SANEP: I v říjnu by zvítězila ČSSD, KSČM nadále posiluje

Praha 14. října (PROTEXT)

Případné říjnové volby do Poslanecké sněmovny by stejně jako v předchozích měsících s přehledem vyhrála sociální demokracie před druhou ODS. Oproti minulému měsíci ČSSD ztrácí, což může být vinou nedůrazné politiky největší opoziční strany, ovšem její jednoznačné prvenství to v tuto chvíli neohrožuje. Není ovšem bez zajímavosti, že stále posiluje KSČM, což poukazuje na možnou radikalizaci levicového voličského spektra. Vysoká podpora KSČM, která se tak stejně jako v září i v říjnu stává třetí nejsilnější parlamentní stranou, tak poukazuje jak na stále vrůstající nespokojenost části domácí populace s celkovou politickou atmosférou, tak ale i na vzrůstající obavy z dopadů vládních reforem na životní úroveň sociálně nejslabší části obyvatel ČR, mezi něž nepochybně patří i početná skupina seniorů. Na pravicovém a středo-pravicovém spektru domácí politické scény pak nadále mírně posiluje ODS, které se daří získávat zpět pravicové voliče, a to i z řad TOP 09. Ta naopak oproti minulému měsíci mírně ztrácí, a vzdaluje se tak od ODS. Přes všechny problémy, které provází stranu Věcí veřejných od jejího vstupu do vrcholné politiky, se pak této nejmenší vládní straně podařilo oproti předchozímu měsíci mírně posílit. Věci veřejné jsou i přesto aktuálně více jak jedním procentem vzdáleni od pětiprocentní hranice, jejíž dosažení je vstupenkou do Poslanecké sněmovny. Nicméně se ukazuje, že role VV coby sociální pojistky v reformní vládě může část voličů oslovit. Věci veřejné např. uhájily hrazení amalgámových plomb, zaměstnanecké stravenky atd. Zda však VV získají svojí sociální politikou zpět ztracenou důvěru svých voličů, a zajistí si tak další existenci na půdě Poslanecké sněmovny, nelze v tuto chvíli předvídat. Velké šance na návrat do Poslanecké sněmovny mají však nadále lidovci, kteří těží z celospolečenské nespokojenosti s politickým děním v naší zemi a nadále se udržují nad pětiprocentní hranicí. Tříprocentní hranici však dosáhli i zelení, kteří se rovněž nepochybně pokusí o svůj návrat do poslaneckých lavic, v čemž jim pomáhá i bývalý prezident Václav Havel. Z pohledu volebního modelu je zjevné, že v případě konání voleb v prvním říjnovém týdnu nejvíce poslaneckých křesel by obsadila ČSSD, která by si mohla své koaliční partnery vybírat mezi ODS, KSČM a TOP 09. Oproti tomu ODS by nedala většinu dohromady ani v případě spojení s TOP 09 a KDU-ČSL. V úvahu by však mohla přicházet i případná menšinová vláda s podporou KSČM, ODS nebo TOP 09.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 6. - 12. října 2011 na vybrané skupině 12.042 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 24,798 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 47,9% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě hypotetického konání voleb v prvním říjnovém týdnu by zvítězila ČSSD pod vedením Bohuslava Sobotky, jež se aktuálně těší přízni 30,5% respondentů. Nicméně i přes velký náskok sociální demokraté prozatím nedokázali zvrátit pokles voličské základny a v porovnání s minulým měsícem si pohoršili o 2,7% preferenčních hlasů. Odliv příznivců je patrně i nadále způsoben nepříliš výraznou kritikou vládních reforem, jež v řadě oblastí boří zažité sociální jistoty. Další odliv voličů ČSSD lze předpokládat i v souvislosti s odchodem Jiřího Paroubka z ČSSD, což se však ukáže až v následujících šetřeních.

Pozice druhé nejsilnější strany patří díky zisku 18,8% ODS, která si tak ve srovnání s letošním září opětovně polepšila, a to 0,8% hlasů. Mírný růst preferencí může souviset i se stabilizací ODS, která již vytváří dojem jednotné a stabilní pravicové strany hájící reformní kroky.

Ziskem 14,8% obhájila KSČM pozici aktuálně třetí nejsilnější politické strany. Oproti září tohoto roku si pak komunisté polepšili o 0,5% hlasů. Komunisté s největší pravděpodobností těží ze své pozice nejhlasitějšího a nejostřejšího kritika reformních opatření stávající středopravicové vlády pod vedením Petra Nečase. Do určité míry lze rovněž říci, že posilování KSČM souvisí s jistou radikalizací levicově orientovaných voličů a to zejména z řad seniorů, kteří se obávají o ztrátu sociálních jistot a tedy i existenčních problémů.

Na čtvrté příčce se se ziskem 13,6% umístila TOP 09, která tak oproti minulému měsíci získala o 0,6% hlasů méně. Odliv příznivců patrně souvisí nejen s jistou animozitou vůči nynějšímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi, ale i nenaplněním představ řady pravicových příznivců. I tento fakt pak může být jeden z důvodů preferenčního růstu ODS.

Poslední stranou, jež by se v hypotetických říjnových volbách dostala do Poslanecké sněmovny je KDU-ČSL, která by aktuálně získala 5,8%, což je o 0,2% hlasů více než v minulém měsíci. Lidovci si tak i nadále udržují reálnou možnost návratu do poslaneckých lavic. Ta je pak udržována zejména aktivitou na krajské úrovni.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Nejmenší vládní strana Věci veřejné získala 3,9% a po dlouhé době zaznamenává relativně vysoký nárůst preferenčních hlasů o 0,6 procentních bodů. Tento nárůst je patrně dán nynější aktivitou VV, jež se v rámci koalice snaží prezentovat jako jakási sociální pojistka v reformní vládě. VV aktuálně prosazují např. přísnější zdanění hazardu, zachování stravenek nebo odmítnutí zpoplatnění amalgámových plomb.

Mezi strany, jež mají reálnou šanci překročit volební práh a usednout v parlamentních lavicích se se ziskem 3% řadí i Strana zelených. Ta nyní získala jistý politický kredit nejen svým postojem vůči postupu NP Šumava v boji proti kůrovci, ale i důraznou kritikou působení Ladislava Bátory na ministerstvu školství nebo podporou oblíbené osobnosti a bývalé hlavy státu Václava Havla.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany, naznačuje, že v letošním říjnu, obdobně jako v předchozích měsících tohoto roku, by hlasy voličů vedly ke složité povolební situaci. Jednoznačný vítěz ČSSD, jež má před svými konkurenty více jak desetiprocentní náskok, by totiž v rámci hledání možného koaličního partnera nutně čelila složitým koaličním vyjednáváním. Získání většiny v PSP ČR by totiž mohli sociální demokraté získat pouze spojením s komunisty, ODS nebo TOP 09. Tyto varianty jsou ovšem díky výrazným programovým odlišnostem, stranickým stanovám, či prohlášení jejich předsedů spíše nereálné. Ani ODS, coby druhá nejsilnější strana není schopna sestavit koalici, jež by v PSP ČR disponovala většinou poslaneckých mandátů. Případné spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by nyní čítalo pouze 92 poslaneckých hlasů. Nejpravděpodobnější variantou tak je spojení ČSSD s KSČM, s níž by disponovala pohodlnou většinou čítající 108 poslaneckých hlasů. Forma takové podpory by patrně probíhala na nevládní úrovni, což by komunistům poskytovalo relativně pohodlnou formu politického nátlaku na menšinově vládnoucí ČSSD. Do povolebního vyjednávání v řádných volbách do Poslanecké sněmovny však mohou zásadně promluvit i případně další politické strany, které dokáží překročit pětiprocentní volební práh. Mezi těmi může být kromě lidovců i strana Věcí veřejných, Strana zelených nebo nová politická strana, ve které se bude angažovat bývalý premiér Jiří Paroubek.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Klíčová slova ČR-volby-preference-SANEP-MÍNĚNÍ

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Politika, veřejná správa a soudy

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.