Největší důvěře se u obyvatel České republiky těší stávající předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se na vrcholu pomyslného žebříčku důvěryhodnosti ústavních činitelů umístil již v dubnu tohoto roku. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, podle kterého se na druhém místě umístil prezident Václav Klaus. Naopak mezi nejméně důvěryhodné ústavní činitele i nadále patří předseda vlády Petr Nečas a předseda horní komory Parlamentu ČR Milan Štěch. Pavel Rychetský je vnímán jako zkušený a vysoce erudovaný odborník, který v čele Ústavního soudu hájí právo i přes častou kritiku vrcholných politiků, což veřejnost hodnotí velice kladně. Rovněž skutečnost, že se Rychetský nemíní politicky angažovat, což potvrdil odmítnutím možné kandidatury na prezidentský post, jej v očích široké veřejnosti může nadále stavět do pozitivního světla. Prezident Václav Klaus, který se v minulosti těšil pověsti nejdůvěryhodnějšího ústavního činitele, může dlouhodobě doplácet na své kontroverzní postoje, kdy se vyhraněně vyjadřuje k různým odborným tématům, jako je např. ekologie, ale i např. na jeho angažovanost v kontroverzní medializované kauze Bátora. Část veřejnosti může negativně reagovat i na mediální přestřelky Václava Klause s oblíbeným ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Další případný negativní dopad může ve vnímání Václava Klause hrát i aktuální kauza, která se týká podezření z korupce při udělování prezidentské milosti. Tato kauza může rovněž významně zpochybnit jak samotného Václava Klause, tak i celý proces udělování milostí. Na druhé straně je nutné říci, že Václav Klaus v době probíhající krize eurozóny sbírá kladné hlasy mezi odpůrci Evropské unie, neboť patří mezi dlouhodobé nejaktivnější euroskeptiky a kritiky měnové unijní politiky. Pokles důvěry v premiéra Petra Nečase a jeho celkové umístění bezpochyby souvisí s celkovým negativním vnímáním stávající politické situace a s vnitrokoaličním napětím a řadou sporů. Své příznivce pak naopak nachází mezi pravicovými voliči, pro něž představuje politika, který není zatažen do žádné kompromitující kauzy a který se snaží stabilizovat ODS a udržet v životaschopném stavu vládní stabilizační a reformní program.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 9. - 16. října 2011 na vybrané skupině 15.042 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 200 tisíc registrovaných uživatelů 26.314 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v říjnovém hodnocení důvěry v nejvyšší ústavní činitele, jež je součástí pravidelných průzkumů veřejného mínění společnosti SANEP, se umístil se ziskem 48% na první příčce. Pavel Rychetský, který je pro své zkušenosti a odbornost ceněn nejen mezi odbornou veřejností, si tak oproti dubnu tohoto roku pohoršil o 2,1 procentního bodu. I přes tento pokles si však Pavel Rychetský udržuje svoji vedoucí pozici, která svědčí o jeho vysokém celospolečenském kreditu v době, kdy se politická reprezentace, ale i státní instituce včetně justice, potýkají s korupčními skandály a celospolečenskou nedůvěrou.
Druhým nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem se se ziskem 45,3% stal stávající prezident České republiky Václav Klaus, který si ve srovnání s letošním dubnem rovněž mírně pohoršil, a sice o 3 procentní body. Za relativně vysokým úbytkem důvěry ve Václava Klause, který se dlouhodobě těšil pověsti nejdůvěryhodnějšího politika, s největší pravděpodobností stojí řada medializovaných témat, v nichž jméno nynější hlavy státu figurovalo. Za všechny můžeme zmínit kauzu Bátora či mediální střety s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Aktuálně se pak hlava státu dostala do souvislosti s možnou korupcí při udělování prezidentských milostí, což může mít fatální důsledky jak v otázce důvěry, tak i v celkovém vnímání ústavního institutu prezidentských milostí.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová se těší důvěře 37,2% respondentů, a oproti dubnu tohoto roku si tak pohoršila o 3,5 procentního bodu. Nicméně i přes pokles důvěry se jako jediná žena mezi vrcholnými ústavními činiteli umístila před stávajícím předsedou vlády a svým spolustraníkem Petrem Nečasem. Miroslava Němcová je bezpochyby jednou z nejlépe hodnocených žen ve vrcholné politice a k jejím kladům patří jak serióznost, tak i skutečnost, že se jí netýkají žádné korupční skandály.
V pořadí čtvrtý předseda středopravicové vlády Petr Nečas dostal důvěru pouhé čtvrtiny respondentů (25,9%) a i nadále tak čelí poklesu důvěry. Oproti dubnu letošního roku si opětovně pohoršil o 4,2 procentního bodu. Na druhé straně v době, kdy se vláda potýká s nejnižší důvěrou v polistopadové éře, lze říci, že si Petr Nečas udržuje relativně uspokojivou důvěru u pravicově smýšlející části populace.
Nejméně důvěry získal v říjnu tohoto roku předseda Senátu Milan Štěch, který se těší důvěře 23,8% respondentů, tedy o 1,4 procentního bodu méně než v letošním dubnu. Nízká důvěra v Milana Štěcha je patrně výsledkem jeho nepříliš výrazného mediálního vystupování, respektive nízkého veřejného povědomí o jeho aktuální pozici a činnosti.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
tel.: 222 231 560
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz