Většina obyvatel České republiky se patrně i vlivem předlužení některých států eurozóny a s tím spojené obavy z její budoucnosti stává euroskeptiky. Jak ukázal exkluzivní průzkum společnosti SANEP většina Čechů by uvítala konání referenda o vstupu ČR do eurozóny, v němž by pak dvě třetiny obyvatel ČR hlasovaly proti přijetí eura. Většinově je pak vnímán i názor, že členství v Evropské unii není pro ČR přínosem. Dluhová krize, s níž se potýká eurozóna, se pak mezi domácí populací odráží i v podobě pochybnosti o samotné EU. V případě aktuálního konání referenda o přístupu do EU, by totiž téměř polovina Čechů hlasovala proti začlenění České republiky do evropského společenství. Většina veřejnosti se pak domnívá, že by nynější dluhová krize eurozóny mohla vést až k rozpadu EU. Tento názor tak svědčí jak o výrazném nárůstu euroskepticismu mezi domácí populací, tak o většinové nedůvěře v existenci EU. Většinově rovněž převládají obavy z možných následků dluhové krize v eurozóně, zejména pak negativních dopadů na českou ekonomiku. Více jak dvě třetiny obyvatel veřejnosti rovněž zastávají názor, že Řecko navzdory finanční pomoci zbankrotuje. Nicméně i přesto, že problémy vysoce zadlužených států eurozóny mohou ve svém konečném důsledku nastartovat novou vlnu ekonomické recese na evropském kontinentu, více jak dvě třetiny domácí populace, v případě členství ČR v eurozóně, jednoznačně odmítají poskytnutí finanční pomoci zadluženým státům. Jak ukázal dřívější exkluzivní průzkum společnosti SANEP.sk, tento názor převládá i mezi občany Slovenské republiky, která až na druhý pokus schválila vznik tzv. eurovalu. Přesvědčení, že stávající ekonomické eurozóně, jednoznačně odmítají poskytnutí finanční pomoci zadluženým státům. Problémy některých států eurozóny mohou vyústit v masové sociální nepokoje, pak sdílí více jak dvou třetinová většina domácí populace. Ty už ostatně vypukly v Řecku nebo ve Španělsku, kde vzniklo tzv. "Hnutí 15. května", ve kterém se angažují zejména mladí nespokojení Španělé.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 25. - 29. října 2011 na vybrané skupině 9.541 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 17.881 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Výrazná většina respondentů (87 %), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, sdílí obavy z možných dopadů dluhové krize eurozóny na českou ekonomiku. Ostatně stávající ministr financí Miroslav Kalousek již ohlásil, že chystá další úsporná opatření, a to z důvodu horšího vývoje ekonomiky kvůli situaci v eurozóně.
Podle názoru v souhrnu 77,3 % dotázaných Řecko zbankrotuje, a to navzdory poskytnuté finanční pomoci od Evropské unie a MMF.
V souhrnu více jak polovina respondentů (57,2 %) se domnívá, že by dluhová krize eurozóny mohla ohrozit samotnou existenci Evropské unie.
Většina dotázaných (77 %) rovněž zastává názor, že stávající dluhová krize eurozóny může u obyčejných lidí vyvolat odezvu ve formě masových sociálních nepokojů. Typickým příkladem země, jejíž problémy řeší masovými projevy nesouhlasu je aktuálně Řecko, kde byla před nedávnem vyhlášena dvoudenní generální stávka.
Více jak dvě třetiny dotázaných (64,1 %) souhlasí s požadavkem stávajícího předsedy vlády Petra Nečase, podle kterého by případný vstup do eurozóny, respektive přijetí eura měl být podmíněn konáním referenda.
V případě konání referenda ke vstupu do eurozóny by pak většina dotázaných (61,9 %) hlasovala proti vstupu do eurozóny a tedy i proti přijetí eura. Naopak pro vstup do eurozóny by hlasovalo pouze 18% dotázaných. Pětina respondentů (20,1 %) by se pak referenda k přijetí eura nezúčastnila.
Ani v případě členství České republiky v eurozóně, by většina respondentů (73,5%) nesouhlasila s poskytnutím finanční pomoci vysoce zadluženým státům mezi, které patří Řecko nebo Portugalsko.
Těsná většina dotázaných (45,6 %) se nedomnívá, že by členství v v Evropské unii bylo pro Českou republiku přínosem. Tento názor však může být značně ovlivněn aktuálním nepříznivým děním v eurozóně.
Na převládající český euroskepticismus poukazuje i fakt, že téměř polovina respondentů (49,7 %) by aktuálně hlasovala proti vstupu České republiky do EU. Pro vstup by pak v referendu o vstupu ČR do EU hlasovalo 41,6 % dotázaných a pouze 8,7% dotázaných uvedlo, že by se referenda nezúčastnilo, což svědčí o velkém zájmu veřejnosti o otázku spojenou s EU.
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
tel.: 222 231 560
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz