Pojištění nemovitosti proti vichřici ještě neznamená, že pojišťovna škodu způsobenou silným větrem zaplatí

Praha 11. února 2020 (PROTEXT)

Důvod pro nevyplacení pojistného plnění po vichřici může být hned několik. Mezi ty hlavní patří výluky z pojištění, nesplněný rozsah pojištění, jiná definice pojmu, špatně zvolený druh pojištění, nedostatečné zabezpečení nemovitosti po škodné události a nedostatek důkazů.

Jedním z hlavních důvodů, kdy pojišťovny nevyplácí pojistné plnění, jsou výluky z pojištění. U pojištění nemovitosti proti vichřici se může jednat o škodu, kterou způsobil vítr nedosahující síly vichřice, tedy méně než 103 km/h. „Když vítr o rychlosti 95 km/h strhne střechu nemovitosti, může pojišťovna v závislosti na pojistných podmínkách a výlukách z pojištění pojistné plnění zamítnout právě z důvodu nedosažení síly vichřice,“ upozorňuje advokát Petr Novák z Vaše nároky.cz

„V případě pojištění proti škodám způsobeným živelnými pohromami je třeba největší péči věnovat samotnému uzavírání pojistné smlouvy. Tedy především důkladně si prostudovat pojistné podmínky a seznámit se především s rozsahem pojištění a již zmíněnými výlukami,“ radí advokát. Kromě výluk z pojištění tak může být argumentem pojišťovny pro nevyplacení pojistného plnění i nekrytí konkrétního rizika, tedy, že škoda nespadá pod rozsah pojištění.

Například v případě pojištění proti poškození nemovitosti silným větrem může záležet na tom, pro jakou sílu větru je pojištění sjednáno. Rozsah pojištění totiž může být omezen pouze na vichřici, která je dle Beaufortovy stupnice větrem o rychlosti 103 – 117 km/h. „Pokud by rychlost větru byla u takového pojištění mimo stanovený rozsah, nekrylo by pojištění takto vzniklou škodu,“ říká právník Novák.

Pojistné podmínky mohou dále obsahovat i vlastní definice pojmů. Některé pojištění se tak nevztahuje na škodu způsobenou větrem o síly vichřice, ale má v podmínkách jasně definováno, že vyplácí škodu způsobenou větrem až například od 120 km/h. „Pokud by v druhém zmíněném případě byla například při větru o síle 110 km/h poškozena střecha, pojišťovna by vyplacení pojistného plnění mohla zamítnout,“ komentuje advokát.

K nevyplacení pojistného plnění po působení živlem však může dojít i kvůli chybě osoby, která si pojištění zřídila. Zásadní chybnou například může být špatné pojištění. „Je nutné rozlišovat dvě kategorie, a to pojištění nemovitosti, kdy je pojištěna samotná stavba, její zdi, okna apod., a pojištění majetku, kdy je pojištěn vnitřní prostor stavby a vybavení domácnosti,“ vysvětluje advokát. V případě poničení střechy by tak pojištění majetku pravděpodobně nebylo dostačující.

„Při uzavírání pojistné smlouvy je dále naprosto zásadní nezamlčet skutečnosti, které by mohly být rozhodné při případné pojistné události,“ vysvětluje advokát z Vaše nároky.cz. Může se jednat například o skutečnost, že se v blízkosti nemovitosti vyskytují vzrostlé stromy.

„Při samotné škodné události je následně zapotřebí zabránit vzniku dalších škod, tedy zabezpečit majetek před dalším poškozením,“ upozorňuje Novák. Například při poškození střechy je nutné, jakmile to bude možné, střechu provizorně zakrýt, aby v případě deště nebyly poškozeny i vnitřní prostory budovy. V případě nezabezpečení by následně vzniká škoda již nebyla škodou vzniklou při živelné pohromě, na kterou se vztahuje pojištění.

V neposlední řadě je vždy nutné škodu zdokumentovat a bez zbytečného odkladu ji nahlásit pojišťovně. „Pokud následně klient shledá, že jeho pojistné plnění bylo odepřeno neoprávněně, může být řešením vyhledání právní pomoci, případně se obrátit na příslušné soudy,“ dodává advokát.

KONTAKT:

Mgr. Eva Jurčíková

eva.jurcikova@vasenaroky.cz

+420 724 710 993

Klíčová slova ČR-právo-zákon-pojištovny-finance-společnost-Vaše nároky.cz

Oblast

Kategorie
Finance, ekonomika

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.