Přímá volba prezidenta, o níž se mezi politiky vede dlouhodobá debata, má i nadále podporu více jak dvou třetin obyvatel České republiky. Češi, kteří by se přímé volby účastnili nejraději již v roce 2013, kdy končí druhé volební období nynějšího prezidenta Václava Klause, by rovněž uvítali, pokud by takto volená hlava státu disponovala rozsáhlejšími pravomocemi než doposud. Rostoucí poptávku po silném představiteli státu pak lze s největší pravděpodobností přičíst aktuální neutěšené politické situaci a nevýrazné vládě pod vedením Petra Nečase. Ovšem jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, většinová veřejnost nepovažuje rok 2013 v kontextu zavedení přímé volby hlavy státu za reálný. Důvodem je patrně stále častější odmítavý postoj z řad samotných politiků, jež argumentují zbytečností takového způsobu volby v českém prostředí. Nicméně většina obyvatel ČR i tak o tento prvek přímé demokracie, potažmo možnost rozšíření přímého vlivu na chod České republiky, jednoznačně stojí. Svědčí o tom nejen fakt, že by se přímé volby účastnilo více jak dvě třetiny obyvatel, ale také skutečnost, že osobnosti, byť významné, které nepocházejí z akademického či politického prostředí, by měly jen nepatrnou šanci uspět. Největší podpoře veřejnosti se ze seznamu předních politických osobností těší, stejně jako v únorovém šetření společnosti SANEP, ekonom Jan Švejnar, následovaný bývalým předsedou vlády Janem Fischerem a Petrem Pithartem. Zcela mizivou šanci stát se přímo volenou hlavou státu má aktuálně například Petr Nečas, Lubomír Zaorálek, Zdeněk Škromach nebo Jiří Paroubek. Zejména v případě Petra Nečase se na jeho minimální podpoře odráží kritický postoj většiny veřejnosti ke koaliční vládě, v jejímž čele stojí. S ohledem na preferované kandidáty lze konstatovat, že Češi by i nadále na prezidentském postu upřednostnili spíše kandidáty, kteří mají přirozený respekt a úctu a nejen v České republice se těší pověsti schopných a angažovaných osobností s bohatými politickými zkušenostmi.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 23. - 27. května 2011 na vybrané skupině 10.635 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 23,781 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5 %. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Většina respondentů (76,7 %), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se domnívá, že by přímá volba hlavy státu, jejíž přijetí je jedním z bodů programového prohlášení stávající vládní koalice, měla být v České republice zavedena. Ve srovnání s výsledky únorového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP z tohoto roku poklesla podpora přímé volby o 7 procentních bodů, nicméně i tak se jedná stále o vysokou podporu široké veřejnosti.
Oproti únorovému šetření společnosti SANEP narůstá skepse k přijetí zákona o přímé volbě. Dle názoru nadpoloviční většiny dotázaných (64,8 %) je totiž nereálné, aby Parlament avizovaný zájem na přijetí přímé volby hlavy státu skutečně schválil v podobě zákona.
Drtivá většina dotázaných (76,5 %) by přitom jednoznačně uvítala, pokud by hlava státu byla občany volena přímo již v roce 2013, kdy končí druhé volební období nynějšího prezidenta Václava Klause.
Přímé prezidentské volby, jež by se mohly konat již v roce 2013, by svou voličskou účastí zřejmě patřily mezi rekordní. K volebním urnám by přišlo 72,8 % respondentů.
Dle názoru 51,4 % dotázaných by přímo volený prezident měl rovněž disponovat větším rozsahem pravomocí. Aktuálně však není součástí zvažované změny volebního prezidentského systému konkrétní návrh na rozšíření prezidentských pravomocí. Tento názor veřejnosti tak lze brát spíše jako vyjádření nespokojenosti s aktuální politickou situací a poptávkou po silné osobnosti v čele České republiky. V únorovém průzkumu SANEP hlasovalo pro zvýšení pravomocí přímo voleného prezidenta 50,9 % dotázaných.
Nejvíce hlasů (20,4 %) by z nabízené hypotetické kandidátní listiny v tuto chvíli dostal v přímé volbě hlavy státu ekonom Jan Švejnar, který v posledních prezidentských volbách v roce 2008 těsným rozdílem podlehl stávajícímu prezidentovi Václavu Klausovi. Oproti únoru letošního roku si Jan Švejnar polepšil o 1,8 procentního bodu.
Druhé místo se ziskem 15,3 % obhájil bývalý předseda vlády a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj Jan Fischer, který si oproti únorovému průzkumu SANEP rovněž polepšil, a to o 1,3 procentního bodu.
První trojici uzavírá, stejně jako v únoru tohoto roku, vysoce respektovaný politik a nynější senátor Petr Pithart, kterého by rádo vidělo v prezidentské funkci 13 % respondentů, tedy o 0,5 % více než v únoru letošního roku.
Naopak mírný pokles hlasů ve srovnání s letošním únorem zaznamenaly dvě výrazné osobnosti stávající politické scény, a sice Václav Klaus a bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Pokud by to podmínky přímé volby prezidenta umožňovaly, 7,6 % respondentů by v tomto úřadu rádo opětovně vidělo Václava Klause, který se i přes propad o 2,6 procentního bodu stále těší pověsti výrazné politické osobnosti a důstojného reprezentanta České republiky. Zdeněk Tůma obdržel 2,2 % a získal tak o 2,5 % méně než v únorovém průzkumu SANEP. Propad Zdeňka Tůmy, který se ještě počátkem tohoto roku pohyboval na vrcholech popularity, je pak s největší pravděpodobností zapříčiněn nízkou medializací jeho osoby v posledních měsících.
Oblíbený předseda TOP 09 a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg by v hypotetické přímé volbě hlavy státu aktuálně obdržel 4,2 % hlasů. Nynější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je favoritem na prezidentský post pro 3,8 % respondentů. Miroslavu Němcovou, která bývá v souvislosti s kandidaturou na prezidentský post rovněž zmiňována, preferuje v žebříčku nabízených prezidentských kandidátů 3,6 % dotázaných. Celosvětově uznávaný a respektovaný bývalý prezident České republiky Václav Havel se těší podpoře 3,2 % respondentů. Bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman, který je v současnosti nositelem titulu čestného předsedy Strany Práv Občanů - ZEMANOVCI, by se měl stát novým prezidentem dle mínění 3,1 % respondentů. Své příznivce (2,9 %) má i Jana Bobošíková, předsedkyně politické strany Suverenita - blok Jany Bobošíkové, která svou kandidaturu v průběhu letošního roku několikrát veřejně deklarovala. Senátora Přemysla Sobotku (ODS), který taktéž dlouhodobě prezentuje své úmysly kandidovat na příští hlavu státu, by volilo 1,6 % respondentů. Svérázného poslance a bývalého předsedu ČSSD Jiřího Paroubka si pak za prezidenta ČR přeje 1,5 % dotázaných.
Na konci pomyslné kandidátní listiny, která přináší hypotetický obraz o šanci některých významných osobností usednout na Pražském hradě, se s 0,8 % umístil primátor města Brna a člen ČSSD Roman Onderka, poslanec a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s podporou 0,4 %, bývalý předseda vlády a šéf Institutu pro finanční stabilitu Josef Tošovský s 0,4 % hlasy. Místopředseda ČSSD a senátor Zdeněk Škromach má podporu 0,3 % voličů a respondentů.
Nejméně hlasů by z nabízené hypotetické kandidátní listiny v tuto chvíli dostal stávající premiér a předseda ODS Petr Nečas (0,1 %). Nízké hodnocení Petra Nečase lze chápat jako vyjádření nespokojenosti a nedůvěry ve stávající vládní koalici, v jejímž čele Petr Nečas stojí.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz