Jako otevření Pandořiny skříňky nebo píchnutí do vosího hnízda lze vnímat politiky a ekonomy kritizované rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů. Rozhodnutí Ústavního soudu vyvolává řadu rozporuplných reakcí i u široké veřejnosti. Na jedné straně totiž nadpoloviční většina dotázaných, kteří se zúčastnili exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, rozhodnutí Ústavního soudu vnímá jako správné, ale zároveň se většina dotázaných obává zatížení státní kasy, a tedy i případného snížení penzí. Podle názoru většiny lidí je však v každém případě stávající výpočet důchodů nespravedlivý a je nutná změna jeho výpočtu. Stejně tak panuje jednoznačná shoda drtivé většiny respondentů v otázce nutné reformy penzijního systému. Nadpoloviční většina dotázaných rovněž vyjádřila nesouhlas s názorem předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který rozhodnutí Ústavního soudu označil za aktivistický, neboť soudci podle jeho názoru ovlivnili i výši rozpočtového schodku bez toho, aby nesli politickou odpovědnost.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 24. - 28. dubna 2010 proveden na reprezentativním vzorku 6817 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145.000 registrovaných uživatelů 15.819 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu.
Rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů s odůvodněním, že stávající systém výpočtu penzí nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému, považuje za správné v souhrnu 54,3% dotázaných. Opačného názoru je 32,6% respondentů.
Na dvě názorově téměř identické poloviny rozděluje širokou veřejnost otázka, zda rozhodnutí Ústavního soudu znamená zrušení solidarity, což si myslí řada zejména levicových politiků. Zatímco podle názoru 43,3% dotázaných rozhodnutí Ústavního soudu znamená zrušení solidarity v rámci penzijního systému, 43,4% respondentů je opačného názoru.
I přesto, že panuje neshoda v otázce solidarity důchodového systému, za nespravedlivé považuje současné nastavení výpočtu penzí 67% dotázaných.
Změnu stávajícího výpočtu důchodů považuje za nutnou 67,1% respondentů. Kromě důchodců a lidí v předdůchodovém věku změnu výpočtu důchodového systému podporují i lidé od 35 let.
Zatímco zejména lidé od 35 a více let vnímají změnu výpočtu důchodů jako příznivý signál, zejména mladí lidé se obávají dopadů zvýšení penzí na stání rozpočet. Zajímavé však je, že se dopadů rozhodnutí Ústavního soudu, který ve svém důsledku ovlivní zvýšení penzí až u 95% důchodců, obávají i lidé, kteří rozhodnutí Ústavního soudu vnímají pozitivně a považují stávající výpočty penzí za nespravedlivé. V celkovém souhrnu se tedy 57,7% dotázaných obává, že rozhodnutí Ústavního soudu může v důsledku mnohamiliardového zatížení státního rozpočtu vést i k celkovému snížení důchodů. Ministr financí Eduard Janota totiž v první reakci hovořil o tom, že rozhodnutí soudu zatíží rozpočet desítkami, ale možná až stovkami miliard korun, což lze, podle vyjádření některých politiků, řešit např. celkovým snížením penzí.
S názorem předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který rozhodnutí Ústavního soudu označil za aktivistické, neboť podle jeho názoru soudci ovlivnili i výši rozpočtového schodku bez toho, že by nesli politickou odpovědnost, vyjádřilo souhlas 35,8% respondentů. Opačný názor na výroky Jiřího Paroubka však má 51,7% dotázaných
Jakkoli rozhodnutí Ústavního soudu vyvolává řadu rozporuplných reakcí u široké veřejnosti a řadu kritických hlasů ze strany politiků a ekonomů, z výsledků průzkumu společnosti SANEP jednoznačně vyplývá, že se jedná o velice ožehavé téma, nad nímž přemýšlí i mnoho mladých lidí. Právě mladí lidé totiž řeší problém, kdy na jedné straně cítí ve výši penzí jistou sociální jistotu, ale na druhé straně navyšování výdajů v rámci důchodového systému znamená pro celou produktivní kategorii obyvatel i další daňové zatížení, a tedy zhoršování životní úrovně. Právě různé úhly pohledu a jistá rozporuplná názorová situace vede drtivou většinu veřejnosti k jednoznačnému názoru na potřebnost důchodové reformy, kterou vnímá jako nutnou 83,7% dotázaných.
Považujete za správné rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů?
ANO 28,4%
SPÍŠE ANO 25,9%
NE 22,6%
SPÍŠE NE 10%
NEVÍM 13,1%
Domníváte se, že rozhodnutí Ústavního soudu znamená zrušení solidarity v rámci důchodového systému?
ANO 23,7%
SPÍŠE ANO 19,6%
NE 28,6%
SPÍŠE NE 14,8%
NEVÍM 13,3%
Je podle Vašeho názoru současné nastavení výpočtu penzí spravedlivé?
ANO 5,5%
SPÍŠE ANO 12,2%
NE 38,7%
SPÍŠE NE 28,3%
NEVÍM 15,3%
Je podle Vašeho názoru nutné měnit stávající výpočet důchodů?
ANO 38,7%
SPÍŠE ANO 28,4%
NE 11,5%
SPÍŠE NE 7,7%
NEVÍM 13,7%
Obáváte se, že rozhodnutí Ústavního soudu může v důsledku mnohamiliardového zatížení státního rozpočtu vést i k celkovému snížení důchodů?
ANO 29,4%
SPÍŠE ANO 28,3%
NE 11,5%
SPÍŠE NE 13,4%
NEVÍM 17,4%
Souhlasíte s názorem předsedy ČSSD Jiřího Paroubka, který rozhodnutí Ústavného soudu označil za aktivistické, neboť soudci ovlivnili i výši rozpočtového schodku bez toho, že by nesli politickou odpovědnost?
ANO 19,1%
SPÍŠE ANO 16,7%
NE 41,3%
SPÍŠE NE 10,4%
NEVÍM 12,5%
Je podle Vašeho názoru nutná důchodová reforma?
ANO 69,3%
SPÍŠE ANO 14,4%
NE 5,7%
SPÍŠE NE 2,4%
NEVÍM 8,2%
Více na http://www.sanep.cz
Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.
Kontakt:
Oldřich Zajíc
Tiskový mluvčí
tel.: 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz