_02.jpg)
_01.jpg)
Jednoznačným vítězem případných prosincových voleb do Poslanecké sněmovny by se opětovně stala ČSSD. Druhou nejsilnější stranou by se v prosinci stala ODS následována KSČM a TOP 09. Do Poslanecké sněmovny by se v prosinci dostali i lidovci. Ukázal to exkluzivní pravidelný průzkum společnosti SANEP. Jak ukazuje aktuální šetření hypotetických poslaneckých voleb, nadále tak u voličů převažuje zvýšená poptávka po levicově orientovaných stranách, kterou umocňuje vedle obavy z vládních škrtů a reforem externě velká nespokojenost s politickou kulturou a korupčními kauzami, s nimiž se vláda premiéra Petra Nečase neustále potýká. Právě korupční kauzy a nenaplněné představy voličů o změně politické kultury po loňských volbách do Poslanecké sněmovny nahrávají zejména komunistům, kteří získávají po dvaadvaceti letech nebývalou podporu. Při podrobnějším pohledu na volební preference je však zřejmé, že s celou domácí politickou scénou již dnes hýbou i nová politická uskupení a zejména pak dění v Evropské unii, potažmo v eurozóně. Voličská nespokojenost ve vztahu k dosud nevyslyšenému volání po změně politické kultury se pak promítá do vzniku nových politických uskupení, kdy již vzniklá strana Jiřího Paroubka Národní socialisté - levice 21. století (NS-LEV 21) ubírá voličské hlasy ČSSD a KSČM. Obě strany totiž oproti minulému měsíci zaznamenaly pokles volebních preferencí. Jakkoli však NS-LEV 21 není regulérní parlamentní stranou, je nesporným faktem, že má v tuto chvíli své dva zástupce v Poslanecké sněmovně. NS-LEV 21 tak následuje TOP 09, která po svém vzniku měla rovněž své poslance, kteří tehdy vystoupili z KDU-ČSL. Do budoucna lze předpokládat, že NS-LEV 21 bude dále oslovovat levicové voličské spektrum a to právě na úkor ČSSD a KSČM. Další hybnou silou na domácí politické scéně pak může být i avizovaný vznik dalšího politického subjektu miliardáře a zakladatele iniciativy ANO 2011 Andreje Babiše. Neméně zajímavé je však i dění na pravicovém spektru, kdy na jedné straně posiluje ODS, která zpět získává na svoji stranu pravicové voliče, kteří vítají stabilizaci této strany a vládní reformy, ale na druhou stranu jim vadí politický styl TOP 09. Aktuálně pak může ODS získat na svoji stranu i pravicové euroskeptiky a to díky kritickému postoji k finanční pomoci zadluženým státům eurozóny. A právě postoj k této pomoci státům eurozóny dělí názorově pravicové strany na dva názorové póly. K proudu, který podporuje pomoc předlužené eurozóně, patří TOP 09 společně s ČSSD. Pravicoví voliči se tak mohou rozhodovat mezi podporou ODS nebo TOP 09 právě i z pohledu rozdílného postoje k otázkám spojeným s eurozónou a EU. V případě ODS je pak zajímavé sledovat, jak se tato nejsilnější pravicová strana právě v otázce pomoci eurozóně po dlouhé době názorově sbližuje s největším euroskeptikem a bývalým předsedou ODS prezidentem Václavem Klausem. Své voličské kladné body však sbírá na domácím politickém poli i strana Věci veřejné, které se vyplácí politika sociální pojistky v reformní vládě. Za vzestup volebních preferencí oproti minulému měsíci může patrně i veřejností velice kladně hodnocené vystupování vicepremiérky pro boj s korupcí a místopředsedkyně VV Karolíny Peake. Nicméně i přes tento vzestup volebních preferencí by se VV ani v prosinci do Poslanecké sněmovny nedostaly. Naopak svá křesla v dolní komoře by obhájili lidovci, kteří mají stále velice silnou členskou základnu a regionální zázemí. Je také zjevné, že se k lidovcům vrací i část voličů, kteří dříve přešli k podpoře TOP 09. Lidovci, kteří mají dlouholetou parlamentní tradici, však postrádají ve svém vedení silné a viditelné osobnosti, které by pomohly této straně s jistotou navrátit ztracenou důvěru. Své ztracené voliče se snaží oslovit i Strana zelených, která se však oproti minulému měsíci propadla pod tříprocentní hranici a v konkurenci nových politických subjektů může být její snaha o návrat na parlamentní půdu marná.
Z pohledu volebního modelu je zřejmé, že jedinou stranou, která by aktuálně dokázala sestavit vládní koalici disponující většinou poslaneckých mandátů, je ČSSD. Ta by pak dala dohromady většinovou vládu ve spojení s ODS nebo KSČM. Oproti tomu druhá nejsilnější strana ODS by nyní nedokázala sestavit většinovou vládu ani s jedním z možných partnerů, jež jsou této straně po ideologické stránce nejblíže. I nadále je však patrné, že i přes jednoznačné vítězství by sociální demokraté čelili při sestavování funkční koaliční vlády značným obtížím.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 8. - 14. prosince 2011 na vybrané skupině 11.592 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 24,281 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 49,1% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
V případě konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny by v prosinci tohoto roku jednoznačně zvítězila ČSSD, jež by obdržela 28,3% hlasů. Sociální demokraté tak oproti minulému měsíci ztratili 1,3 procentního bodu, což může mít souvislost s nástupem nové politické strany v čele s Jiřím Paroubkem (NS-LEV21). Sociální demokraté sice nadále těží z veřejností kritizované politické úrovně a korupčních afér stejně jako z obav většiny populace z vládních úsporných opatření. Na druhé straně díky tomu, že i představitelé této strany zanechali během svého porevolučního působení ve vrcholné politice své nesmazatelné stopy, které jsou předmětem kritiky korupce a politické kultury, mohou sociální demokraté utrpět výrazný úbytek voličského zájmu ve prospěch nových politických uskupení.
Pozici druhé nejsilnější strany obhájila se ziskem 19,2% ODS, která si tak ve srovnání s listopadem tohoto roku polepšila 0,2 procentního bodu. Občanským demokratům se tak nadále daří obnovovat důvěru u svých pravicově orientovaných voličů. ODS oslovuje zejména voliče s vysokoškolským vzděláním a v poslední době i konzervativce, kteří vítají postoj premiéra Petra Nečase, který se staví k otázce půjčky zadluženým státům eurozóny velice rezervovaně.
Ziskem 14,5% obhájila třetí příčku KSČM. Komunisté těží zejména z horšících se sociálně ekonomických poměrů v České republice, důrazné kritiky aktuálních reforem a jejich dopadů na obyvatelstvo. Nicméně i tak si KSČM aktuálně pohoršila o 0,4 procentního bodu. Ovšem s ohledem na blížící se krizi, zhoršující se životní úroveň řady obyvatel nebo v důsledcích některých reformních opatření lze očekávat, že preference Komunistické strany Čech a Moravy mohou opět posilovat. Komunisté však těží zejména z kritiky domácích politických poměrů, které zatěžuje řada korupčních skandálů.
Čtvrtou příčku obsadila se ziskem 13,4% TOP 09, která si oproti listopadu tohoto roku opětovně pohoršila, a to o 0,1 procentního bodu. Velmi mírný pokles voličské přízně lze s největší pravděpodobností přičíst faktu, že TOP 09 ztratila svoji pozici vládní strany, která nebyla zasažena korupčními aférami. Mezi voliči ODS a TOP 09 však vzniká další názorová vyhraněnost a to v otázce finanční pomoci zadluženým státům eurozóny, kdy TOP 09 tuto pomoc prosazuje na rozdíl od ODS. Pro pravicové voliče tak může být tento názorový rozdíl oním jazýčkem na vahách, který rozhodne o jednoznačné podpoře ODS nebo TOP 09.
Poslední politickou stranou, která by uspěla v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny konaných v prosinci tohoto roku, je KDU-ČSL, která by aktuálně získala 5,3% hlasů, což je o 0,4 procentního bodu méně než v minulém měsíci. I nadále si však lidovci drží reálnou šanci znovu usednout do poslaneckých lavic. Ve prospěch lidovců hovoří jak jejich silné regionální a členské zázemí, tak i skutečnost, že lidovci měli vždy velice specifické voliče, jejichž důvěru se snaží získat zpět.
To však bude pro tuto stranu stejně jako pro všechny malé politické strany vzhledem ke vzniku výrazných politických subjektů jako NS-LEV 21 nebo subjektů s politickými ambicemi, jako je například ANO 2011, velice obtížné.
Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.
Nejmenší vládní strana Věci veřejné by aktuálně získala 4,3% a ve srovnání s listopadem tohoto roku si opětovně polepšila o 0,2 procentního bodu. Věcem veřejným se tak patrně stabilizací interních poměrů daří získat zpět důvěru svých příznivců. Navíc jistá část potenciálních voličů může kvitovat snahu VV, která se v rámci vlády snaží zastávat roli jakési sociální pojistky.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že v prosinci tohoto roku by stejně jako v předchozích měsících, vedly hlasy voličů ke složité povolební situaci. ČSSD coby jednoznačný vítěz hypotetických prosincových voleb by tak v rámci hledání možného koaličního partnera či partnerů nutně čelila složitým koaličním vyjednáváním. Získání většiny v PSP ČR by totiž mohli sociální demokraté získat pouze spojením s komunisty, ODS nebo TOP 09. Tyto varianty však lze kvůli výrazným programovým odlišnostem, interním stranickým stanovám či mediálním prohlášením jejich předsedů spíše vyloučit. Ani ODS, coby druhá nejsilnější strana není schopna sestavit koalici, jež by v Poslanecké sněmovně disponovala většinou poslaneckých mandátů. Případné koaliční spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by nyní čítalo pouze 94 poslaneckých hlasů. Nejpravděpodobnější variantou tak stále zůstává spojení ČSSD s KSČM, čítající pohodlnou většinu 106 poslaneckých hlasů. Forma takové podpory by s největší pravděpodobností probíhala na nevládní úrovni, což by komunistům poskytovalo relativně pohodlnou formu politického nátlaku na menšinově vládnoucí ČSSD. Do povolebního vyjednávání v řádných volbách do Poslanecké sněmovny však mohou zásadně promluvit i případně další politické strany s potenciálem překročit pětiprocentní volební práh. Mezi těmi může být kromě lidovců i strana Věcí veřejných, Strana zelených, nová politická strana, v jejímž čele stojí bývalý premiér Jiří Paroubek NS - LEV 21, nebo protikorupční iniciativa s politickými ambicemi ANO 2011, v jejímž čele stojí podnikatel Andrej Babiš.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exkluzivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
tel.: 222 231 560
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz