Lékové audity zachraňují zdraví pacientů

Praha 20. dubna (PROTEXT)

Když Jana Petrenko v Koalici pro zdraví zvedla telefon, mladý muž na ní rozčileně vychrlil: "Moje máma bere 18 léků denně, a místo aby ji bylo lépe, je ji čím dál hůř." Zlobil se na doktory, kteří ji „špatně léčí“. Po krátké diskusi se ho povedlo uklidnit a zjistit, že paní ani neví, co užívá a od každého lékaře si nechá něco předepsat. A samozřejmě - seznam svých léků si k lékaři nevezme.

Jediné, co mu šlo v pozdním odpoledni poradit, bylo, ať sepíše seznam a zajde do nejbližší lékárny, aby mu farmaceuti vyznačili, které z oněch osmnácti léku mají stejnou účinnou látku a místo aby pacientce pomáhali, tak jí škodí. A ať jdou se seznamem hned ráno k její lékařce.

Těžko říct, kolik je v zemi podobných pacientů. Rozhovor s mladým mužem ale připomněl Janě Petrenko, jak před několika lety v diskusi v poslanecké sněmovně tehdejší europoslanec MUDr. Milan Cabrnoch prohlásil: Naši pacienti nejsou nedostatečně léčeni, jsou uléčeni k smrti.“

Informace, kolik léků berou pacienti v zařízeních sociální péče nyní shromažďuje Ústav lékového průvodce v projektu Senior. Jeho hlavním úkolem je propojit ošetřující lékaře, geriatry, klinické farmaceuty a ošetřovatelský personál, aby společně rozhodli o co nejoptimálnější farmakoterapii klientů domovů pro seniory.

Zjištění jsou smutná. Senioři žijící v domovech sociální péče bývají bezmála předávkováni léčivy. V průměru užívají osm léků, u několika z nich přitom už nikdo ani netuší, proč jim byly kdysi předepsány. Berou také například antipsychotika bez kontroly u psychiatra či léky, které by ve stáří neměli být vůbec předepisovány. A naopak, nedostávají přípravky, které by potřebovali.

Zároveň se tito lidé pohybují na pomezí dvou systémů - zdravotního a sociálního, v Česku tedy v podstatě v zemi nikoho. Není přitom žádným tajemstvím, že jsou často léčeni poměrně distančně a že na ně navštěvující lékař nemá čas. Pro tuto skupinu se proto začal vžívat termín „zapomenutí pacienti“. Jak potvrzuje z vlastní zkušenosti geriatr MUDr. Zdeněk Kalvach, do zařízení sociální péče přijde lékař sporadicky, preskripce se vyřizují po telefonu a jsou podložené bianko recepty a žádankami na pomůcky. Z hlediska veřejného zdravotnictví tak vznikají občané druhé kategorie.

Informace zjistil tým Ústavu lékového průvodce (ÚLP) během projektu Senior, který podrobuje farmakoterapii obyvatel těchto domovů lékovým auditům. Na projektu spolupracuje skupina klinických farmaceutů pod vedením Milady Halačové z Nemocnice Na Homolce a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

"Lékoví auditoři" dosud navštívili pět zařízení sociální péče, prošetřili medikaci 357 jejich klientů s průměrným věkem 83 let. Vydali celkem 788 doporučení, bez nichž se ale obešlo jen 53 seniorů. "Pacienti v průměru užívali 8,2 léků. To vnímám jako kritickou hranici. V seniorském věku dochází k významným strukturálním a funkčním změnám, a proto by měla být medikace pravidelně revidována,“ upozornila Milada Halačová, vedoucí Oddělení klinické farmacie Nemocnice Na Homolce.

Lékové analýzy mají vést k podávání léků, které jsou pro pacienta v jeho situaci nejvhodnější a prokazatelně účinné a ve vhodných dávkách. „Jejich úkolem je také sledovat lékové interakce, nežádoucí účinky a pravidelné revize předepsaných a užívaných léků. To vše by mělo vést ke zjednodušení lékového režimu,“ popsal ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.

Věk klientů těchto zařízení sociálních služeb se neustále zvyšuje a jejich zdravotní stav se zhoršuje. Většina proto vyžaduje stálou zdravotně-ošetřovatelskou péči. Pacienti senioři vykazují přitom vyšší náchylnost k rozvoji nežádoucích účinků léků, a proto by jejich předepisování mělo být obzvlášť uvážlivé. Tito lidé jsou totiž křehcí - hůře se adaptují na změny, trpí hned několika nemocemi, a proto užívají více léků. Hůře také spolupracují při léčbě. A léky mohou v jejich organismu působit jinak než u mladší populace. "Nežádoucí účinky léků jsou závažnou příčinou zhoršování stavu těchto pacientů, ztráty soběstačnosti, dlouhodobé ústavní péče a neúčelně vysokých nákladů. Je to plýtvání prostředky,“ upozornil geriatr a internista Zdeněk Kalvach.

"Díky lékovým auditům v domovech seniorů bylo možné získat řadu užitečných dat a potvrdit, že léky jsou často předepisovány a užívány v neprospěch pacienta, v některých případech mohou dokonce závažně ohrozit jeho zdraví a v krajním případě i život,“ zdůraznil PharmDr. Blahuta. Pravidelnou revizí nasazené farmakoterapie u klientů v domovech důchodců tak lze výrazně zlepšit jejich kvalitu života a předcházet řadě zdravotních komplikací či obtíží.

Ústav lékového průvodce hodlá v projektu, jenž si získává stále větší respekt, pokračovat ve spolupráci se SÚKL a Nemocnicí Na Homolce. Letos bude auditovat medikaci klientů v dalších domovech v Praze a na Vysočině, pro rok 2018 se již hlásí první domovy především z Jihočeského kraje. "Rozběhnout by se také měl pilotní projekt kontinuálního sledování účelné a bezpečné farmakoterapie v multidisciplinárním týmu v domově Palata v Praze,“ popsala ředitelka ÚLP Ivana Plechatá.

Audity jsou dobrovolné, všichni klienti poskytli informovaný souhlas s nahlížením do jejich zdravotnické dokumentace, jíž poskytl jak praktický lékař, tak i ošetřovatelský personál. "Klinický farmaceut nemůže do medikace zasahovat bez ošetřujícího lékaře. Naším primárním partnerem je lékař, pacient až sekundárním,“ zdůraznila Halačová.

Ústav také provozuje elektronickou poradnu o lécích pro pacienty a pro lékaře. Ve spolupráci s odbornými společnostmi chce tým také připravit metodické postupy sledování farmakoterapie v sociálních zařízeních. Plánuje také zavést certifikát "zařízení bezpečné a účelné farmakoterapie“.

"Je to výborný projekt, ale neřeší problémy pacientů v domácí péči. Dokud nebudeme mít elektronickou dokumentaci a recepty, jde pravděpodobně o tisíce pacientů, kteří berou nesprávné léky a místo aby se léčili, škodí si. Nechápu proč Česká lékařská komora tak urputně proti elektronizaci bojuje, když už nyní lékaři komunikují s pojišťovnami přes internet,“ říká Petrenko.

Ale ministerstvo zdravotnictví již na výtky komory nedbá a nechce podruhé povinné eRecepty odkládat. "Elektronická preskripce bude od 1. 1. 2018, zákon hovoří jasnou řečí. Vždyť lékaři se budou muset hned vzápětí, od března, připojit i k EET,“ zdůraznil ministr Miloslav Ludvík.

Marcela Alföldi Šperkerová, pro Koalici pro zdraví

Použití tohoto článku je bezplatné. Prosíme jenom o informaci na info@koaliceprozdraví.cz kdy a kde jste ho použili.

Doplňujici informace k článku: https://www.koaliceprozdravi.cz/rubrika/pece-a-zdravi/

 

SENDING PRESS RELEASES

I want to receive press releases with the same keywords as this article:

Keywords

ČR-zdraví-léky-Koalice pro zdraví

Category

Health, medical treatment, pharmaceuticals

Region

Prague, Central Bohemia region and Czech Republic

Photograph

 
 

Important notice

Subscribers please note that material bearing the label "PROTEXT" is not part of CTK's news service and is not to be published under the "CTK" label. Protext is a commercial service providing distribution of press releases from clients, who are identified in the text of Protext reports and who bear full responsibility for their contents.