Téměř na nulovou hodnotu se v září propadla důvěra lidí v senátory a poslance. Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který byl proveden ve dnech 18.-22.9. 2009 na reprezentativním vzorku 8600 lidí ve věku 18-66 let, největší důvěře se při výběru ze šesti ústavních institucí (po posledních událostech na domácí politické scéně) těší Ústavní soud a naopak na bodu mrazu je důvěra lidí v Poslaneckou sněmovnu a Senát.
Zatímco Ústavnímu soudu vyslovilo důvěru 40% dotázaných, obě komory Parlamentu ČR, tedy Poslanecká sněmovna a Senát, získaly shodně pouhá 4% hlasů. Tento výsledek zřejmě odráží znechucení většiny veřejnosti z politické krize, která nastala kolem zrušení říjnového termínu předčasných voleb Ústavním soudem na základě podnětu nezařazeného poslance Miloše Melčáka.
Respondenti průzkumu společnosti SANEP tak dávají zřetelně najevo, že Ústavní soud plní svoji ústavní funkci, na rozdíl od politické reprezentace, která je zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ostatně v předcházejícím průzkumu společnosti SANEP označila většina dotázaných (67%) za viníka stávající politické krize vrcholnou politickou reprezentaci. Téměř nulové vyjádření důvěry poslancům a senátorům lze také vyložit jako jisté vyjádření nedůvěry, což je závažným signálem a informací pro vrcholné politiky.
Naopak vysoká důvěra respondentů v Ústavní soud dokládá jednoznačnou pochvalu za neovlivnitelnost a maximální zodpovědnost při dozorování této instituce nad dodržováním Ústavy ČR.
Na druhém a třetím místě se v hlasování o důvěře v politické instituce téměř shodným počtem hlasů umístil Prezident ČR Václav Klaus a Fischerova vláda. Prezidentskému úřadu důvěřuje 27% dotázaných a Fischerově vládě vyjádřilo důvěru 25% respondentů. Relativně vysoké procento důvěry čtvrtiny dotázaných Fischerově vládě explicitně vypovídá o podpoře vládě ve vztahu k odpovědnému řešení hospodářské krize. Lidé tak vládní instituci jako celku důvěřují více než Parlamentu, potažmo politikům, kteří nenabízejí konsensuální a odpovědný přístup při řešení hospodářských problémů.
Druhé místo, které v otázce důvěry vybraným ústavním institucím zaujala hlava státu se ziskem 27% hlasů je na jedné straně i jistým políčkem prezidentově chování při zpochybnění role Ústavního soudu a také jeho postoji k lisabonské smlouvě a ekologickým tématům. Na druhé straně se ukazuje, že prezidentovo chování a jednání představuje pro třetinu lidí určitou garanci a jistotu, že je tento úřad spravován zodpovědně a reprezentativně.
Výsledky tohoto průzkumu odrážejí aktuální pocity a nálady celospolečenského spektra, kdy se ukazuje výrazné znechucení drtivé většiny lidí z chování politických špiček. Nejedná se tedy o voličské preference, ale o celkovou náladu ovlivněnou posledními událostmi na politickém kolbišti. Záměrem tohoto průzkumu bylo, aby svůj hlas dali tazatelé pouze jedné ze šesti nejvyšších vybraných ústavních institucí. Zcela jiné výsledy by přinesl průzkum, který by byl rozdělen na hlasování o jednotlivých institucích zvlášť.
Exkluzivní internetový průzkumu společnosti SANEP byl proveden ve dnech 18.-22.9. 2009 na vybrané skupině 8600 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-66 let. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje kolem +- 2,5.
Společnost SANEP využívá ve svém průzkumu aktivní účasti 115 tisíc stálých respondentů a používá vlastní metodické postupy, které umožňují vytvářet velice přesný obraz názorů celého společenského a věkového spektra obyvatel ČR. Tento průzkum byl zadán a zpracován analytickým oddělením společnosti SANEP.
Otázky průzkumu:
Ke které z uvedených ústavních institucí máte největší důvěru?
Kontakt:
Oldřich Zajíc
tiskový mluvčí
tel.: 602538278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz