Dluhová krize, s níž se eurozóna dlouhodobě potýká, může, dle mínění téměř poloviny Čechů, vést k pádu eura a krachu eurozóny. Tyto vyhlídky pak v souvislosti s očekávanou recesí domácí ekonomiky vnímá více jak dvě třetiny domácí populace jako znepokojující. Většina domácí populace rovněž v souvislosti s aktuálním děním v eurozóně nevidí v euru budoucnost, což poukazuje na rostoucí skepsi Čechů vůči jednotné evropské měně. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti SANEP podle něhož obavy, že České republice hrozí v případě pádu eura boj o přežití, na což v minulých dnech poukázal i ministr financí Miroslav Kalousek, sdílí téměř polovina veřejnosti. Jak z šetření společnosti SANEP dále vyplývá, je nepochybné, že se v případě prohlubující se dluhové krize eurozóny veřejnost obává následných sociálních dopadů, které by postihly i Českou republiku. Více jak čtyř pětinová většina veřejnosti se totiž domnívá, že Evropu čekají v případě prohlubujících se ekonomických problémů eurozóny, masové sociální nepokoje. Názor, že sociální masové nepokoje hrozí v nejbližší době i České republice pak v souhrnu sdílí těsná nadpoloviční většina veřejnosti. Toto zjištění poukazuje na převažující nervozitu zejména sociálně slabších obyvatel ČR. O tom svědčí i názor více jak čtyř pětin veřejnosti, která se obává dopadů ekonomické recese na domácí ekonomiku a prohlubování stávajícího zadlužení států eurozóny, a to především na sociálně nejslabší část obyvatele ČR. Změny v rámci celosvětové ekonomiky očekávají v následujících letech čtyři pětiny veřejnosti. Názor, že tyto změny povedou ke zhoršení životní úrovně obyvatel západního světa, pak sdílí více jak dvě třetiny veřejnosti, což poukazuje na skutečnost, že Češi očekávají v kontextu celosvětových i evropských ekonomických událostí převážně špatné časy.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 2. - 6. prosince 2011 na vybrané skupině 10.783 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 19.562 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Možného krachu eurozóny a tedy i pádu eura se v souvislosti s rostoucí dluhovou krizí eurozóny obává 49,6 % dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace. Opačný názor pak sdílí 38,4 % respondentů a 12 % dotázaných nemá žádný názor. Tento výsledek tedy poukazuje na převažující skepsi ve vztahu z budoucnosti eurozóny.
Více jak dvě třetiny dotázaných (72 %) však informace o hrozící ekonomické recesi domácí ekonomiky a možného rozpadu eurozóny znepokojují. Ekonomickou recesi, byť velmi mírnou očekává v příštím roce i stávající ministr financí Miroslav Kalousek.
Češi, kteří jsou podle dřívějších průzkumů společnosti SANEP spíše euroskeptiky, potvrzují postoj vůči EU i v otázce eura, které podle názoru většiny respondentů (50,2 %) nemá nadále budoucnost.
Názor ministra financí Miroslava Kalouska, který v souvislosti s možným pádem eura prohlásil, že v takovém případě čeká boj o přežití i Českou republiku, sdílí v souhrnu 47,4 % respondentů.
Drtivá většina respondentů (80,7 %) se jednoznačně domnívá, že Evropu v případě prohlubujících se ekonomických problémů, čekají masové sociální nepokoje. Ekonomicky motivované masové nepokoje pak již propukly v Řecku či Španělsku, které patří mezi nejzadluženější státy eurozóny.
Nadpoloviční většina respondentů (52 %) se domnívá, že masové sociální nepokoje hrozí i v České republice. Českou veřejnost však vedle obavy ze špatné ekonomické situace trápí vládní škrty, nespokojenost s celkovým obrazem české politické scény a rozbujelou korupcí, což mohou být ve svém důsledku další motivy vedoucí k šíření masových sociálních nepokojů.
Obavy, že v případě opětovné ekonomické recese domácí ekonomiky a prohlubování zadlužení států eurozóny zasáhnou případná vládní opatření zejména sociálně nejslabší obyvatele ČR, sdílí 83,7 % respondentů. Toto zjištění poukazuje na celkově špatnou ekonomickou situaci většiny domácí populace, pro niž by případné další vládní škrty a úsporná opatření, znamenaly mnohdy fatální a neúnosné zhoršení životní úrovně.
Osm desetin dotázaných (80,2 %) zastává názor, že celosvětovou ekonomiku čekají v následujících letech zásadní změny. I v tomto případě lze vysledovat celospolečenské napětí, které je reakcí jak na celosvětovou ekonomickou krizi, tak na neutěšenou finanční situaci v rámci eurozóny, ale i na již probíhající domácí ekonomická opatření.
Případné celosvětové změny související s ekonomickou krizí podle názoru v souhrnu 68,1 % respondentů povedou ke zhoršení životů obyvatel západního světa. Názor, že se životy lidí změní spíše k lepšímu, v souhrnu zastává pouze 13,3 % dotázaných. Lze tak konstatovat, že většina domácí společnosti v souvislosti s tuzemským, evropským, ale i celosvětovým ekonomickým vývojem očekává příchod zlých časů.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
tel.: 222 231 560
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz