Dvanáct otázek a odpovědí k vyvlastňovacímu přílepku

Praha 12. září 2019 (PROTEXT)

Českomoravská myslivecká jednota odpovídá na dvanáct nejčastějších otázek k pozměňovacímu návrhu G.7 k návrhu zákona o lesích. Tento návrh považuje za nešťastný přílepek a vyzývá ke koncepční přípravě novely zákona o myslivosti.

Proč pozměňovací návrh G.7 nazýváte přílepkem?

Protože jde o novelu zákona o myslivosti ukvapeně přilepenou bez jakékoli diskuze k návrhu zákona o lesích.

Je pravda, že škody způsobené zvěří na lesích jsou sedm miliard korun?

Není. Sedm miliard je odhad postavený na velmi pochybných datech a metodách.

Jaké jsou skutečné škody způsobené lesní zvěří?

Lesy ČR vyčíslily přímé škody v mysliveckém roce 2016/2017 na 24 milionů, o rok později na 19 milionů korun. Není důvod předpokládat, že lesy ve správě Lesů ČR jsou nějak výjimečné. Škody za celou ČR tedy pravděpodobně nepřesahují 50 milionů korun ročně. Navíc v čase klesají. Přímé škody bez nákladů na ochranná opatření uvádíme proto, že Hnutí Duha takto uvádí škody působené zvláště chráněnými živočichy.

Je zvěř přemnožená?

To není tak jednoduché. Přemnožení je stav, kdy počty jedinců přerostou schopnost prostředí daný druh uživit. To se zjevně neděje. Počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené. Zvěře u nás ale není víc než v okolních státech: V ČR lovíme 68 ks / 1000 ha, Německo 117 (!), Rakousko 88, Maďarsko 91. Chystá se snad v Německu zestátnění myslivosti a vybíjení zvěře? Nechystá. Současné problémy českých lesů mají více příčin. Přesto rádi o možných úpravách stavů povedeme korektní diskuzi. Zákeřný přílepek ale odmítáme.

Proč hovoříte o vyvlastnění?

Součástí návrhu je zásah do ústavou chráněného práva na majetek. Ve prospěch státu zbavuje stovky tisíc vlastníků pozemků práva rozhodovat o zvěři. Stát má nově rozhodovat, kolik a jaké zvěře budou vlastníci smět mít na svém pozemku. Je to asi jako kdyby vám na pozemku bez ptaní postavili silnici.

Můžeme se spolehnout na předkladateli oznámené náklady na realizaci pozměňovacího návrhu G.7?

Rozhodně ne. Předkladatelé uvádí jednotky milionů korun. Počítejte ale s námi:

  • náklady na posudky honiteb odhadujeme na 250 milionů korun každých pět let,

  • náklady na nové státní úředníky odhadujeme střízlivě na 120 milionů ročně,

  • ztrátu z pronájmu honiteb LČR, o které nebude bez zvěře zájem, odhadujeme na 350 milionů ročně,

  • ztráta plynoucí ze ztráty společenské role myslivosti bude nevyčíslitelná,

  • ... a řadu nákladů (např. pořizování a likvidaci markantů) necháváme stranou.

Dále čtěte:

  • Jaký bude mít přijetí pozměňovacího návrhu G.7 dopad na myslivost? Závažný.

  • Jak došlo k tomu, že se najednou tak rozšířil kůrovec? Svůj díl viny mají ekoaktivisté.

  • Je pozměňovací návrh G.7 nutný? Není.

  • Lze novelu zákona o lesích schválit bez pozměňovacího návrhu G.7? Ano.

  • Bude neschválení novely zákona o lesích znamenat konec českých lesů? Ne.

  • Ale Hnutí Duha a předkladatelé se tváří, jako by den po neschválení jejich špatného návrhu měly české lesy zmizet. Je opravdu pět minut po dvanácté? Nemusíme přijímat špatný plán jen proto, že alarmisté tvrdí, že není čas na přípravu dobrého!

Vyzýváme proto Ministerstvo zemědělství, aby připravilo a do standardního připomínkového řízení zaslalo koncepční novelu zákona o myslivosti, na níž se rádi budeme podílet.

Kontakt:

Vlastimil Waic, Českomoravská myslivecká jednota, z.s.

Telefon: 774 641 753, email: vlastimil.waic@cmmj.cz

Klíčová slova ČR-lesy-příroda-sněmovna-zákon-myslivost-Českomoravská myslivecká jednota

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Zemědělství, životní prostředí
Politika, veřejná správa a soudy

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.