Průzkum na téma "Co pro občany znamená Internet"

PRAHA 11. ledna (PROTEXT) - Průzkum na téma "Co pro občany znamená Internet" provedla agentura DEMA v rámci projektu Březen - měsíc Internetu 2000. Charakter výzkumu: reprezentativní Typ výzkumu: DEMA /BUS - STANDARD Lokalita: Česká republika Cílový soubor: populace ČR starší 18 let Výběrový soubor: 1020 osob s charakteristikou cílového souboru Terénní sběr dat: 7. až 11. 10. 1999 Informace vydána: 29. 11. 1999 (od tohoto data veřejně využitelná) Specifika: otázka byla položena v rámci projektu BMI Z výsledků výzkumu Internet se stal pojmem, který zdaleka nepatří pouze do sféry odborné a vědecké nebo do oblasti IT. Stal se fenoménem moderní doby. Stále více obklopuje běžného občana a zasahuje do jeho činnosti i života. Co občanům Internet říká? Co se jim vybaví, když zaslechnou toto slovo? Jaký význam pro ně Internet má? Výzkum, který měl za cíl zmapovat základní povědomí veřejnosti o Internetu uskutečnila v září letošního roku DEMA, a.s. Její externí spolupracovníci, tazatelé, pokládali podle reprezentativně stanovených požadavků náhodně osloveným občanům mimo jiné i otázku: "Co pro Vás osobně znamená Internet?" Úkolem dotázaných bylo odpovědět spontánně a stručně, jednou větou. Veškeré odpovědi byly obsahově utříděny do skupin a označeny klíčovými slovy. Zjištěné výsledky ukazují na výraznou názorovou platformu s diametrálně odlišným pohledem na potřebnost Internetu. Ocitají se na ní nejen lidé, pro které se Internet stal samozřejmostí a běžnou součástí jejich práce i soukromí, ale i občané, kteří internetový "svět" sice respektují, avšak sami do něho zatím nevstoupili a také ti, pro které nic neznamená a ani o něm nechtějí ve vztahu k vlastní osobě uvažovat. Výsledky empirického šetření dokládají, že tzv."ruku v ruce" s technikou je žádoucí provádět internetovou osvětu tak, aby byla respektována celá postojová škála, od lidí aktivních a iniciativních, přes rezervované až k těm, kteří prozatím smysl Internetu nechápou nebo mají vůči němu určité zábrany podmíněné nejen demograficky, nýbrž např. i životními hodnotami, finanční situací, pracovním postavením a profesní pozicí, životním stylem nebo vybaveností technikou. Zastavme se nejdříve u těch, kteří na Internet pohlížejí bez zájmu. Celkově tvoří zhruba polovinu populace ČR (53 %). Míra interesu je výrazně podmíněna věkem, vzděláním a podnikatelským zázemím občanů. Platí: čím je vyšší věk, tím častější je nevědomí i pocit o neužitečnosti Internetu - jde o třetinu mladých lidí do 29 let, téměř polovinu generace středního věku 30 až 44 letých, více než polovinu starších lidí mezi 45 až 59 lety a většinu osob důchodového věku. U vzdělání je negativní vyhranění ještě průkaznější: v Internetu nevidí smysl naprostá většina lidí s nižším vzděláním, ale i téměř každý druhý s maturitou a každý šestý s vysokoškolským diplomem. Zatímco z podnikatelů tak smýšlí více než čtvrtina, z nepodnikajících jsou to téměř dvě třetiny. I když odpovědi těch (tj. 47 % populace ČR), v jejichž povědomí figuruje Internet v konkrétní podobě jsou dosti rozmanité a vyznačují se zvýšeným důrazem na některou z internetových vymožeností, přesto lze i zde vysledovat určité shodné prvky. Ať je ve spojení s Internetem akcent dáván prioritně na mezinárodní propojení, obchod, pracovní nástroj, vzdělání či zábavu, obvyklým dovětkem či komentářem respondentů jsou dvě slova - informace a komunikace. Internet, co by synonymum zábavy a poučení se promítá do povědomí 2,7 % občanů ČR (častěji u těch, kteří mají Internet doma). Jde o odpočinkový faktor, podle autentických vyjádření respondentů o "spojení příjemné a nenásilné formy získávání počítačové dovednosti", "studia bez knihovny" nebo provozování jistého druhu koníčka bez ohledu na věk či vzdělání. Každý pátý občan ČR (19,7 %) vyzdvihuje prioritně možnosti na poli informačním. Internet je označován za zdroj informací, který je "veřejný", "v podstatě nevyčerpatelný", "neomezený ve svých kapacitách","o všem možném i nemožném", "všeobecném i specializovaném", "pomocník umožňující přístup na místa, kam by se jinak člověk nedostal, co by před ním jinak zůstalo utajeno". Oceňována je jeho "rychlost", "aktuálnost", "servis dostupný v každou dobu","jednoduchost"a"pohodlnost z domova nebo z kanceláře". Sféra obchodu je dominantně viděna 3,4 % občanů ČR. Jsou přesvědčeni, že na základě této největší informační sítě lze "navazovat a rozvíjet obchodní kontakty", "získávat adresy, spojení, data - o trhu, dodavatelích i konkurenci", "vytvářet nové podmínky pro marketing", "zpracovávat všeobecnou i segmentově cílenou reklamu","nabízet produkty a služby", "elektronicky obchodovat","pružně reagovat na poptávku, nevykryté nebo specifické požadavky zákazníků". S uvedenými aspekty úzce korespondují názory 3% občanů ČR, kteří si již nyní bez Internetu nedovedou představit svoji práci. Chválí si při tom "nevídané možnosti, které jim moderní způsob kontaktu a získávání informací nabízí", vidí "užitek jak pro sebe, tak pro firmu", preferují ho v pracovním procesu "pro konzultace, poštu, aktuální kontakt s klienty, spolupracovníky uvnitř i vně firmy, uznávají jeho vlastnosti vedoucí " k usnadnění a urychlení práce". Pro 5,1 % občanů ČR je Internet symbolem komunikace, "spojením lidí", "nejlepší formou domluvy, dorozumívání a kontaktu", "opravdovou komunikační dálnicí pro jednotlivce, firmy i společnosti". V obdobných intencích se nesou vyjádření i dalších 3,7 % občanů, kteří spíše zdůrazňují technickou stránku věci "je to celosvětová počítačová síť, na níž lze skoro vše", "jde o síť sítí", "mezinárodní počítačové spojení". V názorové paletě se nezřídka (u 5,7 %) vyskytovaly i výroky uznalého až superlativního charakteru jako "úžasná technická novinka","hudba budoucnosti", "pokrok" "kouzelné možnosti", "báječná věc", "dobrodružství, " nevyzpytatelný svět", "nyní přepych, výhledově nutnost". Sem lze přičlenit i 3 % zbývajících odpovědí, které signalizují akceptaci a nadšení pro internetové dění, avšak s nádechem současné nedostupnosti z hlediska ekonomické a finanční "velké vydání", "příliš nákladné", "značný zásah do rozpočtu rodiny","unikátní věc, na kterou nemám", "zatím si ho nemohu dovolit","není pro moji kapsu", "doufám, že si ho někdy pořídím","chtěl bych ho mít - je to zázrak", apod. Že Internet vyvolává i negativní asociace, dokládá necelé jedno procento zcela negativně vyhraněných odpovědí, reflexí na dva problémy: ochranu osobních dat a dětskou pornografii. Březen - měsíc Internetu je projekt na podporu rozvoje Internetu v ČR. Jeho 3. ročník vyhlásil týdeník Profit, organizátorem je neziskové sdružení BMI. Hlavními partnery v roce 2000 jsou společnosti INET, Oracle, Progress Software, Software602 a 2N, mediálními partnery Česká televize, Česká tisková kancelář, Český rozhlas, vydavatelství IDG a deník Právo, odbornými partnery Computer Press a Triada. Další informace poskytne: Sdružení BMI, tel.: 24214945, e-mail: bmi@brezen.cz,, http://www.brezen.cz, Agentura ExMise, Jana Vojtíšková , tel.: 67092550, e-mail: vojtiskova@exmise.cz. Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT