Nejlépe hodnoceným premiérem všech českých vlád je stávající předseda tzv. překlenovací úřednické vlády a nestraník Jan Fischer, následovaný druhým rovněž nestranickým bývalým premiérem tehdejší dočasné vlády, Josefem Tošovským. Většina respondentů exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, kteří hodnotili školním známkováním od jedné do pěti činnost osmi českých premiérů předsedajících českým vládám od roku 1993, tak jednoznačně nejlépe hodnotí práci premiérů, kteří nejsou angažováni v žádné politické straně. Překvapivě třetím nejlépe hodnoceným premiérem je Miloš Zeman, který se tak dostal jak před Václava Klause, tak i před svého bývalého stranického kolegu a současného politického rivala Jiřího Paroubka. Nejhůře hodnoceným premiérem se pak stal jednoznačně Stanislav Gross, před kterým se umístil na předposledním místě Mirek Topolánek.
Exkluzivní vizuální internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 22. - 29. dubna 2010 proveden na reprezentativním vzorku 11,327 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uživatelů 25,258 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu.
V celkovém hodnocení, kdy respondenti exkluzivního průzkumu společnosti SANEP školním známkováním (1 nejlepší, 5 nejhorší) hodnotili práci osmi premiérů, kteří vedli české vlády od roku 1993 do současnosti, dopadl nejlépe stávající předseda tzv. překlenovací úřednické vlády Jan Fischer. V celkovém hodnocení získal Jan Fischer od 36,5 procenta dotázaných známku výbornou a od 28,2 procenta respondentů známku chvalitebnou. Nedostatečně ohodnotilo Jana Fischera 7,1 procenta dotázaných. Celkově získal Jan Fischer, který nastoupil na post ministerského předsedy po vyjádření nedůvěry Topolánkově vládě na jaře loňského roku, známku 2,1.
Horší dvojku (2,8) si v průměru vysloužil bývalý český premiér Josef Tošovský, který vedl přechodnou vládu po demisi Václava Klause od 2. ledna 1998 do 17. července 1998. Nejlepší známkou ohodnotilo Josefa Tošovského za jeho půlroční působení 10,8 procenta dotázaných a 31,9 procenta jej ohodnotilo chvalitebnou známkou, tedy dvojkou. Jako nedostatečnou vnímá činnost bývalého premiéra Josefa Tošovského 6,3 procenta respondentů.
Třetím nejlépe hodnoceným českým premiérem se stal předseda SPO Zemanovci Miloš Zeman, který předsedal vládě po vítězných volbách ČSSD v roce 1998, do roku 2002. V celkovém souhrnu získal bývalý premiér, předseda a člen ČSSD Miloš Zeman známku 2,9. Miloš Zeman, který si vysloužil obdiv i kritiku za tzv. opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS, která umožnila vládnutí menšinové jednobarevné vlády ČSSD, dostal výbornou známku od 16,5 procenta dotázaných a chvalitebnou známku od 22,7 procenta dotázaných. Nejvíce respondentů však Zemana ohodnotilo trojkou, kterou dostal od 24 procent dotázaných. Naopak nedostatečnou známku si Miloš Zeman vysloužil od 13,9 procenta respondentů.
V těsném závěsu za Milošem Zemanem skončil s celkovou průměrnou trojkou bývalý premiér a současný prezident ČR Václav Klaus. Výbornou známku dalo Václavu Klausovi za jeho působení v roli předsedy vlády samostatné České republiky v letech 1993-1998 15,5 procenta dotázaných. Chvalitebnou dvojku dostal Václav Klaus od 20,7 procenta respondentů. Nejvíce dotázaných (23,2 procenta) však dalo Klausovi známku dobrou, tedy za tři. Nedostatečnou hodnotí Václava Klause coby bývalého premiéra ČR 15,4 procenta dotázaných.
Pátým nejlépe hodnoceným premiérem českých vlád je předseda ČSSD Jiří Paroubek s průměrnou známkou 3,4. Jiří Paroubek zastával post předsedy vlády po odstoupení Stanislava Grosse od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006. Nejlepší známkou, výbornou, hodnotí Paroubkovo působení v čele vlády 5,5 procenta dotázaných. Chvalitebnou známku pak dostal Paroubek od 18,6 procenta dotázaných. Nejvíce respondentů (24,7 procenta) však dalo Paroubkovi známku dostatečnou, tedy čtyřku. Nedostatečnou známkou, pětkou, ohodnotilo Paroubka 21,6 procenta dotázaných.
Celkovou průměrnou známku 3,4 jako Jiří Paroubek získal i bývalý premiér, šéf ČSSD a eurokomisař Vladimír Špidla, který předsedal vládě ČR v letech 2002-2004. Celkově nevýrazného Vladimíra Špidlu ohodnotilo výbornou šest procent dotázaných, což je o půl procenta více než v případě Jiřího Paroubka. Vladimír Špidla však dostal více nedostatečných než jeho stranický kolega Paroubek, a to o 2,6 procentního bodu. Nejvíce respondentů (24,6 procenta) hodnotilo Špidlovo působení na postu premiéra ČR známkou dobrou, tedy trojkou.
Bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek, jehož druhá vláda nedostala na jaře roku 2009 důvěru, skončil až na předposledním místě, a to s celkovou průměrnou známkou 3,6. Výbornou známku dostal Mirek Topolánek od 6,8 procenta dotázaných, ovšem největší počet dotázaných (38 procent) ohodnotil jeho působení na pozici premiéra ČR známkou nejhorší, tedy nedostatečnou.
Bezkonkurenčně nejhůře hodnoceným premiérem českých vlád od vzniku ČR do současné doby je s průměrnou známkou 4,2 bývalý premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross, který tuto funkci zastával v letech 2004-2005. Stanislavu Grossovi zlomila vaz jeho finanční aféra, která se bezpochyby odráží i na jeho zpětném hodnocení. Výbornou známku dostal Stanislav Gross od 3,2 procenta dotázaných a nejhorší známku, nedostatečnou, od nadpoloviční většiny 55,1 procenta dotázaných.
Celkové hodnocení:
V souhrnu lze říci, že vyjma Jana Fischera, který je vnímán obecně širokou veřejností velice pozitivně, a Stanislav Grosse, který je naopak velice negativní politickou osobností dějin samostatné České republiky, je hodnocení zbývajících bývalých premiérů ČR poměrně vyrovnané a drží se v rozmezí průměrného hodnocení od 2,8-3,6. Také je zjevné, že většina veřejnosti velice kladně hodnotí zejména politicky nestranné premiéry, kteří nejsou spojování s žádnou politickou stranou a jejich práce není zatížena instrukcemi a zájmy stranických sekretariátů.
Za povšimnutí však stojí například hodnocení Václava Klause, v jehož případě lze říci, že je rozhodně lépe hodnocen jako český prezident než jako český premiér. Negativní známky získal Václav Klaus zejména od respondentů ve věku 40 a více let, kteří aktivně zažili období devadesátých let, které je dodnes spojováno s různými kriminálními kauzami, vytunelovanými bankami a kontroverzním privatizačním projektem. Tito lidé dávají bezpochyby Václavu Klausovi, který byl v této době premiérem, část viny za zmíněné negativní ekonomické a kriminální jevy.
V případě Miloše Zemana je pak zajímavé, že je lépe hodnocený než jeho stávající největší politický soupeř Jiří Paroubek. Právě aktuální politický souboj těchto dvou výrazných politických osobností názorově rozděluje část voličů sociální demokracie, kteří sice budou volit ČSSD, ale mají jisté výhrady ke stávajícímu šéfovi sociálních demokratů Jiřímu Paroubkovi. Ovšem v průzkumech veřejného mínění raději dávají přednost Miloši Zemanovi, coby bývalému předsedovi ČSSD. Zajímavým fenoménem jsou i voliči ODS a TOP 09, kteří dávají pozitivní hlas Miloši Zemanovi, a to jako výraz averze vůči Jiřímu Paroubkovi. Jinými slovy lze pozorovat část mladých lidí, kteří se hlásí k pravici, ale kteří dávají svůj hlas Zemanovi takříkajíc natruc Jiřímu Paroubkovi. Obecně je však nutné říci, že Miloš Zeman z dnešního pohledu nevyvolává u velké části široké veřejnosti žádné výrazné negativní reakce, což však nelze říct o Jiřím Paroubkovi.
Stejně tak rozjitřené emoce kolem dnes již bývalého premiéra a šéfa ODS Mirka Topolánka významně ovlivňují i jeho hodnocení v pozici premiéra.
Více na http://www.sanep.cz
Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governace v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.
Kontakt:
Oldřich Zajíc
Ředitel a jednatel společnosti
tel. 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz