SANEP: Levicové strany v čele s ČSSD by i v listopadu ovládly Poslaneckou sněmovnu

Praha 11. listopadu (PROTEXT)

Negativní postoj většiny domácí populace vůči stávající vládě premiéra Petra Nečase se nadále projevuje vysokou podporou levicových stran v čele s ČSSD, která by stejně jako v předchozích měsících i v listopadu v případě aktuálního hypotetického konání voleb do Poslanecké sněmovny opětovně s velkým náskokem nad ODS zvítězila. Ukázal to pravidelný exkluzivní průzkum společnosti SANEP. Na druhé straně je stále patrný mírný pokles preferencí ČSSD, který může poukazovat na nespokojenost levicových voličů s nedůraznou kritikou vládní politiky a s kauzami, které vládu Petra Nečase od počátku jejího vzniku provázejí. Paradoxně mohly ČSSD ublížit i v podstatě zcela zbytečné obstrukce v Poslanecké sněmovně, kterými se sociální demokraté mnohdy velice nedůstojně snažili zablokovat přijetí vládních reforem. Tyto obstrukce totiž nabídly veřejnosti velice smutný pohled na politickou úroveň Poslanecké sněmovny, a to zejména na poslance z řad ČSSD. Druhé nejsilnější straně ODS se i přes stále propastný rozdíl, který ji dělí od ČSSD, daří opět oslovovat pravicové voliče, kteří u ODS pozitivně vnímají její stávající soudržnost pod taktovkou Petra Nečase. Je však otázkou, zda aktuální kauza, v níž figuruje odstupující ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, opět neprobudí u voličů ODS skepsi, která by mohla znamenat novou vlnu odlivu voličů této strany společně s definitivní ztrátou naděje na změnu politické kultury, kterou voliči očekávali od loňských voleb. Jak však ukazují pravidelná šetření volebních preferencí společnosti SANEP, velice negativní obraz domácí politické scény v očích široké veřejnosti, na němž se podílejí jak reformní vládní kroky, tak koaliční spory a zejména kauzy vládních politiků, zcela zjevně prospívá KSČM, která posiluje svoji pozici coby třetí nejsilnější politické strany. Na neutěšené politické situaci profitují i lidovci, kteří mají stále reálnou naději na návrat do poslaneckých lavic a i v listopadu by se stali opět parlamentní stranou. Znovu nabrání dechu v případě ODS se pak patrně děje na úkor TOP 09, která stejně jako v předchozích měsících stále mírně ztrácí, což se však může opět obrátit, pokud ODS neustojí kauzu rezignujícího ministra Martina Kocourka, který musí vysvětlovat podivný obchod jeho matky. Je však zjevné, že oscilace pravicových voličů, kteří přebíhají mezi ODS a TOP 09, naznačuje jistou absenci pevných hodnot a jistot, které voliči mnohdy marně hledají u představitelů těchto stran. Jediným pevným bodem v případě ODS a TOP 09 je pak realizace reformních a úsporných opatření, která pravicové voličské spektrum považuje za řešení ekonomické krize. Zcela jinou taktiku na voliče však poměrně úspěšně praktikují Věci veřejné, které vsadily na pozici ochránce sociálních jistot v rámci vládní koalice, což této straně, která během svého působení ve vrcholné politice přišla o většinu svých příznivců, začíná přinášet voličskou přízeň. Ta by však i přes nárůst oproti minulému měsíci zatím ani v listopadu nestačila Věcem veřejným k návratu do Poslanecké sněmovny. Poměrně rozpačitá je zatím budoucnost Strany zelených, která na jedné straně stejně jako lidovci profituje na celkové animozitě domácí populace vůči tuzemské politické scéně, avšak na druhé straně je otázkou, zda Straně zelených bude k dosažení pětiprocentní hranice stačit právě pouze kritický postoj veřejnosti vůči poltickému prostředí. Zatímco lidovci mají stále rozsáhlou regionální stranickou síť a dlouholetou parlamentní tradici, Strana zelených má za sebou pouze nevalnou minulost v rámci jednoho volebního období. Z pohledu volebního modelu je patrné, že jedinou stranou, která by aktuálně dokázala sestavit většinovou vládní koalici, je ČSSD. Stejně jako i v minulých volebních modelech je tak zjevné, že nejvíce poslaneckých křesel by ČSSD dala dohromady s ODS nebo KSČM. Oproti tomu druhá nejsilnější strana ODS by nedokázala sestavit většinovou vládu ani s jedním z možných partnerů, s nimiž ji v řadě otázek pojí ideologická shoda. Nadále však z volebního modelu vyplývá, že i přes své vítězství by ČSSD čelila při sestavování většinové vlády velkým problémům, a to s velice nejistým nebo riskantním výsledkem.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 3. - 9. listopadu 2011 na vybrané skupině 14.384 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 25,857 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 48,3% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny v prvním listopadovém týdnu by se se ziskem 29,6% stala jednoznačným vítězem ČSSD. Ovšem navzdory velkému náskoku, sociální demokraté prozatím nedokázali zastavit odliv svých příznivců a i nadále oslabují. Úbytek potenciálních voličů je patrně způsoben neuspokojivou rolí ČSSD v rámci kritiky vládnoucí koalice, která v minulém týdnu prosadila zásadní změny v oblasti zdravotnictví, sociální politiky a důchodů. Obstrukce, kterými se ČSSD v PS prezentovala, tak patrně přispěly pouze k prohloubení nespokojenosti se stávajícími poměry na domácí politické scéně. V porovnání s říjnem tohoto roku si pak ČSSD pohoršila o 0,9 procentního bodu.

Pozici druhé nejsilnější strany obhájila ODS (19%), která si tak oproti letošnímu říjnu polepšila o 0,2 procentního bodu. ODS patrně získává nazpět některé ze svých příznivců, kteří byli znechuceni poměry ve vládní koalici a kauzami, v nichž figurovala řada jmen stávajících ministrů ODS. Otázkou však je, zda občanské demokraty nepoškodí nová kauza ministra Martina Kocourka, který prozatím nedokázal uspokojivě vysvětlit okolnosti obchodů, které pro jeho matku v roce 2008 dělala Key Investments.

Ziskem 14,9% KSČM obhájila aktuální postavení třetí nejsilnější strany. Ve srovnání s říjnem tohoto roku si komunisté mírně polepšili, a to o 0,1 procentního bodu. Komunisté svou radikální rétorikou dokáží přilákat občany, kteří se obávají důsledků přijatých či chystaných sociálních opatření. Tato skutečnost pak může být umocněna zprávami, které se zmiňují o blížící se další ekonomické krizi.

Čtvrtá příčka patří po zisku 13,5% pravicové TOP 09, která si ve srovnání s říjnem letošního roku pohoršila o 0,1 procentního bodu. Mírný úbytek voličské základny této strany je patrně důsledkem odlivu těch příznivců, kteří očekávali co nejrychlejší přijetí co možná největšího počtu reforem a v konečném důsledku ozdravení státních financí. Zatímco rozjezd některých z nich, jako např. daňové reformy, se odkládá.

Poslední stranou, která by uspěla v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny konaných počátkem měsíce listopadu, jsou lidovci, jež obdrželi 5,7% hlasů, tedy o 0,1 procentního bodu méně než v měsíci říjnu. I nadále si tak drží reálnou šanci znovu usednout do poslaneckých lavic, navíc jako strana s výrazným koaličním potenciálem.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Nejmenší vládní strana Věci veřejné by aktuálně získala 4,1% a ve srovnání s letošním říjnem si polepšila o 0,2 procentního bodu. VV tak patrně po interní stabilizaci získávají nazpět ty voliče, kteří kvitují jejich počínání coby jakési sociální pojistky. Jedním z příkladů takového jednání ze strany VV může být důraz na zachování daňového zvýhodnění stravenek, na jehož konci ve stávající podobě trvá ODS i TOP 09.

Mezi strany, které si udržují reálnou šanci překročit volební práh, patří i Strana zelených, která stejně jako v minulém měsíci obdržela 3%. Strana zelených dokázala s největší pravděpodobností přilákat mladé voliče, kteří nejsou spokojeni se stávající politickou garniturou a naopak kvitují některé z postojů SZ nebo podporu, kterou jim adresuje řada osobností v čele s Václavem Havlem.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany naznačuje, že v listopadu tohoto roku, obdobně jako v předchozích měsících, by odevzdané hlasy voličů v ČR opětovně vedly ke složité povolební situaci. Vítězná ČSSD, která má před svými konkurenty stále více jak desetiprocentní náskok, by za účelem vytvoření většinové koalice nutně musela podstoupit složitá koaliční vyjednávání. Získat většinu v Poslanecké sněmovně by totiž ČSSD mohla pouze ve spojení s komunisty, ODS nebo TOP 09, přičemž ve spojení s těmito partnery jim brání ideologická vzdálenost nebo interní nařízení. Sestavení většinové vládní koalice aktuálně není schopna ani druhá nejsilnější politická strana ODS. Případné spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by nyní čítalo pouhých 93 poslaneckých hlasů. Jako nejpravděpodobnější varianta se nyní jeví spojení ČSSD s komunisty, jež by jim zajistila pohodlnou většinu čítající 107 poslaneckých hlasů. Nejpravděpodobnější formou takové spolupráce by pak byla parlamentní podpora KSČM pro menšinově vládnoucí ČSSD, což by vzhledem k povaze takové spolupráce dávalo relativně značný prostor k prosazení řady idejí dosud izolovaným komunistům. Do povolebního vyjednávání v řádných volbách do Poslanecké sněmovny však mohou zásadně promluvit i případně další politické strany, které dokáží překročit pětiprocentní volební práh. Mezi těmi může být kromě lidovců i strana Věci veřejné, Strana zelených nebo nová politická strana, ve které se bude angažovat bývalý premiér Jiří Paroubek či jiná výrazná politická osobnost.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Klíčová slova ČR-strany-vláda-preference-firmy-SANEP

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Politika, veřejná správa a soudy

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.