Xenony – více než čtvrt století ve službách motorismu

Praha 11. května (PROTEXT)

Technologie xenonového osvětlení, donedávna vyhrazena pouze pro luxusní automobily, se stále častěji používá i u běžných modelů.

Xenonové světlomety jsou synonymem lepší viditelnosti na silnici, jednoznačného snížení spotřeby energie v automobilu a - co je velmi důležité pro mnoho uživatelů - jedinečného stylu a vzhledu.

Technologie xenonového osvětlení se začala u automobilů používat na začátku devadesátých let 20. století. Nejdříve se xenony objevovaly u modelů vyšší třídy a prvním vozidlem vybaveným tímto typem svítidel bylo BMW řady 7 v roce 1991. Koncepce používání světlometů se silným homogenním světelným paprskem, aby se docílilo lepšího osvětlení silnice před vozidlem se dostala do světa motorismu přímo z...kina. Dříve se totiž xenonové lampy používaly u filmových projektorů v kinech.

Xenonové svítidlo není typickou žárovkou, protože nemá wolframové vlákno. Proto se často nazývá výbojka. Světlo se zde tvoří v důsledku výboje v elektrickém oblouku. Tento oblouk vzniká mezi elektrodami v prostředí vzácného plynu - xenonu, od něhož je odvozeno pojmenování tohoto svítidla.

Automobilová halogenová žárovka s výkonem 55 W generuje více než o polovinu méně světla než xenonové svítidlo s výkonem 35 W. Kromě toho se barevná teplota xenonů - standardně 4200 kelvinů - velmi přibližuje teplotě pro člověka přirozeného slunečního světla. V kombinaci s lepším kontrastem barev a jasným výřezem paprsku světla ve světle xenonů lépe a rychleji rozeznáme např. chodce na kraji silnice, dopravní značky nebo cyklisty. Další výhodou xenonových světel je jejich delší životnost (při srovnání s halogenovými žárovkami). Délka fungování tradiční halogenové žárovky, např. Philips X-tremeVision, se odhaduje na 450 hodin, u Philips LongLife EcoVision je to více než 1000 hodin, avšak xenonová svítidla mohou fungovat až ke 3000 hodinám.

Výbojky fungují zcela odlišně než žárovky.

Zapálení elektrického oblouku a následné ustálení napětí ve svítidle způsobuje generátor proudu - startér. Je nutné zdůraznit, že i když k zapálení oblouku je potřebné napětí cca 25 000 V (startér dodá přesně tuto hodnotu napětí), tak v pozdější fázi fungování světla stačí k udržení oblouku 85 V. V počátečních letech používání této technologie se xenonové lampy používaly pouze jako potkávací světla, u dálkových světel se do světlometů montovala ještě halogenová žárovka. Postupně tento systém nahradila bi-xenonová světla, které lze díky pohyblivým clonám používat jako potkávací i dálková světla.

České a evropské silniční předpisy obsahují dost restriktivní normy ohledně montáže a používání xenonových světlometů. Ty nejpodstatnější z nich stanovují, že světlomety musí být vybaveny samonivelačním systémem a vysokotlakým čisticím systémem čoček světlometů. Je to proto, aby se přesný paprsek xenonového světla nerozptyloval na špinavé čočce světlometu. Je nutné to mít na mysli třeba při dovozu automobilu např. z USA, kde takové předpisy neplatí. Na druhé straně se na trhu objevily xenonová svítidla, která vydávají slabší paprsek světla, do 2000 lumenů (např. Philips D5S), která nevyžadují vyrovnání ani čištění. Je to jeden z důvodů, proč se toto řešení stalo tak populárním i u levnějších modelů automobilů.

Kontakt:

Adam Zbiejczuk

Proautomotive

adam.zbiejczuk@proautomotive.eu

Tel.: +420736779920

Klíčová slova ČR-automoto-firmy-Proautomotive

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Auto-moto, doprava a stroje

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.