Senát Parlamentu České republiky (dále jen Senát) spolu s Poslaneckou sněmovnou tvoří v České republice legislativní, tedy zákonodárnou, složku moci. Senát má však oproti horní komoře parlamentu, Poslanecké sněmovně, výrazně menší pravomoci. Senát tak plní zejména funkci ústavní pojistky, což bylo i důvodem jeho vzniku. Jak však vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, Senát se svými 81 senátory a 14 lety své činnosti považuje většina respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, za zbytečný a bez většího přínosu pro fungování České republiky. Většina Čechů se rovněž domnívá, že by měl být Senát zrušen za účelem úspory stovky milionů korun ze státního rozpočtu. Zrušení senátu přitom měli ve svém volebním programu i někteří kandidáti na senátorský post. Stejně tak byl Senát kritizován i některými předními politiky. Možnou variantou by pro téměř dvě třetiny respondentů byla funkce senátora jako bezplatná, čestná funkce. O činnosti horní komory má přitom povědomí téměř dvě třetiny respondentů, nelze tak říci, že názory respondentů pramení z neznalosti předmětné ústavní instituce.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 19. - 26. srpna 2010 proveden na reprezentativním vzorku 10.703 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 175 tisíc registrovaných uživatelů 22.831 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 2,5 procentního bodu.
Zrušení Senátu, jehož činnost přijde státní kasu ročně na několik stovek miliónů korun, by podle názoru 63,1% dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, pomohlo v rámci úsporných opatření a stabilizace veřejných rozpočtů.
O negativním vnímání Senátu většinou veřejnosti svědčí i skutečnost, že 64,2% nevnímá Senát jako důležitou ústavní instituci pro fungování ČR. Jako přímo zbytečný pak vnímá Senát v souhrnu 64,1% dotázaných.
Přijatelnou variantou by pro 63,9% respondentů byla podoba Senátu, kdy by senátoři byli voleni nepřímo, tedy politiky, a to na základě politických a kulturních zásluh. Funkce senátora by tak byla funkcí čestnou, bez nároku na finanční odměnu.
Velmi zajímavé je, že o Senátu a jeho činnosti má povědomí 64,1% dotázaných. Převládající negativní názor na tuto instituci tedy nepramení z případné neznalosti, ale ze skutečného přesvědčení o její zbytečnosti.
Na negativním většinovém názoru ve vztahu k horní komoře se bezpochyby podílí zejména celospolečenská animozita vůči politikům, ale i názory vrcholných politiků, kteří o Senátu hovoří jako o trafice pro politické veterány. Z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP lze však rovněž vyvodit, že sami senátoři nedokázali ani za 14 let svého fungování dostatečně zdůvodnit oprávněnost své existence. To se tak projevuje ve většinově vnímaném názoru, že Senát není důležitým pro fungování ČR, a je tedy možné jej zrušit. Velice chladné vnímání horní komory Parlamentu ze strany celé společnosti se pochopitelně odráží i na poměrně nízké volební účasti a za poněkud smutnou kuriozitu lze označit volební hesla některých senátních kandidátů, kteří v minulých volbách slibovali zrušení instituce, do níž sami kandidovali.
Více na http://www.sanep.cz
SANEP je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky, a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
Kontakt:
Oldřich Zajíc
Ředitel a jednatel společnosti
tel.: 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz