Levice v lednu drtí pravici, lidovci by se nedostali do sněmovny. Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny na přelomu prosince loňského roku a ledna roku letošního, levice v čele s vítěznou ČSSD by jednoznačně převálcovala pravici. Před branami Poslanecké sněmovny by navíc zůstala KDU-ČSL, což by pro ODS znamenalo totální nemožnost sestavení jiné než velké koalice s ČSSD, a tedy i její odchod do opozice. Jak ukazují výsledky exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, ČSSD by byla jasným vítězem případných voleb do Poslanecké sněmovny a měla by tři možnosti sestavení většinové vládní koalice. Stejně jako v minulých měsících se Straně zelených i na přelomu roku 2009-2010 možnost dostat se znovu do dolní komory Parlamentu ČR spíše vzdaluje.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 22. prosince 2009 - 4. ledna 2010 na vybrané skupině 12.105 dotázaných, kteří představují voličský reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let složený z celé respondentní skupiny voličů, nerozhodnutých a nevoličů. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 135.000 registrovaných uživatelů 34.937 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +-1,5 %.
VYHODNOCENÍ STRANICKÝCH PREFERENCÍ
Průzkum stranických preferencí, které mohou být nižší než volební, odhaluje nálady a pocity celé respondentní skupiny, tedy nikoli pouze voličů, ale i nevoličů a nerozhodnutých. I přesto, že stranické preference nelze zaměňovat za preference volební, jedná se o důležité ukazatele smýšlení celého společenského spektra o jednotlivých politických stranách.
Aktuální preferenční průzkum společnosti SANEP potvrzuje dlouhodobý trend vedoucí pozice ČSSD, která je jedinou parlamentní politickou stranou, která si oproti minulému měsíci polepšila a na přelomu prosince 2009 a ledna 2010 by získala 27,5 procentních bodů. Vedoucí sociální demokracii se vzdaluje druhá ODS, kterou se ztrátou 0,6 procentních bodů oproti minulému sledovanému období aktuálně preferuje 23 % respondentů. Na třetím místě se stále drží se ziskem 12,9 % TOP 09, a to i přes jednoprocentní pokles oproti minulému sledovanému období. Poslední politickou stranou, která by se na přelomu prosince a ledna dostala do Poslanecké sněmovny, by byla KSČM s 11 procentními body. Lidovcům by pro získání 5% hranice, umožňující vstup do dolní komory Parlamentu ČR, scházely dvě desetiny procentních bodů. Strana zelených je se ziskem 2,4 % hlasů daleko jak za hranicí vstupu do Poslanecké sněmovny, tak i za novými politickými subjekty. Strana Věci veřejné získala sympatie 3,5 % respondentů a Zemanova Strana práv občanů 3,3 % dotázaných, což je však stále málo pro pomýšlení na zisk poslaneckých mandátů.
POSLANECKÉ MANDÁTY
V případě vytvoření teoretického volebního modelu, který v tomto případě vychází pouze z hlasů rozhodnutých voličů a také údajů z posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany, by v prosinci ČSSD získala 74 poslaneckých mandátů. Druhá ODS by disponovala silou 60 poslanců. Třetí nejsilnější parlamentní stranou by se hypoteticky stala TOP 09, která by získala 34 poslaneckých mandátů. Stejně jako v případě stranických preferencí by se i v rámci volebního modelu do Poslanecké sněmovny nedostali lidovci. Poslední a nejmenší politickou stranou v dolní komoře by tak byla KSČM, která by vládla silou 32 poslaneckých hlasů.
Tento hypotetický model, podle něhož by v Poslanecké sněmovně figurovaly pouze čtyři poslanecké strany, jasně nahrává ČSSD, která by měla tři možnosti sestavení většinové koalice, zatímco ODS by zbyla pouze možnost velké koalice ODS a ČSSD. Sociální demokraté by mohli s přehledem vládnout s komunisty (106 mandátů), ale ještě pohodlněji s TOP 09, s níž by součet poslaneckých hlasů dával 108 poslaneckých mandátů. Eventuální většinová koalice TOP 09 s ČSSD by tak v případě tohoto volebního modelu mohla zabránit jak spojení sociální demokracie s komunisty, tak i vzniku velké koalice ODS a ČSSD.
Skutečný počet poslaneckých mandátů je však závislý na faktickém počtu platných volebních lístků a počtu voličských hlasů v jednotlivých krajích. Při uvedeném výpočtu a odhadu je tedy nutné počítat s minimální možnou odchylku +- 2 mandátů.
Tento průzkum byl zadán a zpracován analytickým oddělením společnosti SANEP.
Více na http://www.sanep.cz
Sanep je exkluzivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governace v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.
Kontaktní osoba:
Oldřich Zajíc
Tiskový mluvčí
tel. 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz