V Terezíně uctili památku obětí v Osvětimi-Březince

Terezín (Litoměřicko) 10. března 2019 (PROTEXT)

Památku 3792 terezínských vězňů přítomní uctili na místě bývalé železniční vlečky, odkud vyjížděly vlaky smrti do Osvětimi. „Byla to největší hromadná vražda našich občanů v průběhu druhé světové války,“ připomněl Šimon Krbec (druhý zleva). (Foto: Jaroslav Kňap)

Památku 3792 terezínských vězňů přítomní uctili na místě bývalé železniční vlečky, odkud vyjížděly vlaky smrti do Osvětimi. „Byla to největší hromadná vražda našich občanů v průběhu druhé světové války,“ připomněl Šimon Krbec (druhý zleva). (Foto: Jaroslav Kňap)

„Obdivoval jsem jeho schopnost s nadhledem podat umělecké svědectví o těžko popsatelných prožitcích, a že si přitom dokázal zachovat radost ze života,“ uvedl František Cinger, autor knihy „To byl Arnošt Lustig“. (Foto: Jaroslav Kňap) Nové expozice si prohlédl rovněž J. E. Ashot Hovakimian, nový, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Arménské republiky v České republice. Ani obyvatelům jeho vlasti se genocida bohužel nevyhnula. (Foto: Jaroslav Kňap) Model koncentračního tábora Osvětim I vznikl na základě unikátního programu digitalizované Osvětimi, který je v Centru studií genocid Terezín přístupný ve virtuální realitě. (Foto: Jaroslav Kňap) Otřesné pocity, vzpomínky a obavy židovských dívek odrážejí dění v terezínském ghettu. Expozici „Děvčata z pokoje 28“, která zahrnuje zápisky z deníků, kresby i dobové fotografie, připravila Hannelore Brenner. (Foto: Jaroslav Kňap)

Model koncentračního tábora Osvětim I a sugestivní výstava "Děvčata z pokoje 28" obohatily stálou expozici Centra studií genocid. Poprvé byly k vidění v rámci pietní akce v sobotu 9. března 2019 v Terezíně. Stejně jako připravovaná kniha publicisty Františka Cingera "To byl Arnošt Lustig".

Připomínková akce se konala symbolicky v den vyhlazení tzv. rodinného tábora v Osvětimi-Březince, kam byli v letech 1943 a 1944 postupně deportováni vězni z terezínského ghetta. V noci na 9. března 1944 skončilo v plynových komorách 3792 mužů, žen i dětí. "Terezín, Osvětim a podobná místa jsou dokladem hrůz, které během druhé světové války spáchali nacisté nejen na židovském obyvatelstvu. V těchto místech oběti holocaustu prožívaly nepopsatelné utrpení a právě zde bychom si jejich osudy měli neustále připomínat," zdůraznil Šimon Krbec, ředitel Centra studií genocid Terezín.

Cílem setkání bylo uctít jejich památku a rovněž představit nové expozice a díla připomínající dějiny holocaustu, jako je model osvětimského kmenového tábora (Osvětim I), který vytvořili pedagogové a studenti Smíchovské střední průmyslové školy v Praze. "Projekt Osvětim vytváříme nejen proto, abychom ukázali jednu velmi temnou kapitolu lidských dějin. Nejde nám však jen o to ukázat, co se stalo, ale také, co by se mohlo znovu stát, pokud bychom se nedokázali z této strašné historie poučit," shrnul ředitel SSPŠ Radko Sáblík.

Další novou stálou expozicí Centra studií genocid Terezín je sugestivní výstava, kterou tvoří materiály a dobové fotografie o životě židovských dívek v trýznivých podmínkách terezínského ghetta. "Když jsem pracovala na knize ,Děvčata z pokoje 28‘, potažmo připravovala stejnojmennou výstavu, snažila jsem se zpřístupnit jejich poselství, zachránit pro budoucnost jejich odkaz. Jestli dnes vím, co v boji o přežití znamenají přátelství, láska, naděje, umění a kultura, pak jsem se to dozvěděla především díky děvčatům z pokoje 28," prohlásila při otevření výstavy její autorka Hannelore Brenner.

Součástí sobotního programu byla i prezentace připravované knihy vzpomínek "To byl Arnošt Lustig", která zanedlouho vyjde v nakladatelství Eminent. Její autor, publicista a novinář František Cinger, v průběhu téměř 20 let strávil s významným spisovatelem mnoho času. "K nejsilnějším zážitkům patřily společné návštěvy Terezína, Mauthausenu nebo místa mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde v dubnu 1945 Arnošt Lustig utekl z vlaku smrti směřujícího z Buchenwaldu do Dachau," zavzpomínal František Cinger.

Centrum studií genocid působí od roku 2017 ve zrekonstruovaných historických objektech terezínské hlavní pevnosti. "Pomáháme městu Terezín s využitím a provozem budov, které mají nevyčíslitelnou kulturně-historickou hodnotu a jsou známy po celém světě. I když se řadu z nich podařilo zachránit, části pevnosti stále hrozí zřícení. Mezi poškozenými je i objekt Drážďanské kasárny, jeden z hlavních symbolů holocaustu na našem území. V krajním případě dokonce hrozí, že bude pevnost Terezín vyškrtnuta z indikativního seznamu UNESCO," upozornil Šimon Krbec.

Kontakt: Šimon Krbec, ředitel Centra studií genocid Terezín, tel.: 773 937 864, simon.krbec@gmail.com, www.studiagenocid.cz

Klíčová slova ČR-historie-pietní-Židé-Centrum studií genocid Terezín

Oblast
Ústecký (ul)

Kategorie
Politika, veřejná správa a soudy

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.