Korupce patří mezi české fenomény, a to zejména v souvislosti se státními úředníky a poltickým prostředím, a je bohužel naprostou samozřejmostí v oblasti zdravotnictví a policie. Události posledních dní, kdy propukl skandál Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni však jasně ukazují, že chapadla korupce sahají i do nejprestižnějších míst akademického prostředí. Na skutečnost, že se korupce stala nedílnou součástí české mentality poukazuje i exkluzivní průzkum společnosti SANEP, v němž 64% dotázaných přiznává, že byli svědky korupčního jednání. Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP proběhl ve dnech 1.-5. 10. 2009 na reprezentativním vzorku 12.330 lidí ve věku 18-68 let.
38% dotázaných přiznala, že jim byl nabídnut úplatek. Jedná se zejména o lidi pracující ve zdravotnictví a státní správě, a to včetně policistů, ve věku 30-55 let. Zajímavým zjištěním pak je, že pouze 19% respondentů se přiznalo, že úplatek přijali. Zde se k přijetí úplatku rovněž přiznali lékaři, státní úředníci i policisté. K nabídce úplatku, a tedy ke korupčnímu jednání, se v průzkumu společnosti SNAEP přiznalo 29% dotázaných, kdy se jedná převážně o podnikatele a dobře finančně situované lidi.
I přes to, že se úplatky staly v některých oblastech v podstatě jakýmsi nepsaným pravidlem, 72% tazatelů si myslí, že by měl vzniknout nový zákon, který by přesně vymezil činnost lobbistů. Tento výsledek nabízí vysvětlení, že zatímco úplatky za účelem nadstandardních lékařských služeb, urychleného úředního jednání či podplacení policistů je nedílnou součástí české kultury, lobbing a korupce vládních politiků a vysokých státních úředníků je trnem v oku většiny společnosti.
Vzhledem k tomu, že otázka korupce a korupčního jednání je velice ožehavým tématem, a mnoho lidí, zejména z oblasti vysoké politiky, soudnictví, advokacie a školství a politické sféry se ke korupci nepřizná ani v anonymních anketách, je nutné brát zjištěné výsledky jako čistě orientační. Ve svém důsledku je tak velice pravděpodobné, že míra korupce v české společnosti je mnohem vyšší. V každém případě i za předpokladu, že zjištěné výsledky by byly přímým odrazem reality, jedná se o velice závažné až alarmující informace o stavu naší společnosti ve vztahu ke korupčnímu jednání. O záludnosti průzkumu, který zkoumá nezákonné jednání, vypovídá výsledek odpovědí na otázku, zda se respondenti někdy dopustili korupčního jednání. K porušení zákona se totiž přiznalo pouhých 12% tazatelů, což si lze vysvětlit pouze tak, že lidé si ve většině případů neuvědomují, nebo si uvědomit nechtějí, že se dopouštějí nezákonného jednání. V této souvislosti průzkum také prokázal, že někteří lidé nevnímají úplatek jako nezákonné korupční jednání.
Exkluzivní internetový průzkumu společnosti SANEP byl ve dnech 1.-5. 10. 2009 proveden na reprezentativním vzorku 12.330 dotázaných, ve věkové kategorii 18-68 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo 41.230 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru. Statistická odchylka v tomto průzkumu je dána upřímností respondentů a přiznáním se k protizákonnému jednání. Společnost SANEP využívá ve svém průzkumu aktivní účasti 115ti tisíc stálých respondentů a používá vlastní metodické postupy, které umožňují vytvářet velice přesný obraz názorů jak vybrané skupiny lidí, tak i celého společenského a věkového spektra obyvatel ČR.
OTÁZKY:
Byli jste někdy svědky korupčního jednání?
Byl Vám někdy někým nabídnut úplatek?
V případě, že Vám byl nabídnut úplatek, přijali jste ho?
Nabídli jste někdy někomu úplatek?
Dopustili jste se někdy korupčního jednání?
Myslíte si, že by měl vzniknout nový zákon, který by přesně vymezil činnost lobbistů?
Více na http://www.sanep.cz
Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governace v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.
Kontaktní osoba:
Oldřich Zajíc
Tiskový mluvčí
tel. 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.