Jak ukázal říjnový internetový průzkum společnosti SANEP, který se zaměřil na otázku říjnových volebních preferencí, sociální demokraté posilují a upevňují svojí první pozici, což je patrně způsobeno vnitrostranickou jednotností a důrazným hájením sociální politiky.
ČSSD by tak v říjnu podle průzkumu společnosti SANEP, který byl proveden ve dnech 2.-5. září 2009 na reprezentativním voličském vzorku 7120 lidí ve věku 18-66 let, dalo svůj hlas 33,2 procenta hlasujících, což je o procento více než v září. Druhá ODS se ziskem 25,6 procenta naopak oproti září mírně oslabuje. Výrazný úbytek voličů ODS je daný vnitrostranickými problémy této strany a její stávající nečitelností a nedůvěryhodností. Někteří zklamaní voliči a sympatizanti ODS tak dávají přednost TOP 09, kde lze v narůstajících preferencích této strany a naopak úbytku preferencí ODS spatřovat přímou souvislost. Kalouskova TOP 09 v říjnu se ziskem 13,8 procenta hlasů o tři desetiny procentního bodu posílila, a potvrdila tak zájem o pravicově orientovaný subjekt a alternativu k stagnující ODS. Mírný pokles oproti minulým měsícům zaznamenala KSČM, kterou by v říjnu volilo 11,1 procnta respondentů, což je o téměř dvě procenta méně, než ukázal zářijový průzkum společnosti SANEP. Tento zaznamenaný pokles, který by mohl figurovat i v mírném posílení preferencí ČSSD, může být způsobený loterijní kauzou komunistického poslance Jiřího Dolejše, který byl novináři usvědčen z ochoty vzít úplatek za změnu loterijního zákona. Jiří Dolejš, který byl zbaven stranických funkcí, se však nehodlá i přes výzvu některých svých stranických kolegů vzdát poslaneckého mandátu, což naopak okamžitě po odhalení ve stejné kauze učinil Ladislav Šustr, který figuroval na kandidátce TOP 09.
Na pátém místě by v říjnu při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR skončila KDU-ČSL se ziskem 5,4 procenta hlasů, což je o dvě desetiny více než v září. I zde, stejně jako v případě ODS, lze odliv sympatizantů KDU-ČSL spojovat s nárůstem voličských preferencí TOP 09, jejímž zakladatelem je bývalý vrcholný lidovecký představitel Miroslav Kalousek.
Stejně jako v září by se ani v říjnu se ziskem 3,1 procenta hlasů do Poslanecké sněmovny nedostali zelení. Při hodnocení dat získaných v říjnovém průzkumu společnosti SANEP je nutné brát v úvahu i statistickou odchylku, která je +- tři procenta. V rámci této odchylky je zde i možný model, kdy by se do Poslanecké sněmovny nemusela dostat KDU-ČSL (která se již několik měsíců ocitá na samotné pětiprocentní hranici, jejíž dosažení je nutné ke vstupu do Poslanecké sněmovny), a naopak Strana zelených by mohla získat minimálních pět procent hlasů, a získat tak poslanecké mandáty.
Pokud bychom však vycházeli z výše uvedených údajů, které byly získány pouze od voličské respondentní skupiny, pak by rozložení politických sil po přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty dopadlo absolutním politickým patem. Sociální demokraté by totiž se ziskem 75 poslaneckých křesel v případné koalici s komunisty s 25 mandáty dali dohromady pouze 100 hlasů. Stejně tak by pravice v případné koalici ODS (57), TOP 09 (31) a KDU-ČSL (12) disponovala druhými 100 poslaneckými hlasy.
Jedinou většinovou kombinací by tak byla velká koalice ČSSD a ODS a nebo méně pravděpodobná koalice ČSSD a TOP 09.
Tato modelová patová situace je symptomatická pro stávající domácí politickou krizi, v níž se široká veřejnost jen stěží orientuje a obecně vyjadřuje své znechucení a zklamání ze současné politické reprezentace. Pochopitelně, že v případě vstupu další politické strany do Poslanecké sněmovny (při dosažení minimální pěti procentní preferenční hranice) by bylo celkové rozložení politických sil zcela odlišné, nicméně patové situace v Poslanecké sněmovně (nebo pouhá těsná nadpoloviční koaliční většina) je v naší soudobé parlamentní demokracii naprosto běžným úkazem, a nelze proto vyloučit i poměrně velkou pravděpodobnost jejího dalšího vzniku.
Při výpočtu poslaneckých mandátů bylo použito d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů pro strany a dále dat z posledních sněmovních voleb. Reálný počet poslaneckých mandátů je však závislý na skutečném počtu platných volebních lístků a počtů voličských hlasů v jednotlivých krajích. Při uvedeném výpočtu a odhadu je tedy nutné počítat s minimální možnou odchylkou +- dva mandáty.
Exkluzivní internetový průzkumu společnosti SANEP byl proveden ve dnech 2.-5. října 2009 na vybrané skupině 7120 dotázaných, kteří představují voličský reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-66 let. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- tři procenta. Společnost SANEP využívá ve svém průzkumu aktivní účasti 115 tisíc stálých respondentů a používá vlastní metodické postupy, které umožňují vytvářet velice přesný obraz názorů celého společenského a věkového spektra obyvatel ČR. Tento průzkum byl zadán a zpracován analytickým oddělením společnosti SANEP.
Více na http://www.sanep.cz
Sanep je exklusivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governace v kontextu globalizované společnosti ekonomiky.
Kontaktní osoba:
Oldřich Zajíc
Tiskový mluvčí
tel. 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.