Slévárny či sklárny zažívají inovační boom. Regulace přinesly i dobré výsledky

Praha 6. března 2019 (PROTEXT)

Z nouze ctnost. Sklárny a slévárny, které přežily globální hospodářskou krizi, jsou odolnější. Pro regulaci je čekají velké investice, přinášejí však dobré hospodářské výsledky.

Snižování produkce skleníkových plynů, zákaz vedlejších toxických produktů a nároky na zdravější životní prostředí. Těžký průmysl prochází změnami a čeká ho další utahování opasků.

"Trend je jasný, emisní limity budou dále snižovat až pod hladinu reálných možností jednotlivých aplikací a v praxi to bude znamenat použití nových technologií pro úpravu emisí. Například "Dieselgate" emisní limit u spalovacího motoru na naftu je tak malý, že není reálně fyzikálně splnitelný, a proto se implementuje do aut vstřikování močoviny na snížení emisí," říká manager společnosti Air Products Vlastimil Pavlíček.

Firma, pro kterou pracuje, vidí změny v investičních strategiích průmyslníků denně. Ustupují konvenční plány a nahrazují je investice do alternativních paliv či technologických inovací, bez kterých by podniky nepřežily.

Snižování spotřeby

Air Products nabízí například kyslíko-plynové spalování pro různé spalovací procesy, kterými nahrazuje spalování se vzduchem, díky čemuž dochází k výraznému snížení spotřeby paliva. Díky vylepšení je výroba neregulovaná, produkce zůstává beze změny a emisní produkce klesne o desítky procent.

Oxid uhličitý, oxidy síry a oxidy dusíku dělají vrásky na čele nejen sléváren, ale také dalšímu odvětví těžkého průmyslu - sklářství. Jeden z nejkonvenčnějších byznysů na starém kontinentu kvůli hospodářské krizi před deseti lety téměř zanikl. Ti, kteří přežili jsou však dnes připravenější než kdykoliv předtím.

Podle slovenských a českých skláren jdou v současnosti na odbyt výrobky v celém odvětví. Stojí za tím i nové trhy. Zatímco tradiční odbytiště jako Ukrajina a Rusko omezily obchodní spolupráci, přibyly nové, například v Asii, na severu Afriky, či v Řecku a dalších členských státech Evropské unie. Za hranice putuje 80 až 90 procent všech slovenských a českých výrobků.

Nová pravidla a nutné investice

Úspěch však nepřichází zdarma. Například sklárny Crystalite Bohemia investovaly loni do modernizace půl miliardy korun. Podobně jsou na tom i další významní hráči. Inovace vyžaduje nová evropská legislativa.

Požadavky legislativy tlačí na snižování produkce oxidů dusíku a oxidu uhličitého. Pro sklárny jde o velký problém. Výroba totiž přirozeně vypouští do vzduchu významné objemy nežádoucích plynů.

Hlavní investice proto směřují do inovací, které povedou ke snížení produkce skleníkových plynů. K trendům patří celokyslíkový otop, při kterém se nahrazuje neefektivní a vysoce emisní konvenční spalování. Toto spalování dnes v našem regionu využívá asi čtvrtina sklářů, právě zde proto bude směřovat trend sklářských investic v současnosti.

Dobré výsledky a nové trendy

Podle společnosti Air Products narůstá zájem o hořákovou technologii Cleanfire, která kombinuje spalování plynu s kyslíkem. Díky technologií je možné snížit spotřebu spalovaného paliva až o polovinu, což vede až k 80-procentnímu snížení produkce emisí. Proto se pro řešení rozhodli špičkové firmy jako O-I (Owens-Illinois), AGC, Saint-Gobain, Guardian, Johns Manville, ale i umělecké sklárny Preciosa Lustry, Ajeto, SKLOJAS či Slávie.

Sklářství prožívá díky inovacím renesanci. Regulace totiž přináší zvýšené investiční náklady, ale zároveň zefektivňuje výrobu. Sklárny, které před dekádou přežily hospodářskou krizi a rozumně inovovaly, dnes zažívají výrazné vzestupy.

Například na Slovensku tržby sklářských firem od roku 2015 poprvé od roku 2008 překročily hranici 400 milionů eur. Dosáhly také lepší zisky a obraty.

Kontakt:

www.airproducts.cz

businesspr@biztweet.eu

Klíčová slova ČR-průmysl-sklo-ekologie-firmy-Air Products-Independent Media Publishing

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Zpracovatelský a výrobní průmysl
Finance, ekonomika
Auto-moto, doprava a stroje

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.