Téměř dvě třetiny domácí populace smrt vůdce Al-Kájdy Usámy bin Ládina přijímá jako pozitivní zprávu, zároveň však většina veřejnosti vyjadřuje obavy z možných odvetných teroristických útoků. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který také poukazuje na zajímavé zjištění, že třetina lidí vnímá smrt nejhledanějšího teroristického vůdce za mystifikaci a čtvrtina veřejnosti nemá v této otázce jasný názor. Většinově však domácí populace informaci o smrti Usámy bin Ládina věří. Jednoznačné většinové mínění panuje v názoru, že zastřelení Usámy bin Ládina rozhodně nepovede ke zklidnění tamního regionu, kde se nachází i jedna z jaderných mocností, Pákistán. Stejně tak se česká veřejnost přiklání k názoru, že zabití Usámy bin Ládina povede ke zvýšení hrozeb teroristických útoků po celém světě a že pokud dojde k oslabení militantního islámského hnutí Al-Káida, tak pouze dočasně. Pouze desetina obyvatel se pak domnívá, že je smrt nejobávanějšího teroristy zásadním krokem v boji proti globálnímu terorismu. V této souvislosti pak není překvapením zjištění, že s názorem premiéra Petra Nečase, který se domnívá, že "Smrt Usámy bin Ládina je významným milníkem v boji terorismu, v úsilí o bezpečnější svět, i když zdaleka nepředstavuje jeho konec", nesdílí těsná většina domácí populace. I přesto tuto většinovou skepsi domácí veřejnosti však většina Čechů nepovažuje za pravdivé tvrzení dopadaného pobočníka Usámy bin Ládina Chálida Šajcha Muhammada, který vyšetřovatelům sdělil, že Al-Káida v Evropě ukrývá jadernou bombu. Stejně tak panuje v naší společnosti většinové přesvědčení, že se Česká republika v blízké budoucnosti nestane terčem teroristického útoku.
Exkluzivní internetový on/off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 2. - 6. května 2011 na vybrané skupině 6920 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů 16.039 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Přehled o aktuálním dění v Afghánistánu, kde se od roku 2001 pokouší zejména Spojené státy potlačit vliv islámské militantní organizace Al-Káida, má 61,3% respondentů, jež představují reprezentativní vzorek domácí populace.
Zprávy o zabití Usámy bin Ládina, jež byly, po ukončení předmětného průzkumu, rovněž potvrzeny samotnou organizací Al-Káida, uvítalo 65,9% dotázaných.
Drtivá většina dotázaných (81,1%) je přesvědčena, že ani po smrti nejhledanějšího teroristy světa nedojde ke stabilizaci tamního regionu. Za problematickou oblast se pak kromě Afghánistánu dá označit i jaderná mocnost Pákistán.
Většina 38,4% respondentů se domnívá, že zabití Usámy bin Ládina dramaticky zvýší možné riziko teroristických útoků. Více jak třetina dotázaných (37,7%) zastává názor, že smrt Usámy bin Ládina znamená pouze dočasné oslabení Al-Káidy. Za zcela zásadní milník v boji proti terorismu tuto událost považuje 11,1% respondentů. Žádné stanovisko prozatím nezaujímá 9,1% dotázaných a 3,4% smrt Usámy bin Ládina nezajímá.
Za pravdivé považuje zprávy o smrti Usámy bin Ládina 31,9% dotázaných. Nicméně 24,3% respondentů prozatím žádné stanovisko ke smrti nejhledanějšího teroristy světa nezaujímá. Svou roli zde patrně sehrála řada protichůdných informací a medializovaných komentářů, kde byla existence Usámy bin Ládina označována za účelovou mystifikaci Spojených států. Usáma bin Ládin totiž podle některých konspiračních teorií zemřel již 16. prosince 2001, tedy několik měsíců po útoku na newyorské mrakodrapy, a to v Afghánistánu. Dohnala ho prý nemoc ledvin a žloutenka. Zabitým mužem v Pákistánu pak měl být podle těchto konspiračních teorií dvojník Usáma bin Ládina. Za mediální fikci pak označil Usámu bin Ládina i poradce prezidenta Petr Hájek.
Nadpoloviční většina dotázaných (40,4%) nevěří, že by militantní islámská organizace Al-Káida v Evropě disponovala funkční jadernou bombou. Ovšem i zde můžeme najít vysoké procento respondentů, kteří se prozatím zdráhají přijmout v této otázce jakékoliv jednoznačné stanovisko.
S názorem Petra Nečase na smrt vůdce Al-Káidy a nejhledanějšího teroristy světa, většina dotázaných, byť velmi mírná (46,2%), nesouhlasí. Petr Nečas se domnívá, že "Smrt Usámy bin Ládina je významným milníkem v boji proti terorismu, v úsilí o bezpečnější svět, i když zdaleka nepředstavuje jeho konec".
Jak ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, většina domácí populace na jednu stranu vítá smrt nejhledanějšího a nejobávanějšího teroristy, na druhou stranu je zjevná silná obava Čechů z odvetných teroristických útoků. Je tedy zřejmé, že Češi v tuto chvíli nejsou ochotni uvěřit tomu, že by se smrtí Usámy bin Ládina zásadním způsobem oslabily aktivity teroristických hnutí.
Většina dotázaných (50,6%) se nedomnívá, že by Česká republika mohla v blízké budoucnosti být terčem jakéhokoliv teroristického útoku.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exkluzivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
ředitel a jednatel
tel.: 605 881 188
e-mail: zajic@sanep.cz
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz