přehlídka nejlepších filmů k 10. výročí sametové revoluce

29.10.1999, 14:17

NEW YORK 29. října (PROTEXT/BUSINESSWIRE) - Čtrnáct cenami ověnčených filmů z České a Slovenské republiky, které byly natočeny po sametové revoluci v roce 1989, se bude promítat v rámci oslav 10. výročí nenásilného hnutí, které přineslo nezávislost bývalému Československu. Nabízené filmy budou hrané, animované i dokumentární a umožní divákům široký pohled do historie, kultury a tvůrčího života Čechů a Slováků. Přehlídku "After the Velvet Revolution: Award-Winning Films, 1989-1999" (Po sametové revoluci: oceněné filmy, 1989-1999) uspořádanou Českou a Slovenskou republikou ve spolupráci s autory projektu Freedom Film Festival bude možné zhlédnout 6. a 7. listopadu 1999 ve filmovém středisku Cantor Film Center na universitě v New Yorku, které se nachází na adrese 36 East 8. Street, hned vedle universitního náměstí. Vstup je zdarma. Filmové promítání sponzoruje firma Philip Morris Companies Inc. Za více jak 100 let filmové tradice dosáhl český a slovenský filmový průmysl hodně úspěchů. Na jednom z prvních festivalů v Benátkách ve 30. letech vyhrál režisér Gustav Machatý hlavní cenu festivalu za svůj film Extase, který byl velmi moderní a stylově působivou oslavou smyslů. Hlavní roli hrála Hedy Kieslerová, později známa v Hollywoodu jako Hedy Lamarr. Mezi jmény těch, kteří přispěli k mezinárodní slávě československého filmu, jsou režiséři Otakar Vávra, František Vláčil, Karel Kachyňa, Vojtěch Jasný a Ján Kadár a Elmar Klos, jejichž Obchod na Korze byl úplně prvním československým filmem, který získal Oscara jako neanglický film v roce 1965. Česká a slovenská kinematografie budila velký zájem zvláště v 60. letech, kdy své snímky představovali na slavných filmových festivalech představitelé generace narozené v 30. letech. Mezi nimi byli Miloš Forman a Ivan Passer, kteří oba nyní pracují ve Spojených státech, a Jiří Menzel, který získal Oscara v roce 1966 za svůj film Ostře sledované vlaky, a jeho současníci Jan Němec, Věra Chytilová, Evald Schorm, Jaromil Jireš a další. Mapováním práce některých špičkových filmových tvůrců dnešní České a Slovenské republiky přehlídka "After the Velvet Revolution: Award-Winning Films, 1989-1999" podává svědectví o změnách, které přinesly svoboda a demokracie v posledních 10 letech. Polovina filmů vypráví o době před revolucí roku 1989 příběhy, které nemohly jít na denní světlo za tehdejšího komunistického režimu, který podobné příběhy rázně zakazoval. Například nejstarší snímek v přehlídce Obrázky starého světa byl natočen v roce 1972. Tento dokumentární film o prostém životě starých lidí byl zakázán a uvolněn k promítání až v roce 1990. V současném méně represivním prostředí se čeští a slovenští filmoví tvůrci ohlížejí zpět k letům totalitní vlády, aby vyprávěli příběhy, které by bylo těžké vyprávět dříve. Využitím témat německé a sovětské okupace, komunismu, sametové revoluce a dalších incidentů své historie vyprávějí různí filmoví tvůrci podobné příběhy o obyčejném občanovi a jeho boji o vnitřní mír, lásku, porozumění a svobodu. Mezi promítanými filmy bude Kolja, který v roce 1996 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Film, který byl posazen do doby těsně před pádem prosovětského komunistického režimu, ukazuje vřelý lidský vztah, který vzniká mezi pětiletým ruským chlapcem a českým hudebníkem. Snímek napsal osvědčený český scénárista Zdeněk Svěrák a vytvořil jeho syn Jan Svěrák. Kolja byl druhou spoluprací tohoto talentovaného týmu otce se synem. První jejich film Obecná škola byl také nominován na Oscara a je mezi filmy ukázanými na přehlídce. Diváci budou také moci zhlédnout snímek Zahrada režiséra Martina Šulíka, který je něžnou komedií o tajemném světě v zahradě jednoho starého domu. Budou k vidění také další dva Šulíkovy filmy, Orbis Pictus a Všechno, co mám rád. K dalším vrcholům patří filmy Vladimíra Michálka Zapomenuté světlo, který je dramatickým příběhem o vesnickém knězi, který se dostane do konfliktu s komunistickým režimem v 50. letech, a Je třeba zabít Sekala, dramatický příběh z roku 1943 s rysy tradiční kovbojky s hrdinou, který se stane vrahem proti své vůli. Film získal kromě jiných cen i 10 Českých lvů. Z více experimentálních produkcí si diváci budou moci vybrat osmiminutový animovaný film Řeči, řeči, řeči Michaely Pavlátové a Faust, film od Jana Švankmajera (skvělého představitele českého surrealistického hnutí), který zkoumá mýtus Fausta za použití živých herců, loutek a kresleného filmu. Na přehlídce budou promítnuty tyto filmy: 1972-90 Obrázky starého světa, režisér Dušan Hanák 1991 Obecná škola, režisér Jan Svěrák Řeči, řeči, řeči režisérka Michaela Pavlátová 1992 Všechno, co mám rád, režisér Martin Šulík 1993 Anděl milosrdenství, režisér Miloslav Luther 1994 Faust, režisér Jan Švankmajer Díky za každé nové ráno, režisér Milan Šteindler Zahrada, režisér Martin Šulík 1996 Kolja, režisér Jan Svěrák Papírové hlavy, režisér Dušan Hanák Orbis Pictus, režisér Martin Šulík Zapomenuté světlo, režisér Vladimír Michálek 1997 Rivers of Babylon, režisér Vladimír Balco 1998 Je třeba zabít Sekala, režisér Vladimír Michálek Slovenský ministr kultury Milan Kňažko 6. listopadu v The Bernie Brillstein Theatre povede diskusi k promítání Šulíkovy Zahrady. Poté 7. listopadu bude recepce a promítání Kolji v Walter Reade Theatre, které leží v Lincolnově středisku. Mnoho režisérů a těch, jejichž díla budou promítána na přehlídce, přicestuje z České a ze Slovenské republiky, aby uvedli své filmy. Mezi přítomnými budou: ČR - Jan Svěrák, Vladimír Michálek, Milan Šteindler Slovensko - Dušan Hanák, Miloslav Luther, Rudolf Biermannn (filmový producent), Marian Urban (filmový producent) Dalšími hosty, kteří přicestují do New Yorku na oslavu, jsou: Eva Zaoralová (umělecká ředitelka Mezinárodního festivalu Karlovy Vary), Jiří Bartoška (předseda karlovarského festivalu), Peter Dubecký (generální ředitel Slovenského filmového ústavu), Martin Šmatlák (filmový kritik a člen Rady Slovenského filmového ústavu), Lubica Mistriková (vedoucí kanceláře Audiovizuálního informačního střediska). Freedom Film Festival je každoroční přehlídkou, která ukazuje filmy z nových demokracií ve střední a východní Evropě. Byla založena v roce 1997 nadací American Cinema Foundation. Své první promítání uskutečnil ve spolupráci s Americkým filmovým ústavem ve Washingtonu. Festival pokračoval v únoru 1998 v Los Angeles. Letos se festival rozšířil na zastávky v Berlíně, Moskvě a Baku. American Cinema Foundation je nevýdělečná, nestranná umělecká organizace vytvořená na podporu televizní a filmové tvorby, která se pozitivním způsobem zabývá základními společenskými hodnotami, která posiluje společné kulturní koncepce a prosazuje demokratický pluralismus. Podpora firmy Philip Morris přehlídce "Po sametové revoluci:..." je pokračováním její aktivní podpory umění, která souvisí s jejím sponzorováním dalších projektů jako Freedom Film Festival tour. Kulturní program firmy Philip Morris patří k nejvýznamnějším podpůrným programům umění ve světě. Kvality, které jsou za úspěšným růstem obchodů firmy - inovace, tvořivost a různorodost -, také více jak 40 let sloužily jako opory jejího kulturního programu. Kontaktujte pro další informace: Pamela Johnson Magdalene Sim (212) 316-6554 aktuální informace na internetu: http://www.businesswire.com také: New York 212-752-9600 nebo 800-221-2562 Boston 617-236-4266 nebo 800-225-2030 San Francisco 415-986-4422 nebo 800-227-0845 Los Angeles 310-820-9463 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT

Chci zadat tiskovou zprávu

Chci dostávat tiskové zprávy

Vaše tiskové zprávy rozšíříme spolu se zpravodajstvím ČTK uživatelům agenturního servisu jako jsou média, ekonomická sféra, státní správa a veřejnost. Texty zůstávají uloženy v Infobance ČTK, jsou součástí mobilní aplikace ČTK a obdrží je také tisíce odběratelů našeho e-mail servisu. Veřejnosti je zpřístupníme na více než 15 zpravodajských portálech.

Doporučujeme
"Toto usnesení nebude na Internetu zveřejněno, neboť se vztahuje k výši platu generálního ředitele a tento údaj podléhá ochraně osobních dat."

Usnesení Rady ČTK č. 7/99

Protext služby