Většina považuje poslanecké výhody za nehorázné

Voliči v květnových volbách do Poslanecké sněmovny neočekávaně zamíchali politickými kartami a dali jasně najevo svůj zájem o změnu politiky a politické kultury. Změnu by si alarmující téměř absolutní většina voličů přála i v podobě omezení poslaneckých výhod, které považuje, podle výsledků exkluzivního průzkumu spol. SANEP, většina dotázaných doslova za nehorázné. I přestože bylo omezování poslaneckých výhod v podobě snížení finančních příspěvků a omezení poslanecké imunity tématem předvolebního klání, většina respondentů z vybraného reprezentativního vzorku obyvatel ČR nevěří, že poslanci budou mít vůli si své Ústavou ČR zajištěné výhody omezit. Téměř stoprocentní většina dotázaných je pak přesvědčena, že poslanci své výhody zneužívají.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 14.-18. června 2010 proveden na reprezentativním vzorku 5,469 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 175 tisíc registrovaných uživatelů 11,882 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu.

V brzké omezení výhod, které užívají naši zákonodárci v podobě řady finančních kompenzací a tzv. poslanecké imunity, která jim zajišťuje ochranu proti stíhání v důsledku proslovů a vyjádření v rámci parlamentní činnosti, ale zároveň neumožňuje bez vydání parlamentem jejich trestní stíhání v případě spáchání jakéhokoli trestného činu, nevěří nadpoloviční většina 60,9% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Přitom např. Věci veřejné jak před volbami, tak i v rámci svého působení v Poslanecké sněmovně, avizují téměř okamžité snížení finančních výhod nad rámec poslaneckých platů a výrazné omezení imunity zákonodárců, což většina veřejnosti zjevně nevnímá jako reálný příslib očekávané změny ve výhodách poslanců.

Omezení tzv. poslanecké imunity přitom požaduje 89 % dotázaných. Téměř sto procent dotázaných nepovažuje za správné, aby poslanci užívali doživotní beztrestnost i v případech, kdy je parlament nevydá k trestnímu stíhání během jejich zákonodárného působení. Platí totiž, že poslanec, který se dopustí trestného činu a parlament jej nevydá orgánům činným v trestním řízení, nesmí být v této věci již do konce svého života jakkoli trestně stíhán.

Většina dotázaných (84,6 %) se domnívá, že by se imunita českých zákonodárců měla vztahovat pouze na svobodu projevu zákonodárců v rámci jejich působení na půdě parlamentu.

Jednoznačný vzkaz našim zákonodárcům dává i alarmující počet 94 % dotázaných, podle jejichž názoru by zákonodárce, který se dopustí dopravního přestupku či trestného činu, měl být okamžitě vydán parlamentem k trestnímu stíhání. V tuto chvíli však platí, že poslance či senátora, který se dopustí jakéhokoli trestného činu, parlament vydat k trestnímu stíhání nemusí.

Velice zarážející je také názor drtivé většiny 94,3 % dotázaných, kteří si myslí, že zákonodárci své Ústavou ČR zajištěné výhody zneužívají.

Názor, že většina zákonodárců nemá zájem na snížení výhod, které požívají v rámci svých poslaneckých a senátorských mandátů, pak sdílí 88,2 %.

Jako zásadní lze rovněž vnímat i názor 51,6 % dotázaných, kteří vnímají stávající finanční a jiné výhody zákonodárců jako doslova nehorázné. V celkovém souhrnu pak vnímá negativně tzv. poslanecké výhody 89,2 % dotázaných.

Více na http://www.sanep.cz

Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.

Kontakt:

Oldřich Zajíc

Ředitel a jednatel společnosti

tel.: 602 538 278

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz

Klíčová slova ČR-sněmovna-firmy-SANEP-MÍNĚNÍ

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Politika, veřejná správa a soudy

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.