Komora dražebníků ČR analyzovala loňský dražební trh. Celkem se konalo 2044 dražeb s objemem draženého majetku 5,6 miliardy Kč. V dražbách byl loni prodán majetek za 2,6 miliardy Kč.
Špatná legislativa, politický nezájem na transparentním zpeněžování zejména majetku dlužníků, lobbing největších realitních kanceláří vedly k tomu, že v roce 2017 bylo dosaženo absolutní historické minimum počtu konání dražeb, s meziročním poklesem téměř o 24%.
Další negativní skutečností je, že se snížil i počet elektronických dražeb. Loni se téměř polovina konala formou "kamenných dražeb", kde jen velmi obtížně lze eliminovat pleticháře. Možná i to je důvodem, že i po čtyřech letech možnosti konání e-dražeb není o ně větší zájem.
Přestože objem draženého majetku loni narostl téměř na 5,6 miliardy Kč, objem vydraženého majetku se meziročně snížil na 2,6 miliardy Kč, s poklesem o 6,5%. I výtěžnost dražeb se snížila, a to na necelých 47%.
Komora dražebníků ČR (KDČR) spatřuje hlavní příčinu ve špatné legislativě. Náklady na dražbu jsou neúměrně vysoké. Proto stále více dražebníků organizuje aukce.
Dalším důvodem neoblíbenosti e-dražeb jsou pletichy. Bohužel je veřejným tajemstvím, že stále u nás na "kamenných" dražbách existují. Jak upozornil Jiří Bureš, předseda KDČR, za První republiky bylo považováno za pletichaření i to, když někdo "výhodně" v dražbě nakoupil a s nepřiměřeným ziskem dále prodal. Proto možná se prodej zástav některými bankami děje prostřednictvím realitních kanceláří.
Kontakt:
Adriana Pajerská, ředitelka KDČR, e-mail: info@komora-drazebniku.eu