Řádná zasedání Rady a další aktivity
Rada ČTK pokračovala v roce 2005 ve svém třetím volebním období. Scházela se jednou nebo dvakrát měsíčně, celkem to bylo 19 zasedání (34.-52.). Vedení Rady, tj. předseda a místopředsedové, se pak podle potřeby scházeli i v mezidobí, většinou proto, aby připravili program řádných zasedání.
Rada ČTK má zákonem stanoven počet sedmi členů. Ke 4. březnu 2005 skončil mandát RNDr. Pavlu Augustovi. Po zbytek roku pracovala Rada v šestičlenném obsazení, neboť Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR sedmého člena do konce roku 2005 nezvolila.
Na většinu zasedání Rady byl přizván generální ředitel agentury JUDr. Milan Stibral, několikrát také ekonomický ředitel Ing. Radim Novák. Oba podávali zprávy o chodu ČTK, případně podrobnější vysvětlení některých problémů, které byly na programu jednání.
Dne 19. ledna 2005 se uskutečnila mimořádná schůzka Rady Českého rozhlasu a Rady ČTK při příležitosti 80. výročí spolupráce Českého rozhlasu s ČTK. Jednání se konalo v budově ČTK za účasti většiny členů obou rad, ředitelů obou institucí a mělo slavnostní charakter.
V průběhu řádného jednání Rady ČTK dne 3. února 2005 proběhla volba vedení Rady - předsedou byl opět zvolen PhDr. Tomáš Vrba, místopředsedy pak PhDr. Václav Vrabec a Ing. Martina Mohylová.
Na 36. zasedání dne 24. února 2005 Rada svým Usnesením č. 2/2005 podle zákona č. 517/1992 Sb. vypsala výběrové řízení na funkci generálního ředitele ČTK, protože k datu 9. června 2005 JUDr. Stibralovi končilo šestileté funkční období. Termín doručení přihlášek byl stanoven na 20. dubna 2005. Do výběrového řízení se přihlásili čtyři uchazeči. Rada ČTK je stanoveným způsobem pozvala ke slyšení, které proběhlo při řádném 42. zasedání dne 12. května 2005, a ještě týž den provedla tajnou volbu generálního ředitele. Do druhého kola postoupil jeden kandidát. Generálním ředitelem ČTK na šestileté období byl s účinností od 9. června 2005 zvolen JUDr. Milan Stibral.
Ve druhé polovině roku členové Rady absolvovali prezentaci společnosti Newton IT, s.r.o., ve které ČTK vlastnila padesátiprocentní podíl, a prezentaci dceřiné společnosti ČTK Neris, s.r.o., v obou případech s cílem hlouběji poznat činnost těchto organizací.
Připomínky a stížnosti
Podle § 8 Zákona o České tiskové kanceláři Rada rozhoduje o stížnostech týkajících se činnosti tiskové kanceláře. V praktickém provozu to znamená, že se zabývá stížnostmi, připomínkami a upozorněními, která dostává od klientů agentury i od koncových uživatelů zpravodajství, tedy od čtenářů, diváků a posluchačů českých médií, kterým zejména agentura poskytuje své služby. V roce 2005 projednala Rada celkem deset stížností, které měly celkově nebo alespoň v některých rysech závažnější či obecnější charakter; proto se o některých z nich v této zprávě zmiňujeme. Rada všechny došlé stížnosti na svých zasedáních prostudovala
(i zadáním svým jednotlivým členům k hlubšímu prošetření), projednala a podle potřeby požádala vedení ČTK o vysvětlení a případnou nápravu. Zvláštní pozornost věnovala Rada stížnostem na nepřesnosti zveřejněných informací, zpravidla dílčích faktů o některých událostech, kterých se údajně či skutečně dopustili autoři zpráv či jejich zpracovatelé. Z korespondence adresované Radě uvádíme několik příkladů.
Krajský státní zástupce JUDr. Martin Staněk z Prahy si v březnu stěžoval, že v některých českých denících vyšly články odvolávající se na informace ze servisu ČTK o vyjádření státního zástupce k propuštění dvou obviněných z vazby. Rada i vedení agentury případ prošetřily a uznaly, že šlo o pochybení zpravodaje ČTK. Agentura se omluvila státní zástupkyni a původní chybná zpráva byla v databázi ČTK opravena. Rada přitom mohla konstatovat, že v době, kdy byla stížnost Radě doručena, byla již vedením agentury z vlastní iniciativy vyřízena. Příslušný zpravodaj v Kladně byl šéfredaktorem pokárán a vyměněn za jiného.
Podobně tomu bylo se stížností Ing. Kamila Bahbouha z akciové společnosti GAMA ART GROUP Praha na nevhodné formulace zpráv ČTK o údajných pletichách při veřejné soutěži na rekonstrukci Valdštejnského paláce a sídla Senátu Parlamentu ČR. Zatímco Rada ČTK tento případ prošetřovala a přišla s návrhy na nápravu, vedení agentury již totožný návrh zpracovalo a uskutečnilo. Obdobně odpověděla Rada panu Janu Urbanovi, řediteli iráckých kulturních projektů téže firmy, který se samostatným přípisem k předchozí stížnosti připojil.
Velice pečlivě a několikrát se Rada zabývala obsáhlou stížností poslance Mgr. Ing. Michala Krause (rovněž z března 2005) na chybné či nedostatečné údaje v biografii poslance Krause v databance ČTK. Rada vzala na vědomí jeho podněty a agentura příslušné heslo v databance zpřesnila a aktualizovala.
V květnu Rada projednala stížnost pana Bohuslava Hubálka z Prahy na to, že prý Rada i samotná ČTK nevěnuje dostatečnou pozornost e-mailovým dopisům stěžovatele. Přes bedlivé zkoumání Rada žádné takové dopisy neobjevila, poněvadž do té doby žádné neobdržela. Ve své práci se totiž Rada řídí zásadou, že každou, i na první pohled nepatřičnou nebo malichernou stížnost projedná a stěžovateli vždy odpoví.
V srpnu Rada prošetřovala stížnost pana Václava Kosiny a obšírně mu odpověděla, že není nic závadného na tom, že zprávy či články vydávané ČTK jsou průběžně aktualizovány a nemusí být proto v časové posloupnosti vždy totožné.
V září a v říjnu se Rada několikrát zabývala připomínkami a podněty k zveřejňování informací o soudním projednávání případu kapitána Vladimíra Hučína. Šlo o podrobné rozbory zaslané všem mediálním radám panem Janem Zeno Dusem ze Žebráku. Stejně tak důkladně a odpovědně jednala o stížnostech a podnětech pana Jana Šinágla, které se rovněž týkaly procesu s panem Hučínem i některých problémů a nedostatků naší justice.
V říjnu Rada projednala dvě stížnosti pana Miroslava Műllera z Rousínova na generálního ředitele ČTK, že mu odmítl odpovědět na několik otázek o hospodaření a finančních prostředcích agentury. Rada dala za pravdu generálnímu řediteli a tazateli v tomto duchu odpověděla: ČTK nepobírá ani haléř z veřejných prostředků a hospodaří samostatně,
i když pod kontrolou Rady ČTK.
Hospodaření ČTK v roce 2005
Závěrečný účet ČTK za rok 2005
Rada se v průběhu roku 2005 na svých zasedáních věnovala také hospodaření agentury. Management ČTK předkládal Radě čtvrtletně zprávy o hospodaření a pravidelně Radu informoval o všem, co ovlivňuje ekonomické výsledky agentury.
V roce 2005 byla agentura po ekonomické stránce, jako již několik let, stabilní. V roce 2005 dosáhla agentura zisku ve výši 25 313 tis. Kč. Velký podíl na výši hospodářského výsledku měla výplata dividend, oproti loňskému roku se ale zlepšil i provozní hospodářský výsledek.
Od roku 2003 ČTK zpracovává účetní závěrku konsolidovanou. Do konsolidačního celku jsou zařazeny ČTK, její dceřiné společnosti Neris a ČTK Repro a přidružená společnost Newton IT. Konsolidační celek ČTK dosáhl celkového zisku 25 161 tis. Kč. Ze skupiny má nejhorší hospodářský výsledek tradičně ČTK Repro, a. s.
Rada na svém 60. zasedání dne 20. července 2006 schválila usnesením č. 3/06 závěrečný účet agentury a rozdělení zisku za rok 2005.
Rozpočet ČTK na rok 2006
Při sestavování rozpočtu na rok 2006 management ČTK počítá se stagnací tržeb za služby, výrobky a zboží, ale s nárůstem tržeb z prodeje majetku. Jedná se o plánovaný prodej budovy v Kotorské. Náklady by měly v roce 2006 v podstatě stagnovat.
Náklady 349 664,7 tis. Kč
Výnosy 383 422,6 tis. Kč
V roce 2006 předpokládá management ČTK zisk ve výši 33 757,9 tis. Kč.
Součástí celkového rozpočtu je samozřejmě rozpočet Rady, který je plánován ve výši 2 059,5 tis. Kč.
Rada svým usnesení č. 6/2005 ze dne 8. prosince 2005 schválila rozpočet ČTK na rok 2006.