Česká veřejnost je proti návrhu zákazu chovu kožešinových zvířat

Praha 20. března (PROTEXT) - Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění 84 % populace v České republice nesouhlasí se zákazem chovu kožešinových zvířat, pokud jsou zvířata primárně chována na kožešinu a sekundárně na maso pro jinou, než lidskou spotřebu. Drtivá většina respondentů průzkumu agentury Respond uvedla, že nesouhlasí se zákazem chovu kožešinových zvířat, pokud jsou zvířata využívána nejenom na kožešinu, ale i na maso pro jinou, než lidskou spotřebu. Podle průzkumu zároveň téměř polovina dotázaných nemá dostatek informací o chovech kožešinových zvířat, například, že maso kožešinových zvířat se používá při výrobě krmiv pro domácí zvířata, jako jsou psi a kočky. "Lidé obvykle nemají dostatek informací. V průběhu diskuse o zákazu kožešinových farem v České republice bylo řečeno mnoho argumentů. Jedním z nich byl argument, že sedmdesát procent populace v České republice zákaz podporuje. Ale když jdete mezi lidi a zeptáte se jich, co ví o tomto zemědělském odvětví a dáte jim základní informace a fakta, tak to tak jednoznačné není. Nedostatek informací je často oponenty zapomínáno," řekl Mette Lykke Nielsen z organizace Fur Europe. Průzkum dále ukázal, že 40 % lidí netušilo, že vedlejším produktem chovu kožešinových zvířat je krmivo pro domácí mazlíčky a další necelých 20 % si nebylo jisto nebo nechtělo o této odpovědi spekulovat, protože to nevěděli. "V současné době je nemyslitelné, abych prodával pouze kožky. Prodávám celá zvířata, která se dále zpracovávají na kožešinu a zároveň se zpracovává jejich maso a kosti," vysvětluje David Vojtíšek, majitel rodinné farmy v Jižních Čechách. Podle profesorky Evy Tůmové z katedry zootechniky České zemědělské univerzity v Praze lidé nemají všechna fakta, aby mohli učinit kvalifikované rozhodnutí. "Chov kožešinových zvířat patří mezi nejnáročnější chovy zvířat. Domnívám se, že návrh na zákaz chovu kožešinových zvířat v České republice vychází z neznalosti zásad chovu těchto druhů a ze zjednodušeného pohledu na chov zvířat." Jedním z důvodů, proč je debata příliš zjednodušována, je fakt, že nikdo nebere v úvahu širší souvislosti celé problematiky, jako je například celoevropský program zaměřený na welfare kožešinových zvířat WelFur, který byl spuštěn v lednu tohoto roku. "Zákon na ochranu zvířat proti týrání by se měl zaměřit na dobré podmínky chovu zvířat, které lidé chovají pro nějaký užitek, a neměl by řešit zákaz chovu kožešinových zvířat. Neetické je zvířata trápit. Jedná se o to, aby zvířata měla pokud možno dobrý život a snadnou smrt", uvedl k tématu doktor Václav Cílek z Akademie věd České republiky. WelFur je program vyvinutý k měření a evidování dobrých podmínek pro zvířata prostřednictvím vyhodnocování několika indikátorů, například jak zvíře vypadá, ale i jak reaguje v určitých situacích. Více informací o programu WelFur na stránkách www.welfur.cz. "Tento certifikační program je založen na výzkumu vědců z několika evropských univerzit. Program WelFur má potenciál se stát základem české legislativy. Musíme od politiků požadovat rozhodování na základě racionálních argumentů a faktů, nikoliv pod dojmem kampaní vytvořených a vedených veganskými lobbistickými skupinami," uzavírá Mette Lykke Nielsen. Více informací o programu WelFur: www.welfur.cz Kontakt: iri.holub@apriori.czj ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.