Řízení letového provozu, s. p.

PRAHA 28. září (PROTEXT) - Vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí k přesčasovým hodinám v podniku Řízení letového provozu, s. p. Vážený pane náměstku, ve věci posouzení Vašeho podnikového vnitřního předpisu a Vašeho postupu při sledování a úhradě nároků za práci přesčasů jednotlivých zaměstnanců sděluji: Pokud je v souladu s ustanovením paragrafu 85 odst. 1 nebo odst. 2 zákoníku práce pro nerovnoměrné rozvršení pracovní doby stanoveno určité období, nesmí průměrná týdenní pracovní doba v tomto období přesahovat hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu. Prakticky to znamená, že zaměstnavatel stanoví určité období a na ně rozvrhne pracovní dobu jednotlivých zaměstnanců (stanoví jim rozvrh pracovních směn, tzv. "harmonogram směn"). Z tohoto rozvrhu vyplývá počet směn, jejich délka i počet hodin, které má zaměstnanec odpracovat v určitých týdnech, měsících, a to i v případě, že je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně na období celého kalendářního roku. Vzhledem k tomu, že podle paragrafu 96 zákoníku práce je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem na stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn, lze i za období jednoho měsíce zjistit počet hodin odpracovaných přesčas (to je nad rámec předem stanoveného rozvrhu pracovních směn na tento měsíc) i v případě rozvržení na celý rok. Je-li pracovní doba nerovnoměrně rozvržena na období kalendářního roku, vzhledem k tomu, že z různých provozních důvodů může dojít ke změnám v rozvrhu pracovních směn v kalendářním roce (což i uvedený vnitřní předpis v čl. III. bodu 4 předpokládá), měl by zaměstnavatel vyrovnávat pracovní dobu až za období kalendářního roku pokládá se však za praktické a pro zaměstnance vyhovující, zjišťovat práci přesčas a vyrovnávat jejich mzdové nároky v co možná nejkratších intervalech, třeba i za období kalendářního měsíce, pokud je to možné. Příslušná ustanovení zákoníku práce to zaměstnavateli nezakazují. Stanovisko představitelů odborové organizace je zkreslené, protože vychází ze srovnání pomyslného individuálního měsíčního fondu pracovní doby s fondem pracovní doby, odpovídajícím rovnoměrnému rozložení pracovní doby (zřejmě stanovená týdenní pracovní doba). Zákoník práce ani zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, neznají žádný měsíční fond pracovní doby, ale pouze stanovenou týdenní pracovní dobu a skutečně odpracovanou dobu. Práce přesčas je pak vždy jen práce nad zaměstnavatelem předem stanovenou pracovní dobu (harmonogram směn). K úpravě práce přesčas v uvedeném vnitřním předpisu nemáme zásadních připomínek, neboť neodporuje příslušným ustanovením zákoníku práce. Předpis však navazuje na "Opatření číslo 03/99/SFIN/099, které upravuje metodiku evidence odpracované doby pro potřeby výpočtu mezd. Naše připomínka směřuje k posledním třem odstavcům čl. III. bodu 1: - z textu není jednoznačné, o jaké pracovní volno se jedná. Pokud jde o překážky, ty se obecně posuzují dle ust. paragrafu 40 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., jako výkon práce v rozsahu, v jakém zasáhly do předem stanoveného rozvržení pracovní doby. - od stanovené týdenní pracovní doby nelze dobu svátků odečítat v žádném pracovním režimu. Buď je na den svátku stanovena směna, kterou zaměstnanec odpracuje (jde o pracovní dobu), nebo v důsledku svátku směna odpadne (tato doba se posuzuje jako výkon práce, i když zaměstnanec nepracuje), nebo zaměstnanec nemá na den svátku stanovenou směnu (svátek nemá na jeho pracovní dobu vliv); - ustanovení o nekrácení základního mzdového tarifu není dle našeho názoru správně formulováno (i s ohledem na předchozí odstavec vnitřního předpisu o nezapočítávání svátků do tzv. "fondu pracovní doby"). Svátek nelze od stanovené týdenní pracovní doby odečítat (viz výše). Na závěr ještě doporučujeme upravit znění některých částí vnitřního mzdového předpisu: K č. 03/98/SPS/003 v čl. II Práce přesčas - v bodě 6 musí být čerpání náhradního volna "poskytnuto" nikoliv "nařízeno", což je v rozporu se zněním paragrafu 5 odst. 1 zákona o mzdě, - v bodě 7 slovo "mu" je třeba nahradit slovem "zaměstnanci", aby nedošlo k věcnému omylu, - v bodě 12 je nutno za slova "...bez příkazu" doplnit slova "nebo bez souhlasu", aby bylo dosaženo znění zákona (paragrafu 96 odst. 1 zákoníku práce), přesto, že se dále ve větě jedná právě o dodatečném souhlasu odpovědného vedoucího zaměstnance. Dodatečný souhlas je pouze náhradním řešením tohoto opatření. Kontakt: Řízení letového provozu ČR, s. p. (ing. Luboš Hlinovský) K letišti 1040/10, P. O. Box 41 tel:(02)20373211 Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za něj nese plnou odpovědnost. PROTEXT