_02.jpg)
_01.jpg)
Voliči pravice ze strachu z posilující levice aktivují své síly. TOP 09 před KSČM, Věci veřejné opět ve sněmovně.
Jako mobilizaci pravicových voličů lze, ve srovnání s minulými měsíci, vnímat posilující volební preference ODS a TOP 09. Velkým překvapením je rovněž únorové překročení pětiprocentní hranice Věcí veřejných a dosažení tří procentních bodů Strany zelených. Nicméně stejně jako v předchozích měsících by i v únoru tohoto roku byla jasným vítězem sněmovních voleb sociální demokracie. Vyplývá to z aktuálního šetření volebních preferencí společnosti SANEP. Oproti lednovému šetření volebních preferencí společnosti SANEP se v únoru změnila pozice na třetím místě, které po dlouhé době obsadila TOP 09, a odsunula tak KSČM na čtvrtou příčku. Do Poslanecké sněmovny by se dle volebního hypotetického modelu dostala KDU-ČSL a opakovaně i Věci veřejné. Zde je však důležité upozornit na statistickou odchylku, v jejímž rámci se lidovci a Věci veřejné pohybují na pětiprocentní hranici, která je podmínkou vstupu do dolní komory Parlamentu ČR. Posílení ODS a TOP 09, která odsunula KSČM na čtvrté místo, lze vnímat jako aktivování pravicově orientovaných voličů, kteří reagují na nárůst preferencí levicových stran. Naopak volební preference komunistů oproti minulému měsíci poklesly. Ve srovnání s letošním lednem pak rovněž výrazným způsobem vzrostla voličská účast. Lze tak říci, že v únoru by šlo oproti lednu k volbám více rozhodnutých voličů podporujících pravicové strany. Nicméně oproti lednovému šetření společnosti SANEP mírně posílila i nejsilnější opoziční strana ČSSD. Jistým překvapením je i překročení pětiprocentní hranice Věcí veřejných, což lze vnímat především jako kladné hodnocení činnosti vicepremiérky pro boj s korupcí a místopředsedkyně sněmovny za Věci veřejné Karolíny Peake. VV však získávají nazpět ztracenou důvěru voličů i úspěšnou snahou o prosazení přímé prezidentské volby nebo omezením poslanecké doživotní imunity, kterou již schválila Poslanecká sněmovna. Neméně zajímavé je i dosažení tříprocentní hranice Strany zelených, která se těšila značné podpoře zesnulého exprezidenta Václava Havla. Jak dále ukazuje aktuální šetření volebních preferencí společnosti SANEP, voličský elektorát reaguje velice citlivě na různé podněty a pro skutečný výsledek volebního klání je rozhodujícím faktorem nejen volební účast, ale i momentální dění na domácí politické scéně. Aktuální výsledky volebních preferencí tak i přes zajímavý pohyb na pravicovém spektru i nadále ukazují převažující náklonnost voličů stranám z levicového politického spektra. Je tak zjevné, že domácí veřejnost je nadále nespokojena se sociální a ekonomickou úrovní a má obavy z budoucího ekonomického vývoje. Ovšem právě eskalující nespokojenost většiny veřejnosti s politickou úrovní v naší zemi nahrává i novým politickým subjektům, v jejichž čele stojí výrazné osobnosti politického i veřejného života. Šanci na volební úspěch tak má jak nová strana Jiřího Paroubka NS- LEV 21, tak i rodící se strana miliardáře Andreje Babiše.
Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že vítězná ČSSD by mohla sestavit pohodlnou většinovou koalici pouze ve spojení s TOP 09, VV a KDU-ČSL, což by zcela jistě narazilo na různorodé programové cíle jednotlivých stran. Většinovou vládu by mohla ČSSD sestavit i s ODS nebo v těsné většině v koalici s TOP 09 a VV nebo s lidovci. Pouze s KSČM by sociální demokraté v únoru většinovou koalici nestavili. Oproti tomu druhá nejsilnější strana ODS by v únoru mohla, kromě velké koalice s ČSSD, sestavit těsnou většinu se svými stávajícími koaličními partnery a KDU-ČSL. Jiná možnost se ODS nenabízí.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 2. - 8. února 2012 na vybrané skupině 15.827 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 28,390 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí + -1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 58,9% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
V případě aktuálního konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR by se jednoznačnými vítězi stali sociální demokraté se ziskem 30,1% hlasů rozhodnutých voličů. ČSSD si tak oproti lednu toho roku polepšila o 0,7 procentního bodu. Opětovný růst sociálně demokratických preferencí je patrně výsledkem důraznější kritiky stávající středopravicové vlády a reálných sociálních dopadů vládních opatření, které u řady potenciálních voličů, zejména pak u nejslabších sociálních skupin obyvatelstva, vyvolávají značnou nevoli. V tomto kontextu se pak dá konstatovat, že za aktuálním růstem voličské přízně mohou stát i problémy ministerstva sociálních věcí s vyplácením sociálních dávek.
Pozici druhé nejsilnější strany obhájila se ziskem 21,7% ODS, která si ve srovnání s lednem tohoto roku polepšila o 2,7 procentního bodu. Občanským demokratům se tak patrně daří získat zpět ty voliče, kteří kvitují nejen vnitrostranickou konsolidaci, ale i důraz na prosazení dalších reformních a úsporných opatření. Jistá část pravicově smýšlejících voličů pak s největší pravděpodobností slyší na odmítnutí fiskální unie a federalizace EU, jež přenáší národní kompetence právě na instituce Evropské unie. Za stoupajícími preferencemi ODS však může stát i mobilizace pravicově smýšlejících voličů, kteří tak reagují na růst volebních preferencí KSČM.
Zisk 14,1% hlasů posunul na třetí místo TOP 09, která si tak ve srovnání s předchozím měsícem polepšila o jeden procentní bod. Opětovný růst preferencí této vládní strany patrně taktéž souvisí s postojem, který tato strana zastává vůči EU. Ovšem na rozdíl od ODS se TOP 09 jednoznačně hlásí k prohlubování evropské integrace, a tedy rozpočtové zodpovědnosti. Posílení ODS a TOP 09 lze rovněž vnímat jako aktivování pravicově orientovaných voličů, kteří v roce krajských voleb reagují na nárůst preferencí levicových stran. Příznivci TOP 09 se však mohou aktivovat i v důsledku slov místopředsedy ČSSD a Senátu Parlamentu ČR Zdeňka Škromacha, který kritizovaného ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, přirovnal k nacistickému šéfovi propagandy Josephu Goebbelsovi.
Oproti lednovému šetření se v únoru z třetí příčky odsunula až na čtvrtou pozici KSČM se ziskem 13,9% hlasů rozhodnutých voličů. Ve srovnání s minulým měsícem tak KSČM obdržela o 0,8 procentního bodu méně. Komunistům se i navzdory poklesu preferenčních hlasů daří i nadále udržet relativně silnou skupinu potenciálních voličů, a to zejména z řad seniorů, kteří se obávají pokračujícího rušení sociálních jistot, a tedy i prohloubení existenčních problémů. Úbytek preferencí je patrně i důsledkem oscilace voličů mezi KSČM a ČSSD, kteří stejně jako komunisté zvolili ostrou formu kritiky vládního kabinetu pod vedením Petra Nečase. Stávající rétorika sociálních demokratů tak mohla přilákat nazpět ty příznivce, kterým se zdálo působení nejsilnější opoziční strany příliš pasivní.
Na páté pozici by se umístili lidovci, kteří by aktuálně získali 5,3% hlasů, což je o 0,1 procentního bodu méně než v minulém měsíci. KDU-ČSL si tak i nadále drží reálnou šanci znovu usednout v poslaneckých lavicích. Ve prospěch lidovců, zejména pak ve srovnání s ostatními subjekty, jež usilují o vstup do Poslanecké sněmovny, hovoří zejména jejich silné regionální a členské zázemí. Napomoci může i proklamovaná formulace nového volebního programu, jež by je měl definitivně oddělit od neúspěchu v roce 2010, kdy se lidovci nedostali do PSP ČR.
Poslední stranou, která by v únorových hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny uspěla, jsou Věci veřejné, které by nyní získaly 5,1% hlasů. Ve srovnání s lednem minulého roku si tak VV polepšily o 0,4 procentního bodu a i nadále se jim daří získat přízeň svých bývalých příznivců. Nárůst potenciálních voličů pak s největší pravděpodobností souvisí s úspěšnou snahou o prosazení přímé prezidentské volby nebo omezením poslanecké doživotní imunity, kterou již Poslanecká sněmovna schválila. Na opětovném růstu důvěry v tuto stranu má lví podíl především úsilí a činnost stávající vicepremiérky pro boj s korupcí a místopředsedkyně Sněmovny za Věci veřejné Karolíny Peake. Svou úlohu může sehrát i skutečnost, že VV jako politický subjekt nejsou, ve srovnání s minulým rokem, v centru mediální pozornosti.
Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.
Mezi strany, jež mají reálnou šanci překročit pětiprocentní volební práh a usednout v parlamentních lavicích se se ziskem 3% řadí i Strana zelených. SZ, jež na sebe upozornila důraznou kritikou působení Ladislava Bátory na ministerstvu školství nebo svým vyjádřením proti přijetí ACTA (Obchodní dohodě proti padělání), má podporu zejména mezi voliči mladšího věku a prvovoliči. K tomu s největší pravděpodobností přispívá fakt, že SZ měla značnou podporu zesnulého Václava Havla.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d´Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že by hlasy voličů vedly i v měsíci únoru k velmi složité povolební situaci. ČSSD coby jednoznačný vítěz únorových hypotetických voleb by tak v rámci hledání možného koaličního partnera či partnerů mohla sestavit pohodlnou většinovou vládní koalici ve spojení s TOP 09, KDU-ČSL a VV. K většinovému ovládnutí sněmovny by pak ČSSD mohla postačit vládní koalice s TOP 09 a VV, nebo KDU-ČSL. Jak pro ČSSD, tak i pro ODS by bylo východiskem i sestavení vzájemné velké koalice. Koaliční uskupení dvou levicových stran, tedy ČSSD a KSČM by k sestavení většinové koalice nestačilo. Druhá nejsilnější strana ODS by kromě velké koalice s ČSSD měla pouze jednu možnost a to sestavení většinové koalice se stávajícími koaličními partnery, tedy TOP 09 a VV a s KDU-ČSL.
Do povolebního vyjednávání po řádných volbách do PSP ČR však mohou významným způsobem promluvit i další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Kromě lidovců a aktuálně i VV tak mohou politickou mapu dolní komory Parlamentu ČR ovlivnit i nové politické strany jako např. NS - LEV 21 v čele s bývalým premiérem Jiřím Paroubkem nebo protikorupční iniciativa s politickými ambicemi ANO 2011, v jejímž čele stojí podnikatel Andrej Babiš. Zpět do poslaneckých lavic se pak může vrátit i Strana zelených.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
tel.: 222 231 560
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafem, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz