Jaké jsou podle českých manažerů brzdy inovací u nás? Jsou to ty, které opožďují nástup 4. průmyslové revoluce v ČR.

Praha 10. září (PROTEXT)

Slovo inovace vstoupilo do každodenního slovníku českých manažerů jako samozřejmost, o níž se mluví často s kritickým nádechem. Na to, jaké jsou brzdy inovací, se ptali zástupci České manažerské asociace svých členů, šéfů velkých i menších firem. Nad výsledky ankety bude diskutovat 14. 9. také padesátka špičkových manažerů ČMA na setkání u příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Generální ředitel společnosti Linet Zbyněk Frolík, jehož firma na inovacích vyrostla, k tomu sdělil: "Já vnímám jako brzdu inovací určitou pohodlnost a nízkou dravost českých podnikatelů a manažerů. Další brzdou je nedostatek použitelných výstupů akademiků v praxi a obecně spolupráce akademické a podnikové sféry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Akademická sféra je motivována v produkci publikací a ne v hledání smysluplné spolupráce na projektech, které reálně zvyšují konkurenceschopnost podniku, potažmo České republiky."

Zuzana Ceralová Petrofová, generální ředitelka firmy Petrof, vidí jako problematické nové návyky zaměstnanců související se zjišťováním novinek na světových trzích. Proto některé profese podnik soustředil do společných prostor, aby docházelo k maximálnímu sdílení a předávání poznatků a nový produkt byl konstruován uceleněji, předešlo se zdržením při výrobě prototypů či finančním výdajům navíc.

Generální ředitel Českého porcelánu Vladimír Feix si o potížích s inovacemi myslí toto: "Jakousi brzdou ve výrobkové inovaci je a bude nedostatek vyučených modelářů, poněvadž klasické učňovské školství se rozpadlo, a záměr, že každý učeň je také student s maturitou, se zprofanoval, neboť absolventi nejsou ani plně hodnotnými maturanty ani kvalifikovanými odborníky."

Jan Pirk, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny, se domnívá: "Největší brzdu inovací spatřuji v mnohých zákonných předpisech, jimiž se zařízení jako IKEM musí řídit. Často jdou právě proti možnostem inovovat, zlepšovat a objevovat nové příležitosti."

"Klíčem k tomu, aby inovace prostupovaly businessem i běžným životem, je efektivní využití výzkumných center, která by měla být místem transformace, kde se stávají výrobní podniky a vědci seriózními partnery," vysvětlil Vladimír Velebný, jednatel a zakladatel CONTIPRO Group.

Jiří Rosenfeld, generální ředitel Slovácké strojírny, se vyjádřil pragmaticky: "Pokroku brání tendence ke kopírování jiných nebo vylepšování stávajících parametrů výrobku i výrobních technologií. Aby inovace uspěly a přinesly ovoce, potřebují také uzrát, ale zákazníci jsou netrpěliví a často sáhnou po řešení, která přinášejí viditelný a rychlý finanční výnos."

Členové ČMA se shodují, že české firmy čekají velké výzvy ekonomické, technologické, organizační i v oblasti lidských zdrojů. V ČR je největší podíl průmyslové výroby na hrubou přidanou hodnotu v Evropě, činí 25 % a měla by stoupat. Jsme-li polovinou průmyslové výroby závislí na SRN a tento trend chceme držet a zvyšovat, musí být česká ekonomika kompatibilní s řešením Industrie 4.0., čtvrtou etapou průmyslové revoluce, protože v Německu je to vládnou vytýčená priorita. Čeští manažeři v anketě potvrdili fakt, že inovace ve výrobě budou muset být průběžné a vyžádají si velké investice, jež technologickou revoluci nastartují. V jejím rámci se budou integrovat veškeré výrobní, obchodní a ekonomické procesy na principu distribuovaných znalostních systémů. Bude to proces propojování týmů, které povedou osobnosti, jimž bude dána důvěra. Potenciál pracovišť se bude měnit z pohledu konkurenceschopnosti a základem bude interdisciplinární myšlení.

Více informací poskytne:

Ing. Ivo Gajdoš, výkonný ředitel České manažerské asociace

tel.: 602 446 699

e-mail: gajdos@cma.cz

Klíčová slova ČR-hospodářství-průmysl-firmy-ČMA

Oblast
Praha, Česká republika (ce)

Kategorie
Finance, ekonomika

ZASÍLÁNÍ ZPRÁV
Přihlásit k odběru

Upozornění:
Materiály označené značkou Protext nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.