby. Těžko ale může uživateli ukládat, kolik zvěře má odchovat a v jakém poměru pohlaví a věku organizovat její odstřel. Vznikla by tak stejná situace, jako kdyby vlastník pozemku ukládal zemědělskému podniku, jemuž pozemek k zemědělské činnosti pronajal, kde má pěstovat brambory a kde pšenici, jakých výnosů má dosáhnout a kdy a jak má bez ohledu na agrotechnické lhůty provádět různé polní práce. Připadá vám to absurdní? Ne však některým oponentům navrhovaného zákona, kteří se možnosti podobných zásahů do práv uživatele domáhají. A nejen jich: Požadují dokonce neomezené právo výpovědi nájemní smlouvy, odmítají myšlenku opcí, podle níž by byli povinni pronajmout i v budoucím období své pozemky dosavadnímu uživateli, který plnil všechny podmínky nájemní smlouvy, usilují o stanovení výše nájemného, která by byla odvozena od fikce stoprocentního poplatkového odstřelu zvěře (samozřejmě v cenách vyměřovaných zahraničním lovcům), osobují si právo rozhodovat, jaká myslivecká zařízení může uživatel ke své činnosti vybudovat a dokonce chtějí rozhodovat i o podmínkách, za nichž umožní nájemci vstup na pozemky. Českomoravská myslivecká jednota i zde zastává odlišná, ale zájmům vlastníků velmi vstřícná stanoviska. V návrhu zákona se uživateli honitby ukládá povinnost stavbu nezbytných mysliveckých zařízení s vlastníkem pozemku projednat, aby kupříkladu nenarušovala či nepřekážela jiným činnostem na pozemku, uživatel honitby je stejně tak povinen projednat s vlastníkem čas a místo předpokládaného honu. A právo vstupu na honební pozemky? U práva myslivosti je jeho obsahem již od dob rakouskouherských úprav nejen zvěř chovat, lovit, přivlastňovat si ji, ale také "v nezbytné míře k tomu užívat honební pozemky". Navrhovaný zákon nepožaduje ani o píď více. Také v případě řízení o schvalování plánu lovu je vlastníkům pozemků dán v návrhu zákona značný prostor: Vlastník honitby je podle něho účastníkem řízení o uznání honitby, jehož součástí je i stanovení normovaných stavů zvěře. Roční plán odstřelu je již jen následnou činností, vedoucí k udržení těchto normovaných stavů. Má-li však vlastník pozemku přesto obavu, zda uživatel správně hospodaří a zda zvěř není přemnožena, může kdykoliv požádat správní orgán o nápravu, tedy o snížení skutečného stavu na stav normovaný. Zamyslíme-li se tedy nezaujatě nad těmito ustanoveními zákona, zjistíme, že i v tomto případě nadřazuje právo vlastníků nad zájmy myslivců. Kontakt: Za Českomoravskou mysliveckou jednotu (ČMMJ) M. Gruber e-mail: pulford @pulford.cz Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT