Trest smrti za nejtěžší zločiny je celosvětově velice diskutovaným tématem a má jak své příznivce, tak i ortodoxní odpůrce. Velice rozporuplné emoce a názory vyvolává otázka trestu smrti, který se v českém právním systému vyskytoval od r. 1918 až do r. 1990, kdy byl zrušen, i u české veřejnosti. Většina domácí populace na jedné straně souhlasí s obnovením trestu smrti, avšak na druhé straně se většina Čechů kloní k názoru, že současný právní systém České republiky není na takové úrovni, aby zde mohl být tento nejvyšší trest, kdy je usvědčený viník za své činy odsouzen k usmrcení, opět zaveden. Zde jsou patrné obavy z možného zneužití tohoto nejvyššího trestu, který byl i v minulém komunistickém režimu zneužíván k justičním vraždám nepohodlných osob na politickou objednávku. Zřejmá je však i samotná nedůvěra v domácí justici, která se potýká s řadou kauz, a hovoří se i o justiční mafii. Trest smrti však může být vykonáván pouze v takovém právním prostředí, kde není pochyb o spravedlivém a vyspělém justičním systému. Jak dále ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, většina respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se domnívá, že zavedení nejvyššího trestu by mohlo výrazně přispět například k všeobecnému snížení kriminality. K příklonu většiny veřejnosti k obnovení trestu smrti jednoznačně přispívá i většinový názor, že stávající sazby trestů nejsou v některých případech dostatečné, což platí i pro doživotní trest udělovaný jen za nejtěžší zločiny. Trest smrti je pak nejvíce preferován v případě vraždy dětí, které jsou velice citlivým celospolečenským tématem, a je zjevné, že v takových případech je společnost k odsouzeným vrahům naprosto nesmiřitelná. Tomu ostatně nasvědčuje i fakt, že většinově není trest smrti vnímán jako nehumánní, což je zřejmé zejména právě u trestné činnosti na dětech a sexuálně motivovaných činů, kde se trest smrti pachatelů té nejzávažnější trestné činnosti může jevit jako jediný spravedlivý trest.
Exkluzivní internetový off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 7.- 13. listopadu 2010 na vybrané skupině 11.329 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 190.000 registrovaných uživatelů 25.802 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Jednoznačná většina dotázaných (65,5%), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, je pro znovuzavedení nejvyššího trestu za nejtěžší zločiny, a to trestu smrti.
Nutnou a základní podmínkou pro zavedení trestu smrti je vyspělý právní systém, kde jsou jasně vymezeny podmínky pro jeho udělení. Ovšem podle názoru 52% respondentů tato podmínka není v České republice splněna, a proto zde nemůže být trest smrti opět zaveden. V tuto chvíli tak obavy ze selhání stávajícího justičního systému převažují nad většinovým souhlasem se zavedením trestu smrti jakožto nejspravedlivějšího trestu v případě těch nejtěžších zločinů.
Názor, že znovuzavedení nejvyššího trestu může mít ve svém konečném důsledku vliv na celkové snížení kriminality, sdílí 60,7% respondentů.
Poněkud překvapivý je fakt, že za nehumánní nepovažuje trest smrti 61,9%. Tento názor je tak v rozporu s celosvětovým trendem, který usiluje o jeho zrušení, a to právě z důvodu nehumánnosti.
Příklon k obnovení trestu smrti je zjevně podmíněn i většinovým názorem 81,2% dotázaných, kteří nepovažují stávající sazby trestů za přiměřené.
Nejvyšším trestem, jaký český trestní zákoník za nejtěžší zločiny zná, je doživotní trest. Nicméně 63,8% respondentů se domnívá, že v případě nejtěžších zločinů je doživotní trest naprosto nedostatečným.
V případě zločinů, za něž by Češi udělili trest smrti, přičemž si každý respondent mohl vybrat jednu nebo více nabízených možností, jednoznačně dominuje vražda dětí (13,7%). Dále následuje trest smrti nájemným vrahům (10,5%), teroristům (9,2%) a pachatelům sexuálně motivovaných vražd (8,5%).
Jak ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, trest smrti je v ČR stále živoucím tématem, a to zejména v případech, kdy jde o vraždy dětí. Trest smrti je českou veřejností podporován zejména díky přesvědčení, že stávající tresty včetně výjimečného trestu doživotí nejsou v některých případech dostatečné. Také přesvědčení, že znovuzavedení trestu smrti by mohlo napomoci ke snížení kriminality, je argumentem pro tento absolutně nejvyšší trest. Zajímavým zjištěním však je, že i přes podporu většiny domácí populace znovuzavedení trestu smrti převažuje obava ze stávajícího stavu české justice, která nepředstavuje pro většinu veřejnosti garanci, že by bylo s trestem smrti nakládáno skutečně zodpovědně a byla vyloučena možnost jeho zneužití.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exkluzivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
Ředitel a jednatel společnosti
tel.: 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz