Na střechu domu bubnuje déšť, voda odtéká okapovými svody, nekončí však v kanalizaci, ale v suterénních nádržích. Odtud ji pro přefiltrování žene malá vodárna k nádržkám splachovacích mís. V developerských projektech se zabydlují stále efektivnější technologie pro hospodaření s vodou. Velí tak nejen snaha o udržitelnější způsob života, ale i vytrvalé zdražování životodárné tekutiny.
Tři cesty pro dešťovou vodou
V bytovém developmentu se tak rozvíjejí technologie, které nejen pitnou vodou šetří, ale umožňují její opakované využití nebo náhradu v podobě zmíněné vody dešťové. "Už v předminulé dekádě se ve stavebních předpisech začal objevovat požadavek, že by ji stavebník měl likvidovat nebo využít na svém pozemku. V zásadě se to řešilo systémy vsakování, ale lidé si postupně uvědomovali, že je to škoda, a rozvinuly se tři úrovně jejího využití,“ říká projektový manažer developerské společnosti GARTAL Vít Brainhof. První je podle něj záchyt dešťové vody v nádržích v suterénu objektu nebo na pozemku a její využití na zálivku. Vyšší stupeň představuje využití dešťové vody pro splachování toalet. "V tomto případě je nutné zřídit samostatné stoupačky k toaletám a obvykle se dává trojí filtrace, protože ve vodě nesmí zůstat sedimenty. Třetí úroveň je pak použití dešťovky i na praní prádla, kdy se oddělené stoupačky přivedou nejen k toaletám, ale i k roháčkům praček. "Tady je ovšem nutná i úprava vody tak, aby nebyla chemicky znečištěná, což už je složitější, a tedy nákladnější technologie,“ říká Brainhof. GARTAL má zkušenosti zejména s tímto prvním stupněm využití, ale například v jeho komornějším projektu Riviéra Rokytka o deseti bytech a bytové projektu Pod Bertramkou o čtyřiceti pěti bytech poslouží dešťová voda i na splachování. "Myslím si, že když budeme na ekologii kašlat, dopadne to špatně. Takže to vnímáme jako součást naší společenské odpovědnosti i jako příležitost šetřit klientům náklady na bydlení,“ říká generální ředitel a spoluzakladatel developerské společnosti GARTAL, Ing. Rostislav Petchenko.
Dva litry místo dvanácti
K menší spotřebě vody významně přispívají také moderní spotřebiče jako myčky nádobí a pračky, které jsou stále úspornější. Běžná pračka na šest kilogramů prádla dnes vyžaduje jen kolem 40 litrů vody na prací cyklus. Myčka si dnes vystačí se zhruba 9 až 12 litry vody na jeden cyklus. Srovnatelné ruční mytí pod tekoucí vodou spotřebuje až 40 litrů vody. Praní a úklid a příprava jídla a mytí nádobí přitom podle odhadů Pražských vodovodů a kanalizací představují čtvrtinu denní spotřeby vody na osobu. Zhruba 40 procent, a tedy největší část v této bilanci, tvoří osobní hygiena a mytí rukou. Tady pomáhají úspornější a nastavitelné hlavice sprch stejně jako perlátory v bateriích. Svou roli hraje i to, že v menší bytech jsou místo van sprchové kouty, takže koupel ve 200 litrech vody nepadá v úvahu. "V dispozicích 3+kk a výše dáváme vany, v 1+kk a 2+kk obvykle sprchové kouty. Je to dáno standardem bytu ale i prostorem, kterým se snažíte v menší dispozici co nejvíce šetřit,“ říká Brainhof. Třetí největší položkou, která představuje bezmála čtvrtinu denní spotřeby vody, je splachování. Zatímco v minulosti byly obvyklé toalety se splachovací nádrží až na 12 litrů vody, dnes je obvyklé dvouúrovňové spláchnutí zpravidla v objemu tři a šest litrů.