I přes pokles stranických preferencí většiny sledovaných politických subjektů je ČSSD stále jasným favoritem případných sněmovních voleb, do jejichž řádného konání však zbývá ještě mnoho času. Exkluzivní průzkum společnosti SANEP, který se zaměřil na sledování nálad celé společnosti ve vztahu k politickým stranám, v současné době mj. prokázal, že lidovci stále bojují o vstup do Poslanecké sněmovny a Strana zelených se potápí ke dnu. Dalším zjištěním je, že o nové politické strany je zájem a ČSSD by na základě hypotetického zisku poslaneckých mandátů měla tři možnosti, jak sestavit většinovou vládní koalici, přičemž s KSČM by dohromady většinu nedala.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 19. listopadu - 4. prosince 2009 na vybrané skupině 14.140 dotázaných, kteří představují voličský reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let složený z celé respondentní skupiny voličů, nerozhodnutých a nevoličů. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 121 tisíc registrovaných uživatelů 38,402 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +-1,5%.
VYHODNOCENÍ STRANICKÝCH PREFERENCÍ:
Průzkum stranických preferencí, které mohou být nižší než volební, odhaluje nálady a pocity celé respondentní skupiny, tedy nikoli pouze voličů, ale i nevoličů a nerozhodnutých. I přesto, že stranické preference nelze zaměňovat za preference volební, jedná se o důležité ukazatele smýšlení celého společenského spektra o jednotlivých politický stranách. V průzkumu společnosti SANEP se ve stranických preferencích na prvním místě stále drží ČSSD se ziskem 26,3 procentního bodu. Druhá ODS za sociální demokracií zaostává o 2,7 procentního bodu a získala podporu 23,6 procenta dotázaných. Třetí nejsilnější stranou je TOP 09, které dalo svůj hlas 13,9 procenta dotázaných, a drží se tedy stále bezpečně za hranicí deseti procent. Teprve na čtvrtém místě skončila KSČM se ziskem 11,2 procentních bodů. KDU-ČSL získala pět procentních bodů a patrně bude velice těžce bojovat o své místo na domácí politické scéně.
Lze se však domnívat, že má předpoklady posilovat svou ztrácející se důvěru. Naopak zisk tří procentních bodů Strany zelených naznačuje, že si tato poměrně mladá strana již nemůže dělat příliš velké ambice na pokračování ve vrcholné politice.
Do konečných výsledků parlamentních voleb však mohou ještě zasáhnout nové politické subjekty, což naznačuje bezesporu významný stávající úspěch TOP 09, ale i např. Věcí veřejných, jejichž stranické preference se blíží třem procentům. Zda se kromě TOP 09 podaří přesáhnout pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do poslanecké sněmovny i jinému novému politickému subjektu, je zatím málo pravděpodobné. Jisté ale je, že se o to bude pokoušet např. i další nová politická strana Miloše Zemana (SPO). Ve prospěch nových politických subjektů zatím hovoří fakt, že přicházejí v době, kdy panuje celkové zklamání široké veřejnosti ze stávající politické elity.
POSLANECKÉ MANDÁTY:
V případě vytvoření teoretického volebního modelu, který v tomto případě vychází pouze z hlasů rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb za použití d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany, by v prosinci ČSSD získala 68 poslaneckých mandátů. Druhá ODS by disponovala silou 58 poslanců. Třetí nejsilnější parlamentní stranou by se hypoteticky stala TOP 09, která by získala 34 poslaneckých mandátů. KSČM by získala 28 poslanců a poslední parlamentní stranou s 12 poslanci by se stala KDU-ČSL.
Pro vítěznou ČSSD by tyto teoretické výsledky představovaly na jedné straně nemožnost vytvoření většinové koalice s KSČM, protože souhrnem by tak daly dohromady pouze 96 poslaneckých hlasů. Ovšem na druhou stranu by měla ČSSD další tři varianty, které by jí umožňovaly vznik většinové koalice. První z nich je většinová koalice ČSSD a ODS (126 poslanců). Pokud by však TOP 09 chtěla této většinové koalici zabránit, mohla by ČSSD nabídnout své spojenectví, což by dalo dohromady nadpoloviční většinu 102 poslaneckých hlasů. Tato těsná většina by pak případně mohla být posílena i o hlasy lidovců, čímž by mohlo dojít k většinové koalici disponující 114 poslaneckými hlasy. Pokud by však TOP 09 odmítla podílet se na případné vládě s ČSSD, připadala by pro ČSSD v úvahu pouze již zmíněná velká koalice s ODS. Občanští demokraté by moli volit opět pouze velkou koalici s ČSSD a nebo spojení ODS, KDU-ČSL a TOP 09, čímž by tato koalice disponovala 104 poslaneckými hlasy.
Skutečný počet poslaneckých mandátů je závislý na faktickém počtu platných volebních lístků a počtů voličských hlasů v jednotlivých krajích. Při uvedeném výpočtu a odhadu je tedy nutné počítat s minimální možnou odchylku +- dvou mandátů.
Společnost SANEP využívá ve svém průzkumu aktivní účasti 121 tisíc stálých respondentů a používá vlastní metodické postupy, které umožňují vytvářet velice přesný obraz názorů celého společenského a věkového spektra obyvatel ČR. Tento průzkum byl zadán a zpracován analytickým oddělením společnosti SANEP.
Kontakt:
Oldřich Zajíc
Tiskový mluvčí
tel. 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz