SANEP: Komunisté by v zářijových volbách byli ve Sněmovně třetí nejsilnější politickou stranou

Praha 13. září (PROTEXT)

Koaliční spory, kauzy některých koaličních ministrů a poslanců, sociální dopady připravovaných vládních reforem spolu se zvýšením DPH či sociálními škrty v kombinaci s propastnou nedůvěrou, to vše bezpochyby zvyšuje voličskou poptávku po levicově orientovaných politických stranách. Prokázal to i zářijový průzkum volebních preferencí provedený společností SANEP, podle něhož by se v případě aktuálního konání hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny stala jednoznačným vítězem opět ČSSD, která s převahou vítězí ve všech krajích vyjma Prahy. Levicová KSČM by pak zaujala pozici třetí nejsilnější parlamentní strany a s ČSSD by disponovala pohodlnou většinou 112 hlasů v Poslanecké sněmovně. Zatímco v případě ČSSD můžeme sledovat mírný preferenční pokles, který však neohrožuje její dominantní voličskou převahu oproti svým politickým konkurentům, komunisté oslovují stále více voličů. Lze tak říci, že KSČM svou rétorikou a poměrně razantní kritikou nejen stávající podoby reforem, dokáže rozšířit svoji voličskou základnu nejen o nevoliče, kteří nejsou spokojeni se stávajícími politickými či sociálními poměry, ale i o voliče ČSSD, kterým nemusí připadat obhajoba principů sociálního státu z úst čelních představitelů sociální demokracie dostatečně důrazná. Komunisté pak předstihli TOP 09 již v deseti krajích a stejně jako ČSSD mají nejvíce příznivců v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Aktuální volební preference také ukazují, že vládní roztržky nejvíce poškozují TOP 09, která je po relativně výrazném propadu volebních preferencí až čtvrtou nejsilnější politickou stranou. Úbytek voličů TOP 09 může souviset s postojem a chováním představitelů této strany v kauze Bátora, ale i rétorice ne příliš populárního ministra financí Miroslava Kalouska. TOP 09 z podrobnějšího pohledu volebních preferencí, které však nelze zaměňovat za preference v krajských volbách, vítězí pouze v Praze a naopak nejmenší podporu má u obyvatel Vysočiny a severní Moravy. Z roztržek, v nichž figurovali především představitelé TOP 09 a VV, pak patrně těží ODS, která i v tomto sledovaném období zaznamenala opětovný, byť mírný růst volebních preferencí. Ten však nic nemění na skutečnosti, že ODS ztrácí na ČSSD propastných 15,2 procentních bodů. ODS se těší v rámci poslaneckých voleb největší podpoře obyvatel středních Čech a nejméně má ODS podporu obyvatel Moravskoslezského kraje. Nejmenší vládní strana Věci veřejné zůstává i přes svou snahu být sociální pojistkou v rámci vládní koalice hluboko pod pětiprocentním volebním prahem. Již tradičně nízké podpoře Věcí veřejných patrně nahrává nejen kauza Bátora, ale i nedávný incident poslance Michala Babáka či obvinění bývalého ministra dopravy a nynějšího předsedy poslaneckého klubu VV Víta Bárty z úplatkářství. Věci veřejné v rámci volebních preferencí, které ukazují aktuální hodnoty volebních preferencí v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny, překračují pětiprocentní hranici pouze v Praze a nejméně voličů by aktuálně volilo VV v Pardubickém kraji. Naopak volební pětiprocentní práh by s relativně velkou rezervou opětovně překročila KDU-ČSL, která by podle aktuálního šetření společnosti SANEP v Poslanecké sněmovně nahradila Věci veřejné. V případě teoretického konání voleb do Poslanecké sněmovny v prvním zářijovém týdnu by měli lidovci největší podporu na Vysočině a Jihomoravském kraji. Nejméně voličů by KDU-ČSL preferovalo v Karlovarském kraji. Z pohledu hypotetického volebního modelu je opět patrné, že vítězná ČSSD by ani v tomto měsíci nebyla schopna sestavit většinovou vládu bez účasti komunistů, ODS nebo TOP 09, což by ve všech možných variantách představovalo náročný vyjednávací proces, který by rozhodně nemusel znamenat úspěšné sestavení vládního kabinetu. Je však zřejmé, že pravicové strany by neměly reálnou naději na sestavení většinové vlády, a mohly by tak ve snaze zabránění komunistům vstupu do vlády usilovat o koaliční dohodu s ČSSD.

Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 1. - 7. září 2011 na vybrané skupině 11.336 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 23,687 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-3%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný volební model vycházející pouze z hlasů 48,1% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

V případě hypotetického konání voleb do Poslanecké sněmovny v prvním zářijovém týdnu by díky zisku 33,2% hlasů dosáhla ČSSD pod vedením Bohuslava Sobotky jednoznačného prvenství. Sociální demokraté si sice ve srovnání s letošním srpnem pohoršili o 0,9 procentního bodu, nicméně ani tento mírný propad nemění nic na dostatečném náskoku ČSSD nad ostatními politickými rivaly.

Pozici druhé nejsilnější strany obhájila se ziskem rovných 18% hlasů ODS, která si oproti srpnu tohoto roku polepšila o 0,4% procentního bodu. Občanští demokraté si tak nadále i přes mírný nárůst volebních preferencí jen těžko hledají zpět ztracenou důvěru svých voličů.

Zisk 14,3% voličských hlasů řadí na třetí příčku KSČM, která se tak v září ocitla na pozici třetí nejsilnější politické strany. Komunisté obdrželi ve srovnání s posledním sledovaným období o 0,8 procentního bodu více a jsou tak parlamentní stranou s největším nárůstem volebních preferencí. Nárůst voličské poptávky po této straně je patrně důsledkem jejich ostré kritiky aktuálně schválených opatření, jako je například zvýšení DPH, či podoby připravované reformy sociální, zdravotnické nebo penzijní. Navíc komunisté si díky sociálnímu a politickému rozměru své kritiky získávají na svou stranu i nevoliče, kteří ztratili veškerou důvěru v politiky a politické strany, jež se v polistopadové éře podílely na vládnutí a zodpovídají za ekonomický stav a politickou úroveň České republiky.

Na čtvrté příčce se se ziskem 14,2% umístila TOP 09, která oproti minulému měsíci získala o 1,7 procentního bodu méně. Odliv příznivců je patrný zejména na krajské úrovni, kdy musela TOP 09 již v deseti krajích přepustit svou pozici KSČM. Úbytek voličů a do jisté míry i politického kreditu může mimo jiné souviset i s chováním TOP 09 v kauze Bátora, kdy se ministři této strany odmítli účastnit jednání vlády do doby, než bude odvolán z pozice dnes již bývalý personální šéf ministerstva školství Ladislav Bátora, a to navíc v době, kdy dochází k projednávání zásadních reforem. O své voliče však může TOP 09 přicházet i z důvodu nesplnění původního očekávání, které mohou zklamaní voliči této strany vyhodnotit návratem ke KDU-ČSL nebo do ODS.

Pátou a poslední stranou, jež by v zářijových teoretických volbách překonala pětiprocentní volební práh je KDU-ČSL, a to se ziskem 5,6% hlasů, což je o 0,2 procentního bodu více než v letošním srpnu. Lidovci si tak i nadále udržují počet hlasů, který by jim zaručoval návrat do poslaneckých lavic. KDU-ČSL tak lze i nadále chápat jako alternativu vůči zavedeným politickým stranám a jejich politického stylu, který je veřejností intenzivně kritizován.

Žádná jiná politická strana by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup na parlamentní půdu.

Nejmenší vládní strana Věci veřejné se ziskem 3,3% hlasů, tedy o 0,1 procentního bodu méně než v minulém sledovaném období i nadále setrvává pod pětiprocentním volebním prahem, jehož překročení je nutnou podmínkou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Věci veřejné tak i nadále stagnují a prozatím se jím nedaří rozšířit svou voličskou základnu, a to zejména vinou kauz, s nimiž se tato strana nadále potýká.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL - POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model, který vychází z aktuálního průzkumu volebních preferencí, tedy z hlasů pouze rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany, naznačuje, že i v září tohoto roku by hlasy voličů vedly k povolební patové situaci. ČSSD, jež by v hypotetických zářijových volbách s velkým náskokem zvítězila, by v rámci hledání svého koaličního partnera čelila složitým koaličním vyjednáváním. Získání většiny v PSP ČR by totiž bylo možné pouze v koalici s KSČM, ODS nebo TOP 09. Nicméně tyto varianty vylučuje řada omezení, a to například výrazné programové odlišnosti, které takřka vylučují spolupráci s některou z pravicových stran. Tato forma spolupráce byla rovněž již dříve vyloučena předsedy stran z pravého politického spektra. ODS, coby druhá nejsilnější strana taktéž není schopna sestavit koalici, jež by v PSP ČR disponovala většinou poslaneckých mandátů. Případné spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by disponovalo pouze 88 poslaneckými hlasy. Nejpravděpodobnější variantou tak je spojení ČSSD s KSČM, s níž by disponovala pohodlnou většinou čítající 112 poslaneckých hlasů. Vzhledem ke skutečnosti, že strany pravicového zaměření by neměly šanci na sestavení většinového vládního kabinetu, je velice pravděpodobné, že by se ODS, TOP 09, ale i KDU-ČSL snažily o dosažení koaliční dohody s ČSSD, a to například z důvodu zabránění vstupu KSČM do vlády. Do povolebního vyjednávání však v řádných volbách do Poslanecké sněmovny mohou promluvit i případně další politické strany, které dokážou překročit pětiprocentní volební práh. Takovým subjektem může být i avizovaná nová politická strana, ve které se bude angažovat bývalý premiér Jiří Paroubek.

Více na http://www.sanep.cz

SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).

Kontakt:

Oldřich Zajíc

ředitel a jednatel

tel.: 605 881 188

tel.: 222 231 560

e-mail: zajic@sanep.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Klíčová slova ČR-sněmovna-volby-SANEP-MÍNĚNÍ

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Politika, veřejná správa a soudy

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.